Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSHK:2008:24.CO.343.2008.1
Datum rozhodnutí04.08.2008
SoudKSHK
Spisová značka24 Co 343/2008
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieC
HesloPravomoc soudu

Právní věta

K projednání a rozhodnutí sporu o odstranění telefonního kabelu z pozemku mezi vlastníkem tohoto pozemku a subjektem zajišťujícím veřejnou komunikační síť není dána pravomoc soudu, a to ani tehdy, týká-li se spor zásahu do vlastnického práva k pozemku.

Odůvodnění

24Co 343/2008 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobkyně Mgr. HK, nar. 13.12.1944, bytem v xxx, zastoupené JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalované xxx, a.s., se sídlem v xxx, IČ xxx, o uložení povinnosti odstranit telekomunikační vedení, k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v xxxx ze dne 10.4.2008, č.j. 7 C 162/2006-57, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud zastavil řízení (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému úřadu v xxx (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Uzavřel, že projednání věci nenáleží do pravomoci soudů, nýbrž jiného orgánu (§ 7 odst. 1, § 103 a 104 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen „o.s.ř.“). Vycházel z toho, že se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost odstranit podzemní kabelové telekomunikační vedení, vedené i přes pozemek parc. č. 2065/3 v kat. území J ve vlastnictví žalobkyně. Uplatněné právo žalobkyně odůvodňovala tvrzením, že žalovaná porušila dohodu účastníků ze dne 3.11.1995, při zřízení podzemního kabelového vedení se odchýlila od účastníky dohodnuté trasy vedení a v určené lhůtě nevyhověla návrhu žalobkyně na přeložení kabelovaného vedení. Při zkoumání podmínek řízení okresní soud dospěl k závěru, že eventuelní omezení vlastnického práva žalobkyně je omezením veřejnoprávním, jelikož telekomunikační zařízení zřizují se i podle nyní platného zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve veřejném zájmu. Dojde-li mezi vlastníkem dotčené nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v § 104 odst. 1, 2 a 6 zák. č. 127/2005 Sb., rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s ČTÚ (§ 104 odst. 13 zák. č. 127/2005 Sb.). Věc tudíž do pravomoci soudu podle § 7 odst. 1 o.s.ř. nepatří. Proti usnesení podala žalobkyně včas odvolání. Namítala v něm, že otázku pravomoci k projednání a rozhodnutí sporu okresní soud neposoudil správně. Nevzal na zřetel, že daná věc má zřetelně soukromoprávní charakter, který převažuje na aspektem veřejnoprávním. Žalovaný totiž souhlasil s podmínkami žalobkyně o uložení telekomunikačního kabelu a uzavřel o tom s žalobkyní písemnou dohodu. Tu ovšem porušil. Postavení účastníků tohoto právního vztahu je rovné a jeho předmětem jsou soukromá práva účastníků. Proto projednání sporu účastníků do pravomoci civilního soudu patří. Navrhla, aby krajský soud usnesení zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“), přezkoumal napadené usnesení spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo, z důvodů, jež týkají se otázky řešené okresním soudem ve výroku usnesení (§ 212a odst. 6 o.s.ř.). Odvolání neshledal opodstatněným. I podle zák. č. 110/1964, ve znění zák. č. 150/1992 Sb. (zák. o telekomunikacích), který platil v době zřízení předmětného telekomunikačního zařízení, organizacím spojů příslušelo ve veřejném zájmu oprávnění zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní, včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů (§ 12 odst. 1 písm. a/ zák.). Tato oprávnění byla (ze zákona vyplývajícími) věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech, jež nezapisovala se do evidence nemovitostí (§ 12 odst. 3 zák.) a měla-li za následek omezení vlastníka v užívání nemovitosti, příslušela za ně přiměřená náhrada (§ 12 odst. 4 zák.). Podle § 104 odst. 10 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť. Podle § 104 odst. 13 zák. č. 127/2005 Sb. dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v odstavcích 1, 2 a 6 (jež týkají se zřizování a užívání telekomunikačních zařízení), rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s úřadem (ČTÚ). S žalobkyní lze souhlasit v tom, že v posuzované věci jedná se i o ochranu jejího vlastnického práva k pozemku, který je dotčen předmětným telekomunikačním zařízením, podzemním kabelovým vedením, tedy o spor vyplývající i ze soukromoprávního vztahu účastníků, tím spíše, že zřízení telekomunikačního zařízení předcházela dohoda účastníků (v jíž interpretaci se účastníci rozcházejí). Projednání a rozhodnutí sporů vyplývajících ze soukromoprávních vztahů jistě zásadně náleží do pravomoci civilních soudů, pokud je ovšem podle zvláštního zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (viz § 7 odst. 1 o.s.ř.). A právě tak činí zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jde-li o spory mezi vlastníkem nemovitosti dotčené telekomunikačním zařízením a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť (§ 104 odst. 13 zák.). K projednání a rozhodnutí tohoto sporu, byť by vyplýval i ze vztahu regulovaného právem soukromým, pravomoc civilních soudů proto dána není. Okresní soud tudíž nepochybil, jestliže řízení zastavil a věc postoupil věcně a místně příslušnému orgánu, Městskému úřadu v xxx (§ 104 odst. 1 o.s.ř.). Krajský soud proto věcně správné usnesení okresního soudu potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků, neboť v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému náklady nevznikly (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v xxx. V Hradci Králové dne 4. srpna 2008 předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky