Rozhodování o platbách za telekomunikační služby nespadá do pravomoci soudu ani v případě, že právo na úhradu platby neuplatňuje věřitel vykonávající telekomunikační činnost, ale osoba, které bylo právo postoupeno. I v tomto případě je k rozhodování povolán Český telekomunikační úřad.

18 Co 143/2008 – 26 U s n e s e n í Krajský soud v HK – pobočka v Prozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce ČIK, a.s. se sídlem v xxx, IČ xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalované SE, nar. xxx, bytem xxx, o 643,50 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 21. února 2008, č.j. 3C 275/2007-15, t a k t o: I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Shora označeným usnesením okresní soud zastavil řízení a rozhodl o postoupení věci Č t ú se sídlem v xxx. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a žalobci vrátil zaplacený soudní poplatek 600,- Kč (výroky I. až IV.). Okresní soud po zjištění, že předmětem řízení jsou dlužné platby za poskytnuté telekomunikační služby, uzavřel, že pravomoc řešit spory mezi poskytovatelem (elektronických) komunikačních služeb má dle ust. § 129 odst. 1 zákona č.127/2005 Sb. a dle ust. § 10 zákona č. 500/2004 Sb. Č t ú. Na tom nic nemění ani skutečnost postoupení pohledávky z titulu nezaplacené úhrady telekomunikačních služeb na osobu, která sama poskytovatelem takových služeb není, neboť jinak by došlo k obcházení zákona, který svěřuje pravomoc rozhodovat spory mezi poskytovateli telekomunikačních služeb a jejich uživateli právě Č t ú. Proto postupem dle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. řízení o věci nespadající do pravomoci soudů zastavil a vyslovil, že po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupí věc příslušnému orgánu. Vedle toho vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek z návrhu a připojil nákladový výrok mající oporu v ust. § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Proti usnesení podal včas odvolání žalobce. Odvolání založil na argumentaci, že ve smyslu ust. § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích může být stranou sporu v řízení před Č t ú pouze osoba vykonávající komunikační činnost, jejíž definici dává ust. § 7 zákona č. 127/2005 Sb., a účastník, resp. uživatel. Takovou osobou žalobce není, neboť stal věřitelem až na základě následně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek s poskytovatelem komunikační služby. Pokud by měl názor okresního soudu obstát, musela by dotčená právní norma znít ve vymezení účastníků sporů z komunikačních služeb v řízení před ČTÚ jinak. Dovozoval, že v daném případě nejde o spor, k jehož rozhodnutí je dána pravomoc ČTÚ, a věc by měla být okresním soudem projednána. Navrhl zrušení usnesení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání usnesení přezkoumal (§ 212 o.s.ř.), aniž k projednání odvolání musel nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.). Odvolání neshledal opodstatněným. Podle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle ust. § 129 odst. 1 věty prvé zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích Č t ú rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. komunikačními činnostmi jsou: a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů (§ 73). V posuzovaném případě se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 643,50 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené telekomunikační služby poskytnuté společností xxx, a.s., která mu pohledávku postoupila smlouvou z 26.6.2007. Podle ust. § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. náleží pravomoc k rozhodování sporů mezi poskytovatelem a uživatelem elektronické komunikační služby ČTÚ. Pravomoc k vydání rozhodnutí o povinnosti telefonního účastníka zaplatit dlužné nedoplatky poskytovateli služby i před vydáním zákona č. 127/2005 Sb. nenáležela soudu, nýbrž příslušnému úřadu (Ministerstvu dopravy a spojů, posléze ČTÚ). Podle důvodové zprávy k zákonu č. 127/2005 Sb. právní úprava (k § 129 zákona) pravomoci ČTÚ vylučuje právo stran (sporu) obrátit se na obecný soud před vydáním rozhodnutí o řešení sporu úřadem. Sporem pak je nutno rozumět zejména spor o poskytnutí úhrady za poskytnutou službu účastníkem (uživatelem) jejímu poskytovateli (viz např. § 64 zákona). Vzhledem k tomu, že zákonná úprava svěřuje pravomoc k rozhodování sporů mezi poskytovatelem a uživatelem telekomunikační služby správnímu úřadu (ČTÚ) a nikoliv obecnému soudu, odvolací soud shodně se soudem okresním uzavírá, že nedostatek pravomoci obecného soudu k rozhodnutí takového sporu je důvodem k zastavení řízení a postoupení věci příslušnému správnímu úřadu po právní moci takového usnesení (§ 104 odst. 1 o.s.ř.). Na tomto závěru nic nemění ani to, že právo na úhradu ceny za poskytnutou telekomunikační službu neuplatňuje věřitel vykonávající telekomunikační činnost, nýbrž osoba, jíž bylo toto právo postoupeno. Postoupením se totiž obsah závazku nemění, stále jde o spor (závazek) o úhradu platné ceny za poskytnutou telekomunikační službu, k jehož rozhodnutí je dána pravomoc ČTÚ. Úvahy žalobce, že takto dochází k nepřípustnému rozšíření pravomoci ČTÚ, odvolací soud z výše uvedených důvodů nesdílí. Krajský soud proto věcně správné rozhodnutí okresního soudu potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když odvolatel v řízení neuspěl a žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v xxx k Nejvyššímu soudu ČR se sídlem v Brně. V P dne 26. května 2008 předseda senátu