Zastupuje-li advokát několik účastníků, náleží mu za jeden úkon právní služby tolik paušálních náhrad hotových výloh po 300 Kč, kolik je zastupovaných.

17Co 591/2008 Rozsudek Krajský soud v HK rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobce Mgr. VB, správce konkurzní podstaty úpadce AP, nar. xxx, bytem v xxx, správce se sídlem v xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovaným 1) DM, bytem v xxx a 2) JM, bytem v xxx, oběma zastoupeným Mgr. xxx, advokátkou se sídlem v xxx, o vyklizení bytu, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 17. září 2008, č.j. 5C 51/2008-46, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e ve výroku I a m ě n í ve výroku II tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, náklady řízení 10.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokátky Mgr. IJ. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, náklady odvolacího řízení 11.231,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokátky Mgr. IJ. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným vyklidit byt a všechny související prostory v domě čp. 73 na pozemku parcelní č. st. 104/1 a pozemku parcelní č. st. 104/2 v obci a katastrálním území OL do 15 dnů po zajištění přístřeší (výrok I) a uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, náklady řízení 9.300,- Kč do tří dnů od právní moci k rukám jejich advokátky (výrok II). Své rozhodnutí odůvodnil zhruba následovně. Žalobce, správce konkurzní podstaty, se domáhal vyklizení bytu v domě čp. 73 a přilehlých prostor a pozemku (dále jen byt), jehož vlastníkem je úpadce AP. Žalobce dal žalovaným výpověď z nájmu datovanou 4. 1. 2007 za neplacení nájemného. Po jejím doručení 12. 1. 2007 žalovaní nepodali žalobu na určení její neplatnosti, nájemní poměr k bytu jim skončil 30. 4. 2007, přesto ho užívají. Žalovaní se bránili tím, že první žalovaná po obdržení výpovědi dluh správci konkurzní podstaty uhradila a on ji ujistil, že je vše v pořádku. Výpověď z nájmu nebyla řádně doručená druhému žalovanému, který se po Vánocích roku 2006 v bytě nejméně 5 měsíců nezdržoval. Konečně žaloba o vyklizení odporuje dobrým mravům. Okresní soud po provedeném dokazování vzal za prokázané, že žalovaní užívají byt, jehož vlastníkem je úpadce AP. Od roku 1986 byli společnými uživateli bytu a pak jeho společnými nájemci. Nezaplatili nájemné za celkem 14 měsíců a žalobce – správce konkurzní podstaty – jim dal 4. 1. 2007 výpověď z nájmu kvůli neplacení nájemného, každému zvlášť, a žalovaná převzala 12. 1. 2007 obě výpovědi přepravované poštou. V té době manželství žalovaných procházelo krizí, druhý žalovaný pobýval u otce v P mezi pracovními cestami, které vykonával jako řidič kamionu, a v roce 2007 přijel poprvé domů v dubnu nebo květnu. První žalovaná po obdržení výpovědi z nájmu dluh zaplatila. Vypověděla, že telefonem druhého žalovaného o výpovědi informovala, druhý žalovaný to popřel. Podle jeho verze se o výpovědi dozvěděl až ze žaloby. Okresní soud posuzoval náležitosti výpovědi z nájmu podle § 711 odst. 3 obč. zák. Je jednostranným hmotně právním úkonem, který musí být doručen nájemci. Jeho účinky nastávají až po doručení. Stačí, dostane-li se do sféry dispozice adresáta. Okresní soud uzavřel, že v době doručování se druhý žalovaný v místě nezdržoval a výpověď nepřevzal, listina se do sféry jeho dispozice nedostala. To akceptoval sám žalobce, když při jednání konaném 30. 7. 2008 výpověď ze 4. 1. 2007 žalovanému předal. Žalovaní jsou společní nájemci a výpověď musí být dána oběma. To se nestalo. Význam nemá doručení výpovědi ze 4. 1. 2007 žalovanému 30. 7. 2008 s dodatečným tvrzením, že se žalovaný tímto způsobem mohl seznámit s celým jejím obsahem. Účinky výpovědi nedoručené druhému žalovanému nenastaly. Nezačal běh výpovědní lhůty, ani lhůty pro podání žaloby na určení neplatnosti výpovědi. Žaloba o vyklizení je podána předčasně a nemůže být úspěšná. Okresní soud ji proto zamítl. Bylo nadbytečné zabývat se za tohoto stavu další obranou žalovaných. Proti tomu se odvolali všichni účastníci. Žalobce napadl rozsudek ve všech výrocích. Namítal nesprávnost závěrů okresního soudu, že výpověď z nájmu nedošla do sféry dispozice druhého žalovaného. První žalovaná 14. 