Má-li být týmž dlužníkem splněno bance několik peněžních dluhů z obchodněprávních vztahů a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech dluhů, posuzují se účinky plnění podle § 333 ObchZ. Uvedené ustanovení má však dispozitivní povahu (§ 263 odst. 1 ObchZ), a proto není vyloučeno, že úvěrové podmínky banky, pokud se staly součástí úvěrové smlouvy mezi bankou (věřitelem) a klientem (dlužníkem), stanoví jiný způsob vyúčtování.

21Co 286/2009-53 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci oprávněného HC a.s. se sídlem xxx, IČ xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti povinné EV, nar. xxx, bytem xxx, t.č. xxx, zast. Mgr. xxx, advokátem se sídlem xxx, o zastavení exekuce – k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 17.3.2009 čj. 18Nc 8856/208-36, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že exekuce, nařízená usnesením Okresního soudu v HK ze dne 4.6.2008 čj. 18Nc 8856/2008-3 k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 17.524,66 Kč, úroků z prodlení ve výši 684,78 Kč a úroků z prodlení z částky 17.524,66 Kč 29,04% od 20.12.2007 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení ve výši 14.218,40 Kč a nákladů exekučního řízení, se zastavuje co do jistiny ve výši 12.740,66 Kč, co do úroků z prodlení v částce 684,78 Kč a co do úroků z prodlení z částky 17.524,66 Kč ve výši 29,4% za dobu od 20.12.2007 do 8.10.2008. Exekuce bude nadále pokračovat k vymožení jistiny 4.784,- Kč, úroku ve výši 29,04% z částky 4.784,- Kč od 9.10.2008 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení v částce 14.218,40 Kč a nákladů exekuce. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud zastavil exekuci co do jistiny 17.524,66 Kč s tím, že exekuce nadále trvá pro vymožení úroků z prodlení ve výši 684,78 Kč a úroků z prodlení výši 29,04% z částky 17.524,66 Kč od 20.12.2007 do 8.10.2008, nákladů nalézacího řízení ve výši 14.218,40 Kč a nákladů exekučního řízení. Konstatoval, že exekuce byla nařízena k vymožení částky 17.524,66 Kč, úroků z prodlení ve výši 684,78 Kč a úroků z prodlení 29,04% z částky 17.524,66 Kč od 20.12.2007 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení 14.218,40 Kč a nákladů exekučního řízení. Oba účastníci podali návrh na zastavení exekuce, povinná jej odůvodnila tím, že oprávněnému zaplatila 17.524,66 Kč dne 7.10.2008. To učinil oprávněný nesporným, s tím, že částku započetl na jistinu ve výši 12.740,66 Kč, v částce 684,78 Kč na pevný úrok a v částce 4.784,- Kč na dopočtený úrok. Navrhl, aby exekuce byla vedena nadále pro částku 4.784,- Kč s úrokem z prodlení 29,04% z této částky od 9.10.2008 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení a exekučního řízení. Okresní soud dospěl k závěru, že oprávněný nepostupoval při započtení platby správně. Pokud povinná zaplatila platbu ve výši korespondující výši jistiny, projevila tím vůli plnit na jistinu a nikoli na příslušenství. V tom odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 20Cdo 1291/2003. Proti usnesení podal odvolání oprávněný. Poukázal na svůj návrh na zastavení exekuce, kterým navrhoval zastavení exekuce ohledně úročené jistiny jen částečně ve výši 12.740,66 Kč. Zdůraznil, že v úvěrových podmínkách oprávněného, které jsou součástí úvěrové smlouvy ze dne 16.10.2001, z níž vznikla vymáhaná pohledávka, je obsažena dohoda stran o započítávání částečných úhrad tak, že společnost není vázána tím, na jaký účel klient platbu určí a je oprávněna započítat platbu na pohledávku za klientem v pořadí : na závazky vzniklé z jiného titulu než z úvěrové smlouvy, na smluvní pokuty, na poplatky za poskytované služby, na příslušenství úvěru včetně sankčního, na splátku úvěru, a to v uvedeném pořadí vždy na pohledávku nejdříve splatnou s tím, že společnost je oprávněna započítat platbu klienta na svoje pohledávky i v jiném než uvedeném pořadí. Zdůraznil, že platba byla zaúčtována v souladu s tímto ujednáním nejprve na úrok vyčíslený ve výši 684,78 Kč, který byl zcela uhrazen, dále na úrok ve výši 29,04% z částky 17.524,66 Kč od 20.12.2007 do 8.10.2008 v částce 4.784,- Kč a částce 12.740,66 Kč na jistinu. Nadále proto evidoval pohledávku 4.784,- Kč s úrokem 29,04% z částky 4.784,- Kč od 9.10.2008 do zaplacení a na náhradě nákladů nalézacího řízení částku 14.218,40 Kč. Namítal dále, že postup uplatněný okresním soudem je v rozporu i s ust. § 330 odst. 2 obch. zák. s tím, že povinná nijak platby účelově nevázala a ani nemohla s ohledem dohodu stran. Dohoda stran úvěrové smlouvy ohledně podmínek hrazení závazku je platná i poté, co byla pohledávka pravomocně přiznána. Způsob započítávání provedený okresním soudem není ani v souladu se zásadou akcesority příslušenství závazku, neboť tímto způsobem, kdy by se snižovala jistina, aniž by byl dříve umořen úrok, by došlo k tomu, že by částka, ze které by měl být úrok hrazen, byla v plné výši umořena a dlužný úrok by nebylo z čeho vypočítat. K poukazu okresního soudu na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20Cdo 1291/2003, uvedl, že je třeba vycházet z dohody stran, kterou bylo určeno jiné pořadí ve smyslu § 330 odst. 2 obch. zák. a judikát Nejvyššího soudu nelze aplikovat. Navrhl, aby bylo usnesení změněno tak, že exekuce bude nadále vedena pro jistinu 4.784,- Kč, úrok z této částky 29,04% od 9.10.2008, náklady nalézacího řízení a náklady exekuce. Odvolání je důvodné. Okresní soud rozhodl o zastavení exekuce, když dospěl k závěru, že plnění povinné v částce 17.524,66 Kč, tj. přesně odpovídající jistině, je třeba započíst právě na jistinu. Odkázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu, s tím, že dlužník projeví vůli plnit právě jistinu a nikoli příslušenství tím, že plnil ve výši odpovídající jistině. Vymáhaný závazek je obchodně závazkovým vztahem, založeným smlouvou o úvěru dle § 497 obch. zák. (je tzv. absolutním obchodem podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák). Podle § 330 odst. 1 obch. zák. tohoto ust. má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství. Podle odst. 2 při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak. Podle odst. 3 má-li dlužník vůči věřiteli několik peněžitých závazků a dlužník neurčí, který závazek plní, placení se týká nejdříve závazku, jehož splnění není zajištěno nebo je nejméně zajištěno, jinak závazku nejdříve splatného. Podle odst. 4 placení se týká náhrady škody teprve, když byl splněn peněžitý závazek, z jehož porušení vznikla povinnost k náhradě škody, pokud dlužník neurčí účel placení. Ustanovení § 330 obch. zák. je ustanovením dispozitivním (§ 263 odst. 1 a contr. obch. zák.). Podle úvěrových podmínek, které se staly součástí úvěrové smlouvy ze dne 16.10.2001, je dohodnut postup zaúčtování platby klienta. Podle hlavy 9 Závěrečná ustanovení § 4 úvěrových podmínek není společnost vázána tím, na jaký účel klient platbu určí a společnost je oprávněna započítat platbu na pohledávky v pořadí : na závazky klienta vzniklé z jiného titulu než z úvěrové smlouvy, na smluvní pokuty, na poplatky za poskytované služby, na příslušenství úvěru včetně sankčního, na splátku úvěru, a to vždy na pohledávku nejdříve splatnou. Společnost je oprávněna započítat platbu klienta na svoje pohledávky i v jiném než uvedeném pořadí. Oprávněný započtením platby na úroky a zčásti na jistinu postupoval podle dohodnutých úvěrových podmínek, přičemž nezapočetl platbu na žádnou jinou pohledávku z jiného titulu, než z úvěrové smlouvy, a dodržel i dohodnuté pořadí pohledávek. Ztrácí proto význam, zda povinná projevila vůli plnit jen jistinu tím, že poukázala oprávněnému částku právě ve výši jistiny. Z tohoto důvodu nelze aplikovat ani závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1291/2003, použité okresním soudem. Pro úplnost odvolací soud dodává, že v propočtu oprávněného je zřejmá početní nesprávnost. Součet částek, započtených oprávněným, činí 18.209,44 Kč, tj. částku o 684,78 Kč vyšší, než byla platba povinné. Protože dopočtené úroky z částky 17.524,66 Kč ve výši 29,04% od 21.12.2007 do 7.10.2008 činí 4.099,21 Kč a nikoliv oprávněným uvedenou částku 4.784,- Kč, je zřejmé, že pokud oprávněný uvádí, že na úroky započetl 4.784,- Kč, jde již o součet úroků původně vyčíslených částkou 684.78 Kč a dopočtených úroků v částce 4.099,21 Kč, tj. 4.783,99 Kč, po zaokrouhlení 4.784,- Kč. Krajský soud proto usnesení okresního soudu změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a zastavil exekuci dle návrhu oprávněného. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v HK. V HK dne 25. června 2009 předsedkyně senátu