Jde-li o pluralitu škůdců, ustupuje vůdčí zásada jejich solidarity k náhradě škody do pozadí jen výjimečně, v odůvodněných případech ( § 438 ObčZ). Jestliže soud upřednostní dělenou odpovědnost za škodu před zákonem favorizovanou odpovědností solidární, musí vyloučení solidarity jako odůvodněný případ vždy řádně a podrobně odůvodnit.

25Co 318/2008 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobkyně Správa nemovitostí xxx, příspěvková organizace, se sídlem xxx, IČ xxx, proti žalované AG, nar. xxx, bytem xxx, o zaplacení 28.525 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 30.4.2008, č.j. 16C 328/2007 – 41, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu s e ve výroku označeném I v části týkající se lhůty ke splnění platební povinnosti p o t v r z u j e . II. Rozsudek okresního soudu s e ve výrocích II a III z r u š u j e a v tomto rozsahu s e věc v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.465 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Pokud se žalobkyně domáhala přiznání dalších 22.060 Kč s příslušenstvím, žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Okresní soud vzal za prokázané, že žalovaná jakožto nájemnice užívala v období od 1.4.2005 do 30.9.2006 a následně od 1.12.2006 do 31.5.2007 byt č. 1 v přízemí domu č.p. 700 v xxx ulici v xxx, jehož pronajímatelem je Statutární město xxx. Jmenovaný pronajímatel pak zmocnil žalobkyni k tomu, aby mimo jiné vymáhala na nájemcích dluh na nájemném a na plnění spojeném s užíváním bytu. Výše nájemného činila v daném případě 808 Kč měsíčně, záloha na osvětlení 40 Kč měsíčně a záloha na dodávku studené vody 300 Kč měsíčně; záloha na úklid nebyla stanovena. V domě č.p. 700 v xxx ulici v xxx se nachází dvacet bytů. Žalovaná spolu s dalšími nájemci čtyř bytů postupně ukládala do sklepních prostor domu nejen nepotřebné přebytečné věci, ale i věci mající povahu komunálního odpadu, ať již se jednalo o zbytky jídla, znehodnocené knihy, zvířecí a lidské exkrementy atp. Ve sklepních prostorách domu panoval značný nepořádek, šířil se odtud zápach a začali se množit hlodavci. Žalobkyně proto v zájmu předejití hygienických rizik objednala u podnikatelského subjektu dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a úklidové práce. Úklid sklepa včetně uložení věcí na skládce odpadů trvalo tři dny. Cena díla činila 37.283 Kč, místní poplatek za uložení odpadu 192 Kč. Okresní soud podřadil zjištěný skutkový stav věci pod ustanovení § 417 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož ten, komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem. Podle § 419 občanského zákoníku ten, kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla odvrácena. Okresní soud dovodil, že žalobkyně v pozici správce předmětného domu beze zbytku dostála své preventivní povinnosti, když nechala provést dezinsekci, dezinfekci, deratizaci a úklid sklepních prostor domu. Kdyby se tak nezachovala, hrozilo reálné nebezpečí nárůstu rozsahu škody v důsledku provedení uvedených prací i v bytech jednotlivých nájemníků. Okresní soud nicméně uzavřel, že se tu nejedná o pasivní solidaritu, kdy způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně (§ 438 odst. 1 občanského zákoníku). V odůvodněných případech, mezi něž tato kauza dle úsudku okresního soudu patří, může totiž soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti (§ 438 odst. 2 občanského zákoníku). Okresní soud dovodil, že důsledné prosazování principu pasivní solidarity by zde přivodilo nepřiměřenou tvrdost. Přihlédl přitom k sociálním poměrům žalované, která pobírá toliko dávku pomoci v hmotné nouzi v částce 4.126 Kč měsíčně. Účast žalované na škodě odvodil za pomoci ustanovení § 136 o. s. ř. od počtu nájemníků, kteří protiprávně ukládali do sklepních prostor domu odpad. Bylo-li těchto nájemníků pět, připadl na žalovanou podíl na náhradě škody v rozsahu 1/5. Proti rozsudku se odvolaly žalobkyně i žalovaná. Odvolání žalobkyně směřovalo vůči zamítavému výroku označenému II. Přednesla, že sledované sklepní prostory užívala žalovaná spolu s dalšími čtyřmi nájemci bytů. Každý z nich měl pro sebe vyčleněnu určitou část sklepa, přičemž na žalovanou připadla největší výměra. Poznamenala, že žalovaná si obdobným způsobem počínala v obdobném případě v předešlém pronajatém bytě, který byl zničen požárem v důsledku vznícení se věcí v něm nadbytečně uskladněných. Jestliže se žalovaná chovala protiprávně opakovaně a dlouhodobě, nelze tu hovořit o nepřiměřené tvrdosti při aplikaci ustanovení § 438 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně žádala, aby rozsudek byl v odvoláním dotčeném výroku změněn tak, že žalobě bude zcela vyhověno. Žalovaná brojila vůči ustanovení lhůty ke splnění platební povinnosti. Kladla přitom důraz na své sociální poměry s tím, že jediný zdroj příjmů představuje dávka v hmotné nouzi ve výši 4.126 Kč. Navrhla, aby rozsudek byl v odvoláním dotčené části změněn tak, že jí budou povoleny splátky dluhu ve výši 100 Kč měsíčně. