Podle čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 osoba, která má bydliště na území některého členského státu EU, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Místo plnění závazku je pro některé závazky blíže vymezeno v čl. 5 odst. 1 písm. b) cit. nař.

21Co 428/2009 U s n e s e n í Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce A, a.s. se sídlem v xxx, IČ xxxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovanému iT, s.r.o. se sídlem xxx, Slovenská republika, o zaplacení 68.677,- Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 3. června 2009 čj. 121C 85/2009-24, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že se nevyslovuje mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu v xxx a řízení se nezastavuje. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud výše citovaným usnesením vyslovil svoji mezinárodní nepříslušnost, zastavil řízení, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 2.750,- Kč žalobci. Okresní soud vycházel z toho, že se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky jako nezaplacené kupní ceny za zboží. Uvedl, že k dodání zboží došlo dne 22.4.2008, 30.4.2008 a 6.5.2008, když žalobce předal zboží k přepravě pro žalovaného dopravci xxx s.r.o. v HK. Okresní soud poukázal na ust. § 37 zák.č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním a na §§ 84 a 85 odst. 3 občanského soudního řádu a zdůraznil, že určujícím kritériem pro posouzení příslušnosti soudu a tím pak i pravomoci českého soudu ve vztahu k cizině je sídlo žalovaného. Vycházel z čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22.12.2000, o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Uzavřel, že pro účely citovaného ustanovení a nebylo-li dohodnuto jinak, je místem plnění závazku v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo dodáno nebo mělo být dodáno. V daném případě bylo místem plnění sídlo žalovaného na Slovensku, což, dle závěru okresního soudu, vyplývá i z vystavených faktur. Dodal, že ve věci nařídil jednání na 3.6.2009, k němuž se žalovaný nedostavil, ač byl řádně obeslán. Poukázal na čl. 26 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 z 22.12.1000. Na základě uvedených ustanovení prohlásil svoji mezinárodní nepříslušnost a zastavil řízení. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání žalobce. Zdůraznil, že při podání žaloby si byl vědom toho, že žalovaný nemá své sídlo na území ČR. Žalobu podal u Okresního soudu v HK, neboť příslušnost tohoto soudu je dána na základě ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vytýkal okresnímu soudu, že ačkoli správně vycházel z čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 44/2001, dopěl k nesprávnému právnímu závěru, když konstatoval, že místo, kam bylo zboží dodáno, je adresa žalovaného na Slovensku. Poukazoval na to, že kupní smlouvy, které se žalovaným uzavřel, se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Dodal, že na fakturách je sice uvedeno jako místo určení adresa žalovaného na Slovensku, ale předmětné kupní smlouvy zahrnovaly přepravu zboží. Dovozoval, že tato skutečnost vyplývá z faktur, v nichž je uvedeno, že dopravu provede dopravce xxx s.r.o. Zdůraznil, že podle čl. 31 písm. a/ Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží se tak dodání uskutečnilo v HK předáním zboží dopravci. Požadoval, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud z podnětu odvolání přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. Vzhledem k tomu, že účastníkem řízení na straně žalované je cizinec – právnická osoba se sídlem ve Slovenské republice, okresní soud se správně zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost ve smyslu čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Správně také vycházel z toho, že mezinárodní příslušnost českého soudu by v daném případě mohla být dána jedině podle čl. 5 odst. 1 písm. a/ nařízení Rady (ES) č. 44/2001. Podle tohoto ustanovení osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Dovodil, a to výlučně na základě žalobcem předložených faktur o vyúčtování ceny dodaného zboží, že místem, kam bylo zboží dodáno, je adresa žalovaného ve Slovenské republice. Na základě tohoto závěru a vycházeje z čl. 26 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 rozhodl, že není soudem mezinárodně příslušným. Uvedený závěr okresního soudu je předčasný a nepřezkoumatelný. Žalobce již v žalobě uvedl, že dodání zboží žalovanému se v tomto případě uskutečnilo předáním zboží dopravci xxx s.r.o. v HK. Touto žalobcem tvrzenou skutečností se okresní soud žádným způsobem nezabýval. Přitom právě vyřešení otázky místa dodání zboží je nezbytné pro učinění závěru o mezinárodní nepříslušnosti. Okresní soud závěr o tom, že místem dodání zboží byla Slovenská republika, dovozoval pouze z údajů na fakturách, kterými byla vyúčtována cena zboží. Dle názoru odvolacího soudu údaje obsažené v daňovém dokladu - faktuře slouží mimo jiné k identifikaci odběratele (v tomto řízení žalovaného), bez dalšího však nevypovídají o tom, v jakém místě bylo zboží dodáno, resp. podle dohody mělo být dodáno. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení okresního soudu podle § