Jde-li o úschovu složenou u soudu za účelem splnění závazku (§ 185a odst. 1 OSŘ), nezačne tříletá lhůta k vydání rozhodnutí o připadnutí staré úschovy státu běžet vždy od právní moci usnesení o přijetí do úschovy. V těch případech, kdy složitel v návrhu na přijetí hodnot do úschovy vyjádřil svou vůli, aby hodnoty byly vydány příjemci až po splnění podmínky uvedené v návrhu, začne uvedená tříletá lhůta běžet až od splnění uvedené podmínky.

17Co 58/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx, Ph.D., a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci úschovy složitele Ing. PH, xxx, vystupujícího jako správce konkurzní podstaty úpadce DZ xxx, s.r.o., sídlem v xxx, IČ xxx, pro příjemce ČZRB, a.s., sídlem v xxx, IČ xxx, k odvolání příjemce proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 28. listopadu 2008, č.j. Sd 193/2005-13, t a k t o : Usnesení okresního soudu se zrušuje. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud rozhodl, že předmět úschovy, částka 199.494 Kč, připadne státu, jestliže se o ni do tří let od vyhlášení tohoto usnesení nikdo nepřihlásí nebo pokud v téže lhůtě podané žádosti o vydání peněz pravomocně nebude vyhověno. Odkázal na § 185g odst. 1 o.s.ř. a konstatoval, že usnesení o přijetí dané částky do úschovy nabylo právní moci před více než třemi lety, 5. října 2005. Proti tomuto usnesení se odvolal příjemce. Navrhl jeho zrušení. Připomněl, že předmětná suma byla do úschovy složena z důvodu uvedeného v § 33 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších změn a doplňků, tedy proto, že jde o konkurzní pohledávku podmíněnou, a že podmínka dosud splněna nebyla. Podmínkou je plnění z bankovní záruky. Práva ze záruční listiny může věřitel uplatnit až do 20. června 2012 a o plnění z této záruky je veden soudní spor, jehož výsledek i doba ukončení jsou nejisté. Příjemce splnění výše uvedené podmínky nemůže ovlivnit. Napadeným usnesením je tak na svých právech výrazně krácen. Dále odvolatel podrobně argumentoval, proč podle jeho názoru na úschovu dle § 33 zákona o konkurzu a vyrovnání ustanovení § 185a a násl., včetně okresním soudem použitého § 185g odst. 1 o.s.ř., nedopadají. Nejde totiž o úschovu za účelem splnění dluhu. Spadá pod ust. § 352 o.s.ř. K odvolání se nikdo nevyjádřil. Po zjištění, že bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům: Především je třeba zdůraznit, že předmětná částka byla usnesením okresního soudu ze 14. září 2005, č.j. Sd 193/2005-11, přijata do úschovy ve smyslu § 185a a násl. o.s.ř. a že tím byl závazně a nezvratně určen i její další režim. Odvolatelova polemika, že úschova předvídaná v zákonu o konkurzu a vyrovnání nemá být realizována podle pravidel úschovy za účelem splnění dluhu, je proto bezpředmětná a není třeba k ní zaujímat stanovisko. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na ust. § 185g odst. 1 o.s.ř. Protože, jak shora uvedeno, v daném případě jde o úschovu ve smyslu § 185a a násl. o.s.ř., bylo správné, že o aplikaci právě tohoto ustanovení uvažoval. Pominul ale, že se podle něj lhůta tří let, po jejímž uplynutí má být vydáno usnesení daného typu, nepočítá vždy od právní moci usnesení o přijetí do úschovy, nýbrž přednostně, přichází-li to v konkrétním případě vzhledem ke znění návrhu na úschovu v úvahu, ode dne, kdy má být předmět úschovy složiteli podle návrhu vydán. V projednávané věci složitel v návrhu na přijetí předmětné částky do soudní úschovy naprosto jednoznačně vyjádřil vůli, aby byly peníze příjemci vydány až po splnění podmínky deklarované v usnesení zdejšího krajského soudu z 1.6.2005, č.j. 46K 236/99-219, tedy po realizaci příslušné bankovní záruky. Právě tím, že tato podmínka zatím splněna nebyla, vysvětloval svůj zájem na úschově. Nic nenasvědčuje, že by zmíněná podmínka v současnosti již splněna byla, a odvolatel přímo tvrdí, že k jejímu splnění dosud nedošlo. Z uvedeného vyplývá, že lhůta tří let, po jejímž uplynutí je na místě vydat usnesení o budoucím propadnutí předmětu úschovy státu, zatím nezačala běžet, a napadené rozhodnutí je tedy předčasné. Protože (zatím) nemělo být vydáno, krajský soud je zrušil (analogie s § 220 odst. 3 o.s.ř.). Nad rámec zdůvodnění tohoto rozhodnutí pokládá krajský soud za vhodné podotknout, že má-li příjemce za to, že zde další trvání úschovy ve smyslu § 185a a násl. o.s.ř. není na místě, a je-li téhož mínění i složitel, nic jim nebrání, aby společným postupem dosáhli jejího ukončení (srov. § 185d odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 28. května 2009 předseda senátu