Manžel, který žalobu o rozvod manželství podle § 24a) ZOR nepodal, se může k ní připojit své stanovisko však může kdykoliv za řízení - a to i v odvolacím řízení - změnit, např. tak, že původní souhlas s rozvodem podle § 24a ZOR nahradí připojením se k rozvodu podle § 24 ZOR.

21Co 123/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce RF, nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalované LF, nar. xxx, bytem xxx, zastoupené Mgr. xxx, advokátem se sídlem xxx, adresa pro doručování xxx, o rozvod manželství, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 27. listopadu 2008, č.j. 10C 160/2008-20, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud rozvedl manželství žalobce a žalované uzavřené dne xx před Městským úřadem v T (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Uvedl, že manželství účastníků rozvedl postupem podle § 24a zákona o rodině, neboť z jejich strany byly splněny veškeré podmínky v tomto ustanovení vymezené. Je zřejmé, že manželství mezi účastníky trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí, žalovaná se k návrhu na rozvod připojila a soudu byla předložena písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost a pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Přestože žalovaná od smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení odstoupila, tak takové odstoupení není účinné. K odstoupení totiž nedošlo ani na základě ujednání účastníků ve smlouvě, ani na základě žádného zákonného ustanovení (§ 48 obč. zákoníku). Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Namítala, že mění své stanovisko a s rozvodem nesouhlasí. Takový rozvod by byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí obou účastníků, čímž se ovšem okresní soud nezabýval. Poukazovala na to, že ještě v řízení před okresním soudem dala opakovaně najevo, že nesouhlasí s rozvodem manželství postupem dle § 24a zákona o rodině. To soudu sdělila jednak písemným podáním ze dne 21.11.2008 a jednak i u jednání soudu. Nadále souhlasila jen s rozvodem dle § 24 zákona o rodině. Tvrdila, že platně odstoupila od smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, což soudu rovněž sdělila. Nebyly tak splněny předpoklady pro rozvod manželství dle § 24a zákona o rodině. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že nesouhlas žalované s rozvodem manželství dle § 24a zákona o rodině je čistě účelový. Žalovaná si přeje být rozvedena a příčinou rozvratu manželství je její dlouhodobá známost s RB. U jednání okresního soudu žalovaná opakovaně uvedla, že souhlasí s rozvodem manželství. Neví, proč žalovaná odstoupila od smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Takové odstoupení ale nemůže být platné, neboť se tak nestalo ani podle dohody účastníků, ani podle zákona. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.) přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Podle § 24 odst. 1 zákona o rodině soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Podle § 24a odst. 1 zákona o rodině jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Odvolací soud ve shodě se žalovanou jako odvolatelem nesouhlasí se závěrem okresního soudu o tom, že v projednávané věci byla splněna podmínka pro postup dle § 24a zákona o rodině spočívající v tom, že se žalovaná jako druhý z manželů k návrhu žalobce na rozvod připojila ve smyslu § 24a odst. 1 zákona o rodině. Pokud jsou k datu rozhodování soudu (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) splněny všechny podmínky dané § 24a zákona o rodině, tak soud manželství rozvede. Aby soud mohl manželství dle citovaného ustanovení rozvést, je třeba, aby vedle splnění ostatních podmínek i oba manželé s takovým postupem bezvýhradně souhlasili a shodli se na něm. To bylo konečně smyslem zavedení institutu tzv. „nesporného, resp. sjednaného“ rozvodu. Žalobce musí s takovým postupem souhlasit a navrhovat jej již v rámci žaloby či její pozdější změny. Druhý z manželů jako žalovaný pak s tímto postupem musí souhlasit po celou dobu řízení. V případě připojení se druhého manžela k žalobě o rozvod manželství se jedná o úkon procesněprávní (§ 41 a násl. o.s.