Pokud v důsledku uskutečňované trestné činnosti obviněným nařídí soud exekuci na majetek poškozeného, je povinností soudního exekutora podrobit se výzvě policejního orgánu na vydání věci důležité pro trestní řízení dle § 78 tr. ř., představující veškeré finanční prostředky získané touto exekuční činností. Pokud výzvě nevyhoví, je policejní orgán oprávněn rozhodnout o zajištění těchto finančních prostředků na účtu exekutora dle § 79a tr. ř.

Napadeným usnesením rozhodl policejní orgán tak, že dílem podle § 79a odst. 1 tr.ř. a dílem podle § 79f k § 79a odst. 1 tr.ř. se souhlasem státního zástupce Krajského státního zastupitelství v H.K. zajistil dílem jako výnos z tr.činnosti a dílem jako náhradní hodnotu za peněžní prostředky získané jako výnos z trestné činnosti, které se do současné doby nepodařilo zajistit jinak, peněžní prostředky na účtech: č.xxxxxxxxxx – běžný účet klienta – soudní exekutor č.xxxxxxxxxx – ČSOB, firemní konto klienta - soudní exekutor vedených ČSOB a.s., IČ: xxxxxxxx se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, a peněžní prostředky dodatečně došlé na tyto účty včetně příslušenství, a to až do částky Kč 22.774.946,60. Proti tomuto rozhodnutí podala soudní exekutorka v zákonné lhůtě stížnost, kterou podrobně a opakovaně zdůvodňovala. Především zpochybňuje termín výnos, o němž uvažuje ve svém rozhodnutí policejní orgán, když jeho formulaci považuje za nejasnou a nepřezkoumatelnou. Poukazuje na znění ustanovení § 79f tr.ř. v návaznosti na Úmluvu o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu publikovanou pod č. 33/97 Sb. V tomto směru poukazuje též na stanovisko Ministerstva vnitra, odboru bezpečnostní politiky z června 2008 ve vztahu k trestu propadnutí věci, resp. ochrannému opatření ve formě zabrání věci či jiné majetkové hodnoty. V dané pasáži stížnosti je dovozováno, že s ohledem na výklad závěrů citovaných právních předpisů a smluv postupoval policejní orgán nezákonně. Dále se stěžovatelka zabývá civilně procesním stavem věci, kdy usnesení o příklepu na vydražené nemovitosti nabyla právní moci a vydražitelé doplatili nejvyšší podání. Byl proto požádán soud, aby rozhodl dle § 337 a násl. o.s.ř. o rozvržení rozdělovaných podstat. O tom ještě rozhodnuto nebylo. Stěžovatelka zdůrazňuje význam spojení ustanovení § 337 o.s.ř. a § 52 odst. 2 exekučního řádu s tím, že rozvrhovými usneseními dle § 337g o.s.ř. by soud měl rovněž určit peněžní částky na náklady exekuce soudního exekutora. Soudu jsou předkládány pravomocné příkazy k úhradě nákladů exekuce vydané dle § 88 exekučního řádu. Náklady exekuce se z výtěžku dražby nemovitostí uspokojují přednostně jako náklady státu dle § 68 odst. 2 exekučního řádu ve spojení s § 337c odst. 1 písm.a) o.s.ř. Přitom rozvrhové usnesení soud vydat musí, i když je exekuce odložena nebo zastavena. V tomto směru je poukazováno i na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu. Stěžovatelka se zabývá též otázkou přiměřenosti postupu policejního orgánu ve vztahu k citovaným nálezům Ústavního soudu. Je zdůrazňováno, že zákonné náklady exekučního řízení nejsou výsledkem jakéhokoli vztahu právního aktu uzavřeného mezi soudním exekutorem a oprávněným (v tomto případě obviněným). Policejní orgán nevyřešil z právního hlediska jako předběžnou otázku vztah ustanovení § 78 odst. 1, 3 tr.ř. k ustanovení § 57 exekučního řádu, které nerespektoval a nevzal na vědomí. Soudnímu exekutorovi nelze odejmout zákonné a pravomocně přiznané náklady exekuce, neboť za všech okolností je dle ustanovení § 57 exekučního řádu nezbytné respektovat nezvratný stav exekuce. Dále ve stížnosti exekutorka podrobně zdůvodňuje situaci, která nastala pro výkon její kanceláře nezákonným postupem policejního orgánu, který porušil základní zásady trestního řízení uvedené v ustanovení § 2 odst. 5 tr.