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání podaly oprávněné osoby a včas, že odvolání byla přípustná a obsahovala všechny zákonem předepsané náležitosti (§ 42 odst. 4, § 201, § 204, § 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek v mezích odvolání (§ 206 odst. 2, § 212 věta první o. s. ř.), a dospěl k závěru, že opodstatněné bylo odvolání žalobkyně. Jádro sporu se soustředilo do vyřešení otázky, zda při mnohosti (pluralitě) osob odpovědných za způsobenou škodu uplatnit zákonem upřednostněnou zásadu solidarity delikčního závazku (§ 438 odst. 1 občanského zákoníku), anebo žalobkyni výjimečně odepřít nárok požadovat náhradu celé škody na kterémkoli ze škůdců (§ 438 odst. 2 občanského zákoníku). Pasivní solidarita ve smyslu ustanovení § 438 odst. 1 občanského zákoníku poskytuje poškozenému zjevnou výhodu, neboť si může vybrat třeba i jednoho ze škůdců, proti němuž celý nárok na náhradu škody uplatní. Právní úprava tak důsledněji a účinněji zabezpečuje ochranu práva poškozeného. Předpokladem tu je mnohost osob odpovědných, a to vždy za jednu a tutéž škodu. Nerozhoduje, byla-li jedna a táž škoda způsobena společnou činností dvou či více osob, tj. spoluzaviněním, anebo souběžnou a na sobě nezávislou činností dvou či více osob. Vůdčí zásada solidarity ustupuje do pozadí ve prospěch dělené odpovědnosti jen výjimečně, v odůvodněných případech (§ 438 odst. 2 občanského zákoníku). Jestliže soud upřednostní dělenou odpovědnost za škodu před zákonem favorizovanou solidární odpovědností, musí vyloučení solidarity jako odůvodněný případ vždy řádně a podrobně zdůvodnit. Argumenty, kterými soud prvního stupně odůvodnil preferování dělené odpovědnosti za škodu, nepatří podle závěru odvolacího soudu pod pojem „odůvodněné případy“, jak to vyžaduje ustanovení § 438 odst. 2 občanského zákoníku. Soud prvního stupně zde pominul zvýšenou ochranu práv poškozeného. Vůdčí zásada solidarity (§ 438 odst. 1 občanského zákoníku) totiž mimo jiné legitimně usnadňuje pozici poškozeného v tom smyslu, že se může se svým nárokem na náhradu škody obrátit na toho, jehož odpovědnost bude možno nejspíše prokázat. Podstata solidární odpovědnosti jako právního výrazu zásady „jeden za všechny a všichni za jednoho“ spočívá v tom, že poškozený může požadovat náhradu celé škody na kterémkoli ze škůdců a ten, na kterého se s takovou žádostí obrátí, není oprávněn požadavek celé úhrady odmítat a chtít na poškozeném, aby svůj nárok rozdělil mezi všechny škůdce. Teprve ve vzájemném vnitřním právním poměru těchto škůdců samotných se může ten škůdce, který uhradil poškozenému celou škodu, a tak způsobil zánik povinnosti i ostatních škůdců, vypořádat s ostatními škůdci podle účasti na způsobení škody (§ 439 občanského zákoníku). Soud prvního stupně si navíc ve své argumentaci pomohl ustanovením § 136 o. s. ř., které však na daný případ nedopadá, neboť výše nároku tu bylo lze spolehlivě zjistit. Argument nežádoucí tvrdosti při aplikaci návrhu hmotného práva by v daném případě mohlo najít oporu ve využití soudcovského zmírňovacího (moderačního) práva ve smyslu ustanovení § 450 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně se naznačeným směrem neubíral při zjištění skutkového stavu věci, nebylo možno v obsahu spisu nalézt oporu pro potřebná skutková zjištění (závěry). K odvolání žalobkyně se sluší poznamenat, že lhůta ke splnění povinnosti uložené rozsudkem v zásadě činí tři dny (§ 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.). Zákon pak soudu v rámci jeho volné úvahy umožňuje, aby určil lhůtu delší nebo stanovil, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí (§ 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř.). Soud si například všímá sociálních poměrů povinné osoby, výše přisouzené částky, okolnosti případu atp. I když tu nelze přehlédnout poměrně tíživé sociální poměry žalované, na druhé straně nelze pustit ze zřetele chování žalované během sporu, která se uplatněnému nároku poměrně intenzivně nebránila, aniž by projevila jakoukoli lítost nad vznikem škody. Kromě toho rozložení přísudku na splátky ve výši 100 Kč měsíčně, jak to navrhla žalovaná, by odsunulo úplné splnění dluhu na více než pět let; něco takového nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat. Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry rozsudek okresního soudu potvrdil v části výroku označeného I týkající se stanovení lhůty ke splnění platební povinnosti (§ 219 o. s. ř.). V zamítavém výroku II, jakož i v závislém nákladovém výroku III, rozsudek zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 213 odst. 4, § 219a odst. 2, § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Okresní soud v novém rozhodnutí o věci rozhodne i o náhradě nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. V Hradci Králové dne 24. září 2008 předseda senátu