Protože podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ( Brusel I) žaloba proti spotřebiteli může být podána pouze u soudu členského státu EU , na jehož území má spotřebitel bydliště, musí soud České republiky vyslovit svou nepříslušnost a řízení o žalobě zastavit, jestliže žalovaný spotřebitel má bydliště na území jiného členského státu EU.

38Co 136/2008-54 U S N E S E N Í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudkyň Mgr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce KB, a.s., se sídlem xxx, identifikační číslo xx, zast. Mgr. JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému JG, trvale bytem xxx, Slovenská republika, o zaplacení částky 10.464,73 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v xxx č. j. 4 C 20/2008-38 ze dne 30. 1. 2008, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Okresní soud ve svém rozhodnutí vyslovil svoji nepříslušnost k projednání a rozhodnutí sporu, řízení zastavil, určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek. Své rozhodnutí odůvodnil odkazem na ust. § 104 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 občanského soudního řádu a § 37 zák. č. 97/1963 Sb. Žalovaný měl pobyt na území České republiky, v xxx, povolen do 15. 4. 2005. Žaloba byla soudu podána dne 23. 7. 2007. Okresní soud dospěl k závěru, že pokud má žalovaný bydliště na území Slovenské republiky a není tvrzeno, že by měl na území České republiky majetek, není dána pravomoc soudů České republiky pro rozhodnutí věci. Proti rozhodnutí podala odvolání žalobkyně. Namítala, že okresní soud pochybil, když při určování pravomoci a příslušnosti soudu nepostupoval podle Nařízení Rady (ES) č. 44/2001. Podle článku 5 nařízení je místně příslušným k projednání věci Okresní soud v xxx, neboť služby poskytované bankou podle smlouvy o zřízení a vedení I konta ze dne 15. 7. 2002 byly poskytovány žalovanému právě v xxx. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Odvolací soud přezkoumal napadené prvoinstanční rozhodnutí podle ust. § 214 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu. Odvolání žalobkyně neshledal opodstatněným, byť s důvody odvolání spočívajícími v nutnosti aplikace Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 se ztotožnil. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se ve věci domáhá zaplacení částky 10.464,73 Kč jako debetu na bankovního účtu s příslušenstvím v podobě úroku a úroku z prodlení. Smlouva o zřízení a vedení I konta byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 15. 7. 2002 v xxx. Předmětem smlouvy bylo vedení běžného korunového účtu bankou pro žalovaného a poskytnutí platební karty VISA Elektron, dále zřízení a vedení běžného účtu spořícího charakteru. Žalobkyně nereagovala na opakované výzvy odvolacího soudu ke sdělení, zda-li mohl žalovaný na základě uzavřených smluv využívat služeb banky i na území Slovenské republiky. Proto odvolací soud dovodil, že žalovaný jistě mohl nejméně pomocí platební karty s penězi na bankovním účtu disponovat i ve Slovenské republice. Odvolací soud se ztotožnil s odvolatelkou v otázce posuzování příslušnosti soudu k projednání sporu podle nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dovodil nepříslušnost Okresního sudu v xxx podle odlišných článků nařízení. Nejprve je třeba zdůraznit, že ze samotné smlouvy o zřízení a vedení I konta tak, jak byla přiložena k žalobě, vyplývá, že jde o smlouvu spotřebitelskou, neboť je uzavřena mezi podnikatelkou (bankou) a žalovaným jako fyzickou osobou nepodnikatelem, neboť žalovaný není jako podnikatel ve smlouvě označen. Podle článku 1 odst. 1 nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000 (dále jen nařízení) se nařízení vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní a správní. Podle článku 3 odst. 1 nařízení mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, žalovány u soudů jiného členského státu pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Podle oddílu 4, článku 15 odst. 1 písm. c) nařízení se ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5), ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle článku 16 odst. 2 nařízení může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště. Z výše uvedeného soud dovozuje, že žalovaný jako spotřebitel mohl využívat služeb banky podle uzavřené smlouvy i v místě svého bydliště, tedy ve Slovenské republice minimálně prostřednictvím platební karty. V tomto směru se tedy činnost banky při naplňování uzavřené smlouvy s žalovaným ve své podstatě zaměřovala i na území členského státu Slovenské republiky. Žalobkyně může podat žalobu proti žalovanému ve Slovenské republice, kde má v současné době žalovaný bydliště. Okresní soud v xxx tedy není příslušný k projednání věci a proto správně vyslovil svoji nepříslušnost a podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu řízení zastavil. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné, i když z jiných důvodů, potvrdil (ust. § 219 občanského soudního řádu). Podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu nemá v odvolacím řízení neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, a to u Okresního soudu v xxx. V HK dne 11. září 2008 předseda senátu