ř. Stěžovatelka je názoru, že soudní exekutor řádně vykonávající státem mu svěřenou soudní pravomoc není dle jejího přesvědčení subjektem, u kterého by bylo nutno přistupovat k použití tak závažných zajišťujících prostředků, jak se stalo. V dalším doplňku ke stížnosti bylo zdůrazněno, že náklady exekuce vyčíslené v příklepu k úhradě nákladů exekuce X. ze dne 29.5.2009, jsou náklady exekuce z částek vymožených na základě exekučních příkazů na přikázání pohledávek z účtu povinného a na základě exekučních příkazů na přikázání jiných peněžitých pohledávek. Tyto náklady byly určeny plně v souladu s příslušnými ustanoveními ve výši Kč 80.046,40. Je poukazováno na skutečnost, že k přechodu vlastnického práva v případě výtěžku nepocházejícího z dražby nemovitostí není třeba tzv. rozvrhu výtěžku dražby a tato částka se tak dne 22.6.2009 (tedy právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce) stala výlučným majetkem stěžovatelky. V závěru obou stížností je proto navrhováno, aby krajský soud zrušil usnesení policejního orgánu jako nezákonné, neboť nejsou dány důvody pro zajištění peněžních prostředků na podnikatelských účtech stěžovatelky. Krajský soud přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr.ř. zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i správnost postupu řízení jemu předcházející, a dospěl k těmto závěrům: Policejním orgánem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Východočeského kraje OHK HK je vedeno vyšetřování ve věci spáchání tr.činu podvodu podle § 250 odst. 1,4 tr.z., kterého se měl dopustit obviněný jednáním popsaným ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 trestního řádu ze dne 10.6.2009, spočívajícím zejména v uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní nebytových prostor s předmětem nájmu, kterým jsou nebytové prostory o celkové výměře 25.153,- m2 domu č.p. 38,79 a parcely č.kat. L.V. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, katastrální území Č., která obsahuje v části IX./9.3 ustanovení "Budoucí pronajímatel se zavazuje uzavřít nájemní smlouvu nejpozději do pěti dnů. V případě nesplnění tohoto bodu je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 120.000.000,-Kč." a v části III./3.2 "V případě nedodržení zejména ze strany pronajímatele se pronajímatel zavazuje uhradit smluvní pokutu ve výši 120.000.000,-Kč. Uplatnění tohoto závazku proběhne notářským zápisem s vykonatelností, a to v tom případě, že nedojde k uzavření nájemní smlouvy ze strany pronajímatele: poškozený, přičemž ve smlouvě byly uvedeny nepravdivé údaje týkající se místa podpisu smlouvy "V Praze" a data podpisu smlouvy dne "20.1.2008", k uzavření nájemní smlouvy nebytových prostor následně záměrně nedošlo a dne 2.7.2008 byl v notářské kanceláři, z popudu obviněného sepsán notářem notářský záznam pod N 186/2008, kde byla vyčíslena odměna notáře za uvedenou činnost ve výši 113.597,50,- Kč, kterou uhradil poškozený v hotovosti a dále notářský zápis pod NZ 172/2008 - dohoda o uznání dluhu a dohoda o vykonatelnosti notářského zápisu, ve kterém Poškozený uznal mimo jiné pod bodem č.3 svůj dluh, jak do důvodu, tak i do výše a v bodu č.4 se zavazuje, že dluh v částce 120.000.000,-Kč bude splacen nejpozději do 31.7.2008, v bodě č.5 potvrzuje poškozený, že pokud dlužná částka k tomuto datu uhrazena nebude, může věřitel obviněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci k uspokojení této jeho pohledávky. Následně vydal dne 13.8.2008 Obv. s. Pha 9 usnesení o nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného obviněného ve výši 120.000.000,-Kč a provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka, která dne 13.8.2008, resp. 2.9.2008 (opravný) vydala exekuční příkaz sp.zn. 19 EX 831/08 na majetek povinného - Poškozeného a zahájila exekuci na majetek povinného Poškozeného ve prospěch oprávněného - obviněného, přičemž obviněný využil své povědomosti o tom, jaké jsou majetkové poměry poškozeného, a jednal s vědomím, že poškozený není schopen chápat smysl právních úkonů v plném rozsahu. uvedl ho tak v omyl svým nepravdivým slibem, že bude sepsána smlouva, jejíž podmínky nebudou ze strany poškozeného záměrně dodrženy, čímž vznikne dluh poškozeného vůči obviněnému, tento bude poškozeným uznám v plném rozsahu, na majetek poškozeného bude nařízena exekuce, z výtěžku exekuce bude uhrazena odměna soudního exekutora, část peněžních prostředků takto získaných si ponechá sám obviněný jako svoji odměnu a zbývající část bude vrácena poškozenému, čímž byla provedenou exekucí způsobena poškozenému škoda ve výši nejméně 23.000.000,-Kč. Policejní orgán zdůvodnil své rozhodnutí tím, že v rámci prováděného exekučního řízení soudním exekutorem pod č.j. 19EX 831/2008 byly do současné doby vymoženy peněžní prostředky z bankovních účtů povinného - poškozeného a z jeho pohledávek na nájemném, a to v celkové výši Kč 343.560,27, dále byly vydraženy nemovitosti povinného, přičemž výtěžek z těchto dražeb činí ke dni 17.4.2009 částku Kč 22.694.900,-. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o výnos z tr.činnosti obviněného, byla exekutorka dne 29.5.2009 vyzvána dle § 78 odst. 1,3 tr.ř. k vydání veškerých peněžních prostředků vymožených v rámci této exekuce. Dále byla vyzvána, aby neprodleně sdělila policejnímu orgánu, jakým způsobem naložila s peněžními prostředky dosud vymoženými v rámci exekučního řízení. Na tuto výzvu exekutorka reagovala tím, že dne 29.5.2009 předala policejnímu orgánu kopie některých listin z exekučního spisového materiálu a dále dne 2.6.2009 doručila policejnímu orgánu vyjádření, v němž uvádí, že vyhovuje výzvě tím, že na účet Policie ČR převádí celou vymoženou částku na uspokojení pohledávky oprávněného - obviněného ve výši Kč 263.513,67. Jelikož ze strany exekutorky nebylo výzvě v plném rozsahu vyhověno, přistoupil policejní orgán k další výzvě dle § 78 odst. 1,3 tr.ř. a vyzval ji dne 5.6.2009 k vydání peněžních prostředků ve výši Kč 22.694.900,- jako výtěžku z provedených dražeb nemovitostí. Na to reagovala exekutorka sdělením ze dne 8.6.2009, že považuje postup policejního orgánu za nezákonný a opětovně výzvě nevyhověla. Policejní orgán zjistil, že exekutorský úřad pověřené exekutorky je majitelem bankovních účtů vedených u ČSOB, jak citováno ve výroku napadeného usnesení. Jelikož se policejnímu orgánu nepodařilo zajistit výnos z tr.činnosti na základě výzev dle § 78 odst. 1,3 tr.ř. v plné výši, přistoupil k zajištění peněžních prostředků na účtu v souladu s ust. § 79a odst. 1 tr.ř. a § 79f tr.ř. k § 79a odst. 1 tr.ř. Částka představuje součet částky Kč 22.694.900,- (výtěžek dražeb) a Kč 80.046,60 (částka, kterou exekutorka nevydala po obdržení první výzvy dle § 78 odst. 1,3 tr.ř. a kterou dne 29.5.2009 odečetla z vymožené částky Kč 343.560,27 jako svoji odměnu a náklady exekuce). Krajský soud se i přes obsáhlé námitky stěžovatelky s rozhodnutím policejního orgánu ztotožňuje. Ten ve svém usnesení podrobně vysvětlil důvody postupu dle § 79a odst. 1 tr.ř., resp. § 79f odst. 1 tr.ř. a z tohoto pohledu je napadené usnesení v souladu s ustanovením § 134 odst. 1,2 tr.ř. V podrobnostech proto stížností soud na napadené usnesení odkazuje. Za potřebné považuje krajský soud prioritně zdůraznit, že v trestní věci obviněného je vedeno tr.řízení pro velice závažnou majetkovou trestnou činnost. Uznávaným principem právního státu je chápání trestní represe jako prostředku ultima ratio. Z tohoto principu vyplývá, že ochrana majetkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládaného stupně společenské nebezpečnosti, je namístě uvažovat o trestní odpovědnosti (např. II.