7. 2008 jednoznačně vypověděla ... manželovi jsem pak bezprostředně telefonovala, informovala jsem ho o výpovědi, nijak na to nereagoval… Touto formou se výpověď do sféry dispozice druhého žalovaného jistě dostala. Okresní soud vzhledem k opačnému názoru na možnost popsané formy nehodnotil věrohodnost výpovědi druhého žalovaného. Zatímco výpověď první žalované je logická a přesvědčivá, výpověď druhého žalovaného až teprve z následujícího jednání je účelová. V doplnění odvolání žalobce prohloubil argumentaci, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 805/2006. Stěžejní je, že druhý žalovaný měl možnost seznámit se s obsahem projevu vůle pronajímatele ve výpovědi. Mohl si písemnost od žalované převzít. Bylo by protismyslné vyžadovat vždy fyzické vyzvednutí výpovědi z nájmu bytu nájemníkem, který porušuje své povinnosti a u kterého lze předpokládat, že se bude převzetí vyhýbat. Žalobce vysvětloval, že výpověď žalovanému předal 30. 10. 2008 z opatrnosti při respektování dohody se zástupci věřitelů v konkurzním řízení. Podotkl, že toto řízení už mohlo skončit, pokud by žalovaní nezmařili veřejnou dobrovolnou dražbu, při níž 28. 11. 2008 vydražili dům č. 73 v OL, ale neuhradili cenu. Oba žalovaní opět po několik měsíců nájemné neplatí. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobě vyhověl, nebo aby rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Oba žalovaní se odvolali proti výroku pod bodem II o nákladech řízení. Vytýkali okresnímu soudu nesprávně přiznaný počet paušálních náhrad hotových výdajů při zastupování dvou osob. Za společné úkony při zastupování nebo obhajobě více osob přísluší ke každému úkonu tolik režijních paušálů, kolik je zastupovaných či obhajovaných osob, to vyplývá z gramatického znění § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., nikoli jen jeden, jak rozhodl okresní soud. Poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29Cdo 196/2001 a na usnesení Vrchního soudu v P sp. zn. 4To 29/2002. Navrhli, aby krajský soud rozsudek okresního soudu v jimi napadeném výroku změnil ve smyslu odvolání. Oba žalovaní pokládali rozhodnutí okresního soudu ve věci samé za správné a mělo být potvrzeno. Bylo prokázáno, že v době doručení výpovědi se žalovaný v bytě nezdržoval. Důkaz o doručení výpovědi druhému žalovanému měl podat žalobce, na něm spočívalo důkazní břemeno. Takový důkaz se mu nezdařil. Žalovaní doplnili, kdy byl druhý žalovaný na pracovní cestě v zahraničí. Tehdy vedl s první žalovanou jen krátké telefonní hovory. Znovu uvedli, že žalobce vykonává právo v rozporu s dobrými mravy. Přednesli další skutkové okolnosti. Krajský soud zjistil, že odvolání podaly osoby k tomu oprávněné včas (§ 201 a § 204 odst. 1 věta první občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.) a že je přípustné (§ 201, a contrario § 202 o.s.ř.). Přezkoumal rozsudek okresního soudu spolu s řízením, které mu předcházelo, z pohledu všech v úvahu přicházejících přípustných odvolacích důvodů (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.). Okresní soud z provedených důkazů zjistil, že úpadce AP je vlastníkem domu čp. 73 a pozemku parc. č. st. 104/2 v katastrálním území OL, v němž se nachází (jediný) pronajímaný byt, že žalovaní jsou nájemci tohoto bytu a že správce konkurzní podstaty úpadce AP (žalobce) úkonem ze 4. 1. 2007 každého ze žalovaných vypověděl z nájmu bytu a že tato výpověď byla první žalované doručena 12. 1. 2007. Poté nelogicky uzavřel, že druhému žalovanému výpověď z nájmu ze 4. 1. 2007 nebyla doručena (nedostala se do sféry jeho dispozice) a současně, že mu byla tatáž výpověď z nájmu předána 30. 7. 2008. Žalobu zamítl proto, že účinky výpovědi nenastaly, neboť nebyla doručena druhému žalovanému jako jednomu ze společných nájemců bytu. Taková konstrukce nemůže obstát. Aniž krajský soud zaujal stanovisko ke skutkovým a právním závěrům o nedoručení výpovědi z nájmu dané druhému žalovanému po jejím převzetí první žalovanou 12. 