K rozhodování o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu je věcně příslušný soud, který by byl věcně příslušný pro projednání sporu, jenž byl předmětem rozhodčího nálezu.

23Co 509/2008 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobkyně EK, nar. 21.10.1940, bytem xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému P C C, a.s., IČ xxx, se sídlem xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, o zrušení rozhodčího nálezu, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 7.8.2008, č.j. 23C 21/2008-42, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se p o s t u p u j e pro projednání v prvním stupni Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zrušil rozhodčí nález rozhodce JUDr. E V č.j. Va-38-157/2007-7 ze dne 22.10.2007 a žalovaného zavázal k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 12.781,- Kč k rukám jejího advokáta. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že okresní soud považoval návrh žalobkyně na zrušení rozhodčího nálezu jí doručeného 23.10.2007 za návrh včasný a důvodný. Shledal totiž rozhodčí doložku sjednanou mezi účastníky v souvislosti se smlouvou o revolvingovém úvěru za neplatnou pro rozpor s ustanovením § 3 odst. 1 a § 37 odst. 1 občanského zákoníku, a to v důsledku nerovnosti smluvních stran. Ta je dána obtížnou čitelností některých smluvních ujednání, která jsou pro žalobkyni nevýhodná, když takto byla smlouva připravena a zpracována stranou žalovanou. Rozhodčí nález podle okresního soudu pak nemůže obstát ani proto, že žalobkyně se v rozhodčím řízení v postavení žalované na výzvu rozhodce k zaujetí stanoviska vyjádřila včas, tedy v 5-ti denní lhůtě. Výzva k vyjádření totiž byla doručena 15.10.2007 a vyjádření bylo žalobkyní předáno k poštovní přepravě dne 22.10.2007, tedy den následující po dnech pracovního klidu, v nichž vypršela uvedená 5-ti denní lhůta (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Protože rozhodce k takto zaslanému vyjádření již nepřihlížel, byla žalobkyni v rozhodčím řízení odňata možnost řádně projednat věc před rozhodcem. Došlo tak nedůvodně k aplikaci fikce uznání nároku ze strany žalobkyně podle § 31 písm. b) zákona o rozhodčím řízení. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Především soudu prvého stupně vytkl to, že rozhodoval o zrušení rozhodčího nálezu za situace, když nebyl pro projednání tohoto požadavku věcně příslušný. Nesouhlasil rovněž ale ani se závěry soudu prvého stupně o neplatnosti rozhodčí doložky a rovněž ani o nesprávném postupu rozhodce v rozhodčím řízení. Podle jeho přesvědčení jsou smluvní ujednání provázející smlouvu o úvěru a zahrnující rovněž i rozhodčí doložku dostatečně čitelná pro všechny, kteří nemají nějakou závažnou a mimořádnou oční vadu. To vyplývá i z toho, že i soud bez obtíží důkaz touto listinou provedl. Případný závěr soudu prvého stupně, že žalobkyně s ohledem na své osobní poměry nebyla schopna text smluvních podmínek přečíst, nemá podklad v obsahu spisu. I kdyby tomu tak však bylo, bylo na žalobkyni, zda takovou smlouvu podepíše či nikoliv. Není podle odvolatele správný ani názor soudu v tom, že by sjednání rozhodčí doložky bylo pro žalobkyni nevýhodné, neboť institut rozhodčího řízení je výslovně upraven v zákoně o rozhodčím řízení a jako obecné pravidlo je stanoveno, že rozhodčí řízení je zásadně jednoinstanční. Konečně odmítl i názor, že by žalobkyně byla zkrácena na účasti jednat před soudem a v důsledku toho nemohla tak před soudem řádně uplatňovat svá práva. V rámci rozhodčí doložky bylo sjednáno pravidlo pro vyjádření k žalobnímu návrhu v rozhodčím řízení ve lhůtě 5-ti dnů. Takovou lhůtu nelze považovat za nepřiměřeně krátkou už proto, že žaloba v rozhodčím řízení byla založena na uplatnění práv ze směnky a občanský soudní řád pro vyjádření proti směnečnému platebnímu rozkazu počítá se lhůtou ještě kratší, v trvání 3 dnů. Vyjádření žalobkyně v rozhodčím řízení pak bylo zcela evidentně zasláno po uplynutí 5-ti denní lhůty, když nebylo na místě aplikovat podpůrně občanský soudní řád umožňující prodloužení procesní lhůty o dny pracovního klidu. Řád rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je potřeba aplikovat, představuje komplexní úpravu rozhodčího řízení, kde je již subsidiární použití občanského soudního řádu nepřípadné. Žalobkyně se k odvolání žalovaného nevyjádřila. Odvolací soud se před věcným přezkumem správnosti závěrů o důvodech pro zrušení vydaného rozhodčího nálezu zabýval otázkou věcné příslušnosti okresního soudu pro projednání této věci. Podle § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, může soud na návrh kterékoli strany zrušit rozhodčí nález, a to z důvodu uvedených pod písmenem a) – g) tohoto ustanovení. Návrh přitom musí být podán ve lhůtě 3 měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Konečně další podmínkou pro vedení takového řízení o zrušení rozhodčího nálezu je to, že podle § 41 zákona č. 216/1994 Sb. probíhá řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy a dále pak řízení podle tohoto zákona v prvním stupni u toho soudu, který by byl příslušný k řízení ve věci podle zvláštního předpisu, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Ustanovením § 41 zákona o rozhodčím řízení je ve vztahu k ust. § 9 o.s.