ÚS 372/03). Charakter stíhané trestné činnosti, její realizace, při níž došlo k zneužití činnosti notářských i exekučních orgánů s navozením stavu podvodně získaných finančních prostředků obviněným, a to vždy na úkor zásadní finanční újmy poškozeného, pak takový zásah trestního práva dle názoru krajského soudu plně opodstatňuje. Za takové situace pak orgány trestního řízení mohou v rámci své pravomoci postupovat a využívat procesních prostředků, jež jim k tomu zákon poskytuje. Zákonem č. 253/06 s účinností od 1.7.2006 bylo novelizováno ustanovení § 89 odst. 13 tr.z. v tom směru, že ustanovení o věcech se vztahuje i na peněžní prostředky na účtu. Pokud proto policejní orgán hodlal v rámci realizace trestního stíhání obviněného pro tr.čin dle § 250 odst. 1,4 tr.z. uplatnit vůči stěžovatelce výzvu k vydání věci důležité pro trestní řízení dle § 78 odst. 1 tr.ř., bylo již procesně relevantní považovat finanční prostředky za způsobilé k danému postupu. Za věc důležitou pro tr.řízení dle § 78 tr.ř. třeba chápat předměty, které mohou být věcnými důkazy, listiny, jež mohou být listinnými důkazy, věci, ohledně nichž může být uložen trest propadnutí dle § 55 tr.z. nebo vysloveno zabrání dle § 73 tr.z. a listinné cenné papíry, neboť se na ně dle § 89 odst. 13 tr.z. věta druhá tr.z. vztahuje ustanovení o věcech. Dle platné judikatury (např. R 87/58), jestliže pachatel získal peníze tr.činem nebo jako odměnu za něj nebo za věc získanou tr.činem, nutno částku odpovídající těmto prostředkům považovat za věc ve smyslu § 55 odst. 1 písm.c) nebo d) tr.z. bez ohledu na to, zda došlo k smíšení takových peněz s jinými penězi pachatele, nebo zda pachatel peníze spotřeboval. Třeba přitom vidět, že povinnost předložit nebo vydat doličnou věc postihuje každého, kdo ji má u sebe (nemusí to být vždy obviněný a osoba, vůči níž se uplatňuje, nemusí být ani vlastníkem věci). Např. platná judikatura (SR 72/98) uvádí, že povinnost doličnou věc vydat nebo předložit má i advokát, který ji převzal v souvislosti s poskytováním právních služeb, ledaže by se jednalo o situaci vyjádřenou v ust. § 78 odst. 2 tr.ř. Tím chce krajský soud zdůraznit, že byť je postup policejního orgánu vůči soudní exekutorce ojedinělý, není vyloučený. Pokud proto stěžovatelka vyhověla jen zčásti výzvě policejního orgánu ze dne 29.5.2009 a 5.6.2009, jak je specifikováno v napadeném usnesení, jednala dle názoru krajského soudu v rozporu s ust. § 78 odst. 1 tr.ř. Jelikož z praktických důvodů nemohl policejní orgán postupovat dle § 79 tr.ř., rozhodl dle § 79a odst. 1 tr.ř. stran zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, resp. dle § 79f tr.ř. stran zajištění náhradní hodnoty. Pokud stěžovatelka zpochybňuje právní titul policejního orgánu k tomuto postupu, jak je podrobně rozvedeno ve stížnosti, vychází krajský soud z výkladu příslušných ustanovení trestního řádu. Dle § 79a odst. 1 tr.ř. lze zajistit na účtu peněžní prostředky, které na účtu v okamžiku, v němž bylo bance doručeno rozhodnutí o zajištění, již jsou, peněžní prostředky, které na účet dodatečně dojdou, jejich příslušenství, za podmínky, že se na ně vztahuje důvod zajištění. Důvodem zajištění, na základě něhož může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu, je skutečnost, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání tr.činu nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z tr.činnosti. Peněžní prostředky jsou pak výnosem z tr.činnosti, jestliže byly získány tr.činem nebo byly nabyty za věci získané tr.činem nebo za věci tvořící odměnu za tr.čin a podobně. Přitom právní titul nabytí peněžních prostředků za věci získané tr.činem nebo za věci tvořící odměnu za tr.čin není rozhodný. Zákon přitom ani nevyžaduje, aby šlo jen o peněžní prostředky na účtě obviněného. Je tomu tak proto, že zvláště při objasňování rozsáhlé a závažné hospodářské tr.činnosti nebo organizované tr.činnosti nelze zejména na počátku přípravného řízení určit přesně podezřelé, přičemž nelze také vyloučit, že peněžní prostředky pocházející z takové tr.činnosti budou umisťovány na účty osob, které se bezprostředně na této tr.činnosti nepodílejí. Taková situace dle názoru krajského soudu právě může postihovat i činnost soudního exekutora, který realizuje exekuci na majetku povinného v důsledku tr.