Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSHK:2009:21.CO.260.2009.1
Datum rozhodnutí28.05.2009
SoudKSHK
Spisová značka21 Co 260/2009
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieC
HesloZpětvzetí návrhu na zahájení řízení

Právní věta

Vzal-li žalobce zpět žalobu o vypořádání společného jmění manželů až poté, co proběhla tři přípravná jednání (§ 114c OSŘ ve znění do 30.6.2009), je soud povinen - i když ve věci jednání nařízeno nebylo - v případech, kdy by v důsledku zastavení řízení bránilo projednání nového sporu uplynutí tříleté lhůty k podání žaloby, učinit dotaz na žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 OSŘ).

Odůvodnění

21Co 260/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobkyně Ing. LČ, bytem xxx, zast. Mgr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovanému Ing. MČ, bytem xxx, zast. Mgr. xxx, advokátem se sídlem xxx, o vypořádání SJM, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 7.4.2009, č.j. 16C 16/2006-94, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným usnesením zastavil řízení (výrok I), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni (výrok III). Postupoval podle § 96 odst. 1, odst. 2 věta první a odst. 4 o.s.ř. Proti usnesení podal odvolání žalovaný. Namítal, že v rámci přípravných jednání doložil soupis movitých věcí včetně fotografií, jimiž dokládal, že movité věci jsou v držení žalobkyně, a je přesvědčen, že pod tíhou těchto důkazů vzala žalobkyně žalobu zpět s úmyslem dosáhnout vypořádání pouze společné nemovitosti, aniž by byla povinna uhradit mu vypořádací podíl ohledně movitých věcí a dalších majetkových hodnot. V případě pravomocného zastavení řízení by se vycházelo z fikce § 150 odst. 4 obč. zák. Uvedl, že má zájem na úplném vypořádání a není jiné možnosti toho dosáhnout, než pokračováním v řízení. Má tedy vážný důvod nesouhlasu se zpětvzetím žaloby. Zdůraznil, že soud měl na něj učinit dotaz, zda souhlasí se zpětvzetím žaloby, a rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí žaloby. Odvolání je důvodné. Z obsahu spise plyne, že okresní soud po podání žaloby svolal tři přípravná jednání (§ 114c odst. 1 o.s.ř.), jejichž obsahem bylo upřesňování masy společného jmění manželů (dále jen SJM), žalovaný předkládal seznamy movitých věcí patřících do SJM, podal vyjádření k žalobě, obdobně podala vyjádření i žalobkyně k tvrzením žalovaného o rozsahu SJM, některé položky původně zahrnuté do vypořádání byly za souhlasu účastníků vyjmuty. Následně vzala žalobkyně žalobu zpět, a to po uplynutí tří let od zániku SJM. Podle § 114c odst. 1 o.s.ř. ve znění do 30.6.2009 ukazuje-li se, že postupem podle § 114a odst. 2 a § 114b nemůže být jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž se takový postup jeví neúčelným, předvolá k soudu účastníky řízení a jejich zástupce. Při tomto úkonu jim poskytne potřebná poučení, pokusí se o smírné vyřízení věci a vyzve je, aby splnili své procesní povinnosti, zejména aby do protokolu doplnili svá skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazů; § 118a zde platí obdobně. Je-li to potřebné, uloží jim, aby nejpozději při jednání splnili v zájmu dosažení účelu řízení další procesní povinnosti. Ve věci byla svolána tři přípravná jednání, byla podávána obsáhlá vyjádření a v těchto přípravných jednáních byla projednávána věc sama, byť postupem neformálním. Odvolací soud zastává názor, že přípravná jednání s ohledem na jejich obsah již byla jednáním ve smyslu § 96 odst. 4 o.s.ř. Nelze vycházet jen z toho, že nebyla formálně čtena žaloba, podstatný je obsah těchto jednání. Z průběhu těchto jednání nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo dojít ke zpětvzetí žaloby v době, kdy uplynula tříletá lhůta k podání žaloby o vypořádání SJM. Oba účastníci byli aktivní ve shromažďování podkladů pro věcné rozhodnutí a v argumentaci k tvrzením protistrany. Je proto třeba v tomto konkrétním případě přisvědčit žalovanému, že okresní soud měl učinit dotaz na žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí. Protože takto nepostupoval, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Odvolací soud proto napadené usnesení zrušil (§ 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). V dalším řízení okresní soud vzhledem k nesouhlasu žalovaného se zpětvzetím žaloby zváží, zda má žalovaný vážný důvod nesouhlasu. V kladném případě rozhodne, že zpětvzetí žaloby není účinné (§ 96 odst. 3 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 28. května 2009 předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky