Pokud je ve věci konáno zkrácené přípravné řízení a podezřelá osoba se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody či ve vazbě v jiné trestní věci, musí mít obhájce od počátku úkonů dle trestního řádu

Napadeným rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným tr.činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm.e) tr.z. a byl za to odsouzen podle § 171 odst. 1 tr.z. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, pro jehož výkon se podle § 39a odst. 3 tr.z. zařazuje do věznice s dozorem. Uvedeného tr.činu se měl obžalovaný dopustit ve Věznici O. jako odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody jednáním, které je podrobně popsáno ve výroku rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí podal obžalovaný v zákonné lhůtě odvolání, v němž zdůraznil, že nesouhlasí s postupem trestního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku. 1.4.2009 byly zahájeny úkony trestního řízení, vydán podle § 179b odst. 3 tr.ř. záznam o sdělení obvinění a podezřelý poučen o nutné obhajobě. Bez ohledu na stanovisko podezřelého byl téhož dne proveden jeho výslech k věci, avšak bez přítomnosti obhájce. Následně bylo zkrácené přípravné řízení ukončeno a podán návrh na potrestání podezřelého, když obhájce byl ustanoven až dne 7.5.2009, tedy před zahájením hlavního líčení. Za takové situace došlo dle názoru obžalovaného k porušení ustanovení trestního řádu o nutné obhajobě a stávající důkazní materiál nelze považovat za zákonný podklad pro trestní stíhání podezřelého před soudem. Je proto navrhováno zrušit napadený rozsudek a věc vrátit do stadia přípravného řízení k došetření. Krajský soud přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr.ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž bylo podáno odvolání, jakož i správnost postupu řízení, které jeho vydání předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad, a dospěl k těmto závěrům: Okresní soud realizoval hlavní líčení na základě návrhu na potrestání obviněného ze dne 14.4.2009. V rámci návrhu na potrestání státní zástupce navrhl, aby dle § 36 odst. 1 písm.a) tr.ř. soud obviněnému obhájce ustanovil, jelikož si jej ve stanovené lhůtě nezvolil. Toto okresní soud učinil dne 7.5.2009 a poté týž den za účasti obhájce realizoval hlavní líčení. Pokud obhájce v odvolání namítá, že obviněný měl obhájce mít již při výslechu v pozici podezřelého, krajský soud s tímto stanoviskem souhlasí. Ve smyslu § 179b odst. 1 tr.ř. orgán konající zkrácené přípravné řízení provádí úkony podle Hlavy deváté. Způsobem uvedeným v Hlavě čtvrté provádí pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony. Dle § 179b odst. 2 tr.ř. ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný (§ 33 odst. 1,2). Zadržený podezřelý má právo zvolit si obhájce a radit se s ním bez přítomnosti třetí osoby již v průběhu zadržení. Pokud si podezřelý, který nebude propuštěn ze zadržení, ale bude předán s návrhem na potrestání soudu k provedení zjednodušeného řízení (§ 314b odst. 1,2), ve stanovené lhůtě obhájce nezvolí, je třeba mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody zadržení, ustanovit (§ 38). O tom je třeba podezřelého před jeho výslechem poučit a poskytnout mu plnou možnost uplatnění jeho práv. Dle § 179b odst. 3 tr.ř. podezřelého ze spáchání tr.činu je třeba vyslechnout a nejpozději na počátku výslechu mu sdělit, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. O tomto úkonu orgán konající zkrácené přípravné řízení učiní záznam do protokolu. Opis záznamu doručí podezřelému a jeho obhájci; policejní orgán zašle opis záznamu do 48 hodin též státnímu zástupci. Na postup při výslechu podezřelého se přiměřeně užijí ustanovení o výslechu obviněného. K právům podezřelého ve zkráceném přípravném řízení tak patří dle citace shora i právo zvolit si obhájce s tím, že pokud si jej ve stanovené lhůtě nezvolí, bude mu při trvajícím zadržení ustanoven (§ 38 tr.ř.). Lhůta ke zvolení obhájce může být určena i v hodinách, ale nesmí být nepřiměřeně krátká. Po jejím event. marném uplynutí musí učinit návrh na ustanovení obhájce policejní orgán provádějící zkrácené přípravné řízení, nebo státní zástupce (§ 26 tr.ř.). Pokud ustanovení § 179b odst. 2, 3 tr.ř. takto výslovně upravuje zajištění práv zadrženého podezřelého na obhajobu, nelze dle názoru krajského soudu pomíjet ani nyní posuzovanou situaci, kdy podezřelý se v době sdělení podezření (§ 179b odst. 3 tr.ř.) nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Zde pochopitelně nepřipadá do praktické úvahy možné propuštění ze zadržení (§ 179b odst. 2 věta třetí tr.ř.) a při trvajícím výkonu trestu odnětí svobody ani event. vzetí do vazby (§ 179e tr.ř., § 314b odst. 2 věta třetí tr.ř.). Tudíž i podezřelému nacházejícímu se ve výkonu trestu odnětí svobody musí být zajištěna práva na obhajobu garantovaná ust. § 33 odst. 1 event. 2 tr.ř. Účast obhájce ve zkráceném přípravném řízení se přitom soustřeďuje zejména na účast při výslechu podezřelého. Daný úkon je významný z hlediska ustanovení § 314d odst. 2 tr.ř., resp. § 207 odst. 2 tr.ř. stran možnosti samosoudce přečíst výpověď podezřelého v rámci zkráceného přípravného řízení dle § 179b odst. 3 tr.ř. a tudíž i z hlediska obhajovacího má pro osobu podezřelou zásadní význam. Tomu by měl odpovídat postup policejního orgánu, aby i osoba ve výkonu trestu odnětí svobody v postavení podezřelého měla zjištěnu obhajobu již při realizaci úkonů podle trestního řádu. V praxi půjde zejména o záznam o sdělení podezření předcházející vlastnímu výslechu podezřelého. V posuzovaném případě k těmto úkonům došlo dne 1.4.2009. Policejní orgán podezřelého poučil tak, že „jako osoba ve výkonu trestu odnětí svobody musíte mít obhájce nejpozději do projednání věci před soudem. Jestliže si obhájce do 10 dnů od převzetí tohoto záznamu nezvolíte sám nebo nebude-li Vám v této době zvolen zákonným zástupcem, popř. příbuzným v pokolení přímém, sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem, druhem nebo zúčastněnou osobou, bude Vám obhájce ustanoven“. K tomu v průběhu zkráceného přípravného řízení nedošlo, takže obhájce byl ustanoven obviněnému (§ 314b odst. 2 tr.ř.) až 7.5.2009, tedy více jak s měsíčním zpožděním. Tímto byl obviněný dle názoru krajského soudu zkrácen na svých právech na obhajobu. Zmíněná forma porušení práva podezřelého na obhajobu představuje dle mínění krajského soudu neodstranitelnou procesní vadu ve smyslu § 260 tr.ř. vedoucí odvolací soud k nutnosti zrušit napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm.a) tr.ř. a věc vrátit státnímu zástupci. Policejní orgán za účasti nyní již zastupujícího obhájce především zopakuje výslech obviněného, když apriorně nelze vyloučit možnost realizace dalších navrhovaných důkazů, jak vyplynulo např. v průběhu odvolacího řízení (zpráva o potrestání odsouzeného). Poté bude podána nová zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení a další návrh státního zástupce na potrestání. Zpracoval : JUDr. J. Š.