činnosti obviněného, jak tomu bylo v posuzovaném případě. K zajištění náhradní hodnoty dle § 79f tr.ř. pak policejní orgán přistoupí, nelze-li dosáhnout vydání nebo odnětí věci, která byla určena ke spáchání tr.činu nebo k jeho spáchání užita nebo je výnosem z tr.činnosti, nelze-li zajistit peněžní prostředky na účtu, které byly určeny ke spáchání tr.činu nebo k jeho spáchání užity nebo jsou výnosem z tr.činnosti, nelze-li zajistit zaknihované cenné papíry, nemovitosti či jinou majetkovou hodnotu, jež byly určeny ke spáchání tr.činu nebo k jeho spáchání užity či jsou výnosem z tr.činnosti. Podstatné v daném případě je, že se při zajištění náhradní hodnoty postupuje dle ustanovení upravujících jejich vydání, odnětí nebo zajištění, a to včetně zrušení nebo omezení zajištění dle § 78 – 79e tr.ř. K postupu dle § 79a a § 79a odst. 1 tr.ř. a § 79f odst. 1 tr.ř. postačí vyšší stupeň pravděpodobnosti, který však musí být konkrétními zjištěnými skutečnostmi dostatečně odůvodněn. Nestačí jen všeobecné podezření, které není konkrétně doloženo. Přitom však závěr, že peněžní prostředky jsou určeny ke spáchání tr.činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z tr.činnosti, není konečný a nemusí být ani hodnověrný. Z tohoto pohledu třeba vidět počáteční stadium tr.stíhání obviněného K.S., kde důvodné podezření na jeho pachatelství vyplývá zejména z výpovědi samotného poškozeného. Dále také třeba vidět, že se jedná o zajištění dočasné a nelze tudíž mluvit o „zbavení majetku“ ve smyslu druhé věty odst. 1 článek 1 Protokolu č.1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, nýbrž pouze o opatření týkající se „užívání majetku“ ve smyslu odst. 2 citovaného ustanovení. Též Ústavní soud ČR chápe institut zajištění peněžních prostředků na účtu u banky jako institut napomáhající objasňování a případnou reparaci závažné, zejména majetkové trestné činnosti. Jedná se o omezení vlastnického práva dotčených subjektů, avšak v rámci výluky z ochrany vlastnictví, které je při zachování v zákoně specifikovaných podmínkách přiměřené cíli sledovanému právní úpravou, jímž je náležité zjištění tr.činů a spravedlivé potrestání pachatelů včetně snahy v co nejvyšší možné míře eliminovat škodu způsobenou takovým trestným činem. Na druhou stranu skutečnost, že se jedná pouze o časově omezené opatření, nevylučuje jeho způsobilost zasáhnout do ústavně zaručených práv osob (blížeji lze srovnat nález ÚS sp.zn. III.ÚS 1396/07). Právě hledisko počátečního stadia tr.stíhání obviněného důvodně vedlo dle názoru krajského soudu policejní orgán jak k aplikaci ust. § 79a odst. 1 tr.ř. jako zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, které jsou výnosem z tr.činnosti, tak i ust. § 79f k § 79a odst. 1 tr.ř., tedy zajištění náhradní hodnoty. Policejní orgán provedl zatímní specifikaci finančních částek vymožených stěžovatelkou na čl. 13 spisu, kdy odlišuje výtěžek dražeb – Kč 22.694.900,- jako výnos z tr.činnosti od částky Kč 343.560,27, resp. Kč 80.056,60 vymožených exekutorkou se stanovenou odměnou pro ni jako náhradní hodnotu. Počáteční stadium tr.stíhání obviněného a postup policejního orgánu dle § 79a odst. 1 tr.ř. a § 79f odst. 1 tr.ř. nejsou v rozporu ani s kriteriem přiměřenosti. V tomto směru existuje dle názoru krajského soudu opodstatněný rozsah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovanými cíli. Že se jedná o opatření dočasné, které nikterak nepřehlíží specifika činnosti stěžovatelky ani její oprávněné nároky (např. dané ustanovením § 3 odst. 1, § 88 odst. 1 exekučního řádu, či § 337 odst. 1 písm.a) o.s.ř.), vyplývá z ustanovení § 80 odst. 1, resp. § 81a tr.ř. stran vrácení zajištěných věcí postupem dle § 79a odst. 1 i § 79f odst. 1 tr.ř. To je ostatně v souladu i s platnou judikaturou (např. analogicky srovnej TR NS 6/04). Zpracoval : JUDr. J.Š.