Projednání a rozhodnutí sporu o vrácení dotace (grantu) nepatří do pravomoci soudu (v občanském soudním řízení), ale spadá do pravomoci finančních orgánů. Skutečnost, že dotace byla kryta prostředky poskytnutými z rozpočtu Evropské unie, je přitom nerozhodná.

U S N E S E N Í 24Co 82/2008 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobce CpRR ČR, příspěvková organizace se sídlem v xxx IČ xxx, zastoupená JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovanému T, o.p.s., se sídlem v xxx, IČ xxx, zastoupenému xxx, bytem v xxx, o zaplacení 907,68 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 3. října 2007, č.j. 8 C 163/2006-182, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e , řízení se z a s t a v u j e a věc se postupuje k dalšímu řízení Finančnímu úřadu v xxx. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem. O d ů v o d n ě n í Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil žalobci 907,68 EUR s příslušenstvím (výrok I) a aby mu v téže lhůtě nahradil náklady řízení 15.140,- Kč (výrok II). Vzal za prokázaná skutková tvrzení žalobce o tom, že žalovaný na základě „Grantové smlouvy“ uzavřené s MpMR ČR obdržel grant v odhadované výši 17.986 EUR na realizaci projektu nazvaného „T.O.“; peněžní prostředky byly určeny k částečné úhradě nákladů projektu, v rozsahu 90% předpokládaných, tzv. uznatelných nákladů. Žalovaný reálně obdržel prostředky ve výši 14.388 EUR. Při vypracování projektu ovšem porušil podmínky grantové smlouvy, dle níž byl povinen získané peněžní prostředky využít hospodárně, efektivně a výhradně pro úhradu tzv. přímých nákladů projektu. Za oprávněně získanou část grantu lze tak pokládat toliko částku 13.482,95 Kč, proto je žalovaný povinen vrátit žalobci 907,68 EUR s příslušenstvím. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítal, že okresní soud na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. K uplatnění práva není žalobce aktivně legitimován. Zpráva žalované o závěrečném vyúčtování nákladů projektu pokládá se za schválenou, neboť žalobce vůči ní v určené lhůtě neuplatnil žádné námitky. Závěrečnou zprávu, její první a poslední list, žalobce pozměnil. Tvrzení o vadách projektu neprokázal. Grantový rozpočet žalovaný dodržel. Zpráva auditora, společnosti IB spol. s r. o., jíž opatřil žalobce a byla podkladem pro krácení uznatelných nákladů, je jednostranná a v ní učiněné závěry jsou nesprávné. Naproti tomu k auditu jiné společnosti, CKA s.r.o., která správnost vyúčtování potvrzuje, soud nepřihlédl. Podmínky stanovené pro využití grantem získaných prostředků žalovaný neporušil. Navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce označil rozsudek za věcně správný. Se skutkovými a právními závěry okresního soudu se zásadně ztotožnil a navrhl potvrzení rozsudku. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 202 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“), bylo podáno včas a oprávněnou osobou (§ 204 odst. 1 a 201 o.s.ř.) a obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.); přihlížel přitom i k důvodům v odvolání neuplatněným (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Shledal, že řízení trpí vadou spočívající v nedostatku jedné z podmínek řízení, pravomoci soudu k projednání a rozhodnutí věci. Podle § 7 odst. 1 v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Z okruhu žalobcem tvrzených skutečností, jež byly předmětem dokazování a podkladem skutkového závěru okresního soudu, se podává, že předmětem řízení je žalobcem uplatněné právo na vrácení dotace, kterou žalovaný obdržel k vypracování projektu podle „grantové“ smlouvy, uzavřené s ústředním orgánem státní správy, xxx. Nárok na vrácení peněžních prostředků dovozuje žalobce z porušení podmínek grantové smlouvy, při jejichž splnění měl žalovaný peněžní prostředky k úhradě nákladů získat. Podmínky poskytování dotací či návratných finančních výpomocí, jakož i řízení o jejich odnětí upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (srov. § 14 a násl. zák.). A to i v případě poskytování dotací, jež jsou kryty prostředky poskytnutými z rozpočtu Evropské unie. Zákon současně připouští, že dotaze lze žadateli poskytovat nejenom z rozhodnutí poskytovatele, nýbrž i na základě dohod uzavíraných mezi žadatelem a poskytovatelem (srov. § 17 zák.). Tyto dohody mohou upravovat i další povinnosti a podmínky, které musí příjemce splnit v souvislosti s použitím dotace a jichž nesplnění je neoprávněným použití dotace. Neoprávněné použití peněžních prostředků zákon kvalifikuje jako porušení rozpočtové kázně (srov. § 44 zák.), kdy lze i osobě fyzické či právnické uložit povinnost prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu provést odvod za porušení rozpočtové kázně (srov. § 44a odst. 3 zák.), včetně povinnosti zaplatit penále při prodlení s vrácením prostředků (§ 44a odst. 7 zák.). Podle § 44a odst. 8 správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu. S ohledem na výše uvedené nelze než dospět k závěru, že posuzovaná věc nenáleží do pravomoci soudu, nýbrž do pravomoci místně příslušného finančního úřadu, jímž je s ohledem na sídlo žalovaného Finanční úřad v xxx (srov. § 3 odst. 1, § 6 odst. 2 zák. č. 531/1990 Sb., o územních finančních úřadech, včetně přílohy č. 1 – Názvy, sídla a územní působnost finančních úřadů). Podmínky řízení je soud povinen zkoumat kdykoliv za řízení (§ 103 o.s.ř.) a mezi ně se řadí i podmínky týkající se pravomoc soudu. Její nedostatek nelze v řízení odstranit a řízení je třeba zastavit (§ 104 odst. 1 o.s.ř.). Proto krajský soud rozsudek okresního soudu podle § 219a odst. 1 písm. a) zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. řízení zastavil a věc postoupil místně příslušnému finančnímu úřadu, do jehož pravomoci náleží. Právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nebylo přiznáno žádnému z účastníků. Žalobce zastavení řízení zavinil podáním žaloby při absenci procesních podmínek a žalovaný, který měl v takovém případě na náhradu nákladů řízení zásadně právo (srov. § 146 odst. 2, věta prvá, o.s.ř.), se tohoto práva výslovně vzdal, jak z obsahu spisu vyplývá. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v xxx. V Hradci Králové dne 4. září 2008 předsedkyně senátu