1. 2007, je jisté, že v době rozhodování okresního soudu 17. 9. 2008 (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) druhý žalovaný měl převzatu tuto výpověď přinejmenším 30. 7. 2008 a tedy tento právní úkon pronajímatele již v jeho dispozici byl. Krajský soud podtrhuje, že ponechává bez odpovědi, kdy k řádnému doručení výpovědi došlo. Již v prvostupňovém řízení žalovaní sdělili, že 19. 8. 2008 podali u Okresního soudu v HB žalobu o určení neplatnosti výpovědi ze 4. 1. 2007 proti žalobci. Při odvolacím jednání shodně uvedli, že řízení je vedeno pod sp. zn. 3C 82/2008 a dosud trvá. Podle § 711 odst. 5 obč. zák. nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu. V souzené věci žalovaní žalobu o určení neplatnosti výpovědi ze 4. 1. 2007 podali a řízení není ukončené pravomocným rozhodnutím. Nájemci už jen proto nejsou povinni byt vyklidit a žaloba o vyklizení bytu musela být zamítnuta. Krajský soud poznamenává, že žaloba o určení neplatnosti výpovědi nebyla podána zjevně opožděně, když žalovaní její první doručení odvozují od jejího převzetí druhým žalovaným jako společným nájemcem při jednání konaném 30. 7. 2008 u okresního soudu. Včasnost podání výpovědi včetně okamžiku doručení výpovědi stejně jako další skutečnosti bude posuzovat okresní soud v řízení o určení neplatnosti výpovědi. Z těchto důvodů krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé pod bodem I podle § 219 o.s.ř. jako správný. Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ve výroku o nákladech řízení (§ 220 o.s.ř.) a uložil žalobci, aby je ve výši 10.800,- Kč zaplatil žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně. Nesdílí názor okresního soudu, že advokátovi náleží pouze jedna náhrada hotových výdajů v paušální částce 300,- Kč ke každému úkonu právní služby při zastupování více účastníků podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif). Přisvědčuje odvolatelům, že u společných úkonů při zastupování náleží na jeden úkon tolik paušálních náhrad, kolik je zastupovaných. Paušální náhrady jsou podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu úhradou výdajů na místní poštovné, místní hovorné a přepravné, které se logicky vynakládají u každého ze zastoupených zvlášť, a proto i jejich paušální náhrada podle svého účelu náleží vždy za každého zastupovaného. Takový výklad nevylučuje ani slovní znění § 13 odst. 3 advokátního tarifu, jehož text okresní soud citoval a z něhož vycházel, kde v úvodní části se hovoří o dohodě advokáta s klientem – jedním, v jednotném čísle, a tak v závěru se hovoří o (jedné) částce 300 Kč (paušální náhradě) na jeden úkon právní služby. V souzené věci se ale jednalo o zastupování dvou účastníků při pěti úkonech právní služby. Žalovaní mají tedy právo na náhradu deseti paušálů po 300,- Kč, nikoli jen pěti. Mají právo na náhradu nákladů nejen 9.300,- Kč, ale ještě dalších 1.500,- Kč, celkem 10.800,- Kč. V ostatním krajský soud odkazuje na odůvodnění okresního soudu. Nakonec krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o.s.ř. o nákladech odvolacího řízení a uložil žalobci, aby je ve výši 11.231,- Kč zaplatil žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, kteří měli i v této fázi řízení ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady sestávají z odměny za zastupování advokátem 6.000,- Kč zvýšené o 30% na 7.800,- Kč (§ 7 písm. d/ a § 19a vyhl. č. 484/2000 Sb.), ze šesti paušálních náhrad hotových výloh po 300,- Kč, z náhrady za šest půlhodin zmeškaného času po 100,- Kč a z cestovních výloh 1.031,- Kč (§ 13 odst. 1 a 3, § 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání ani dovolání. Přípustnost dovolání však může být založena závěrem dovolacího soudu, dospěje-li k tomu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Lze je podat ve dvojím vyhotovení ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení u Okresního soudu v HB k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V HK dne 16. března 2009 předseda senátu