ř. speciálním způsobem upravena otázka věcné příslušnosti soudu pro řízení o neplatnost rozhodčího nálezu ve smyslu § 31 a násl. zák. o rozhodčí řízení. Bylo tak otázkou, který soud by byl věcně příslušný podle § 9 o.s.ř. pro projednání věci, která byla projednána před rozhodcem, jenž vydal daný rozhodčí nález. Z rozhodčího spisu rozhodce JUDr. E V se sídlem ve xxx spisové značky Va-38-157/2007, jenž je uschován podle § 29 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení u Okresního soudu v xxx pod spisovou značkou 0Nc 10732/2008, vyplývá, že předmětem požadavku žalobce (pod původní firmou P, a.s.) bylo přisouzení částky 49.420,- Kč spolu s příslušenstvím. To na základě tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, v rámci níž byla sjednána rozhodčí doložka. Dále se v textu návrhu uvádělo, že na zajištění úvěru žalovaná vystavila blanko- směnku vlastní a žalobce byl v souladu s článkem 6 smlouvy zmocněn žalovanou, při neplnění podmínek smlouvy k jejímu vyplnění, v za ve smlouvě o úvěru dohodnutých podmínek. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení se splácením úvěru, žalobce blankosměnku, která úvěr zajišťovala vyplnil a žádal tak přiznání směnečného peníze včetně úroku z prodlení a nákladů rozhodčího řízení. Na základě toho pak také rozhodce JUDr. E V se sídlem ve xxx vydala rozhodčí nález dne 22.10.2007, v němž požadavku žalobce vyhověla, a mimo jiné s odkazem na předložený prvopis směnky žalovanou zavázala k povinnosti zaplatit 49.420,- Kč včetně příslušenství. Podle § 9 odst. 3 písm. p) o.s.ř. ve znění k datu podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu rozhodují ve sporech týkajících se směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu krajské soudy jako soudy prvého stupně. Podle § 104a odst. 1 o.s.ř. je třeba otázku věcné příslušnosti soudu zkoumat kdykoliv za řízení. Podle odst. 2 má-li za to okresní nebo krajský soud, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu. Obdobně je postupováno tehdy, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení. Z výše uvedeného dovozuje odvolací soud to, že se soud prvého stupně měl otázkou věcné příslušnosti zabývat a pokud by tak řádně učinil, dospěl by k závěru, že pro projednání návrhu žalobkyně na zrušení rozhodčího nálezu, jež byl vydáván ve sporu vyplývajícím ze směnky (právě takové bylo poskytnuto rozhodující tvrzení žalobce v rozhodčím řízení), je věcně příslušný krajský soud jako soud prvého stupně. Pak by postupoval podle § 104a o.s.ř. předložením věci Vrchnímu soudu k rozhodnutí o postoupení věci věcně příslušnému krajskému soudu. Protože tak neučinil, shledává tu odvolací soud takovou vadu, pro kterou nemělo řízení u Okresního soudu v xxx proběhnout a bylo třeba podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozsudek okresního soudu zrušit. V návaznosti na to pak podle § 221 odst. 1 písm. b) o.s.ř. rozhodl o postoupení věci krajskému soudu jako soudu prvého stupně. Z výše uvedených důvodů pak bylo nepřípadné zabývat se věcnými argumenty směřujícími k vydanému rozhodčímu nálezu, neboť tyto argumenty budou opětovně předmětem posuzování věcně příslušného soudu. Nicméně již nyní lze konstatovat, že v případě, že budou shledány argumenty žalobkyně o neplatnosti rozhodčího nálezu důvodnými, bude třeba ve výroku vyhovujícího rozsudku uvést, z jakého zákonného důvodu tak činí (§ 31 písm. a/ - g/ zák. o rozhodčím řízení). Podle toho se totiž bude odvíjet další postup soudu či rozhodce (§ 34 odst. 1 a 2 zák.). O nákladech řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť zásadně o těchto nákladech je podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. rozhodováno při skončení řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu České republiky ve lhůtě 2 měsíců od doručení tohoto usnesení a to u soudu, který rozhodoval v prvém stupni. V Pardubicích dne 29. října 2008 předseda senátu