ř.), byť je upraven v zákoně o rodině jako hmotněprávním předpisu. Nelze si totiž představit, že by se druhý manžel k žalobě, která je procesněprávním úkonem, připojoval úkonem hmotněprávním. Takový procesní úkon je třeba vždy posuzovat dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.). Připojení se druhého manžela k žalobě ve smyslu § 24a odst. 1 zákona o rodině je tak vyjádření souhlasného procesního stanoviska druhého manžela s žalobou o rozvod manželství. Procesní stanovisko druhého z manželů k žalobě o rozvod manželství lze v průběhu řízení změnit. Z žádného ustanovení o.s.ř. nelze dovodit, že by druhý manžel byl vázán tímto svým úkonem spočívajícím v připojení se k žalobě o rozvod až do konce řízení. Tím by byl rovněž znevýhodněn oproti žalobci, který naopak může kdykoliv vzít svůj návrh zpět, a to i bez souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 4 o.s.ř.). Do doby rozhodování soudu o rozvodu manželství proto může manžel, který žalobu nepodal, i opakovaně změnit své procesní stanovisko k této žalobě. Není ani vyloučeno, aby druhý manžel, který nejprve prezentoval své nesouhlasné stanovisko s žalobou o rozvod manželství, toto své stanovisko v průběhu řízení změnil a k žalobě se připojil. V projednávané věci nejprve žalovaná v rámci žaloby vyjádřila svůj souhlas s žalobou a připojila se k ní. Následně však žalovaná podáním doručeným soudu dne 24.11.2008 sdělila, že odstupuje od smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Dále sdělila, že i tak s rozvodem manželství souhlasí a že příčiny rozvratu manželství lze spatřovat v neshodách ohledně trávení volného času, řešení finančních otázek a společného soužití. Stejné skutečnosti žalovaná zopakovala i u jednání soudu. Tímto následným procesním úkonem žalovaná jednoznačně vyjádřila svoji vůli se k návrhu na rozvod manželství dle § 24a zákona o rodině nepřipojit. Žalovaná sice souhlasila s rozvodem manželství, ale současně sdělila, že odmítá uzavřenou smlouvu a nově tvrdila příčiny rozvratu manželství. Jinak řečeno, žalovaná dala jasně najevo svoji vůli nebýt rozvedena dle § 24a zákona o rodině, kdy se příčiny rozvratu manželství nezjišťují a kdy oba manželé souhlasí s uzavřenou smlouvou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Je tedy zřejmé, že žalovaná sice souhlasila s rozvodem manželství dle § 24 odst. 1 zákona o rodině, nesouhlasila však s rozvodem dle § 24a zákona o rodině. Výše uvedený nesouhlasný postoj žalované k návrhu na rozvod dle § 24a zákona o rodině byl žalovanou opětovně zdůrazněn a upřesněn v rámci odvolacího řízení. V případě úkonu připojení se druhého manžela k návrhu na rozvod se pak nejedná o tvrzení nových rozhodných skutečností tak, jak má na mysli § 119a odst. 1 a § 205a o.s.ř. Jde jen o změnu procesního stanoviska k žalobě v průběhu odvolacího řízení, ke kterému je odvolací soud povinen bez dalšího přihlédnout. Druhý manžel, který s žalobou o rozvod v řízení před okresním soudem souhlasil, může i bez dalšího toto své stanovisko změnit až v odvolacím řízení. Pak je ovšem opět třeba uzavřít, že se druhý manžel k návrhu na rozvod nepřipojil a nejsou splněny podmínky pro rozvod manželství dle § 24a zákona o rodině. Jinými slovy řečeno připojení se druhého manžela k návrhu na rozvod ve smyslu § 24a odst. 1 zákona o rodině musí být zcela jednoznačné a bezvýhradné a obsah zmíněného procesního úkonu žalované takový nebyl. Není přitom vůbec rozhodné, zda se žalobci tento úkon žalované může jevit jako účelový a jaká je skutečná pohnutka žalované k takovému postupu v řízení. Postup soudu dle § 24a zákona o rodině předpokládá naprosto shodnou vůli obou manželů na rozvodu podle tohoto ustanovení. Taková shodná vůle obou manželů v projednávané věci ale zjevně projevena nebyla. Nemá pak význam uvažovat, zda žalovaná po právu mohla či nemohla odstoupit od uzavřené smlouvy. Pokud totiž není splněna podmínka připojení se druhého manžela k žalobě o rozvod, je nadbytečné zkoumat splnění dalších podmínek. Jestliže tedy okresní soud rozvedl manželství obou účastníků, ačkoliv nebyla splněna podmínka daná § 24a zákona o rodině, tj. připojení se žalované k návrhu na rozvod, tak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Odvolacímu soudu proto nezbylo, než aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř). V dalším řízení se okresní soud bude zabývat tím, zda jsou splněny podmínky pro rozvod manželství účastníků dle § 24 odst. 1 zákona o rodině. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 24. března 2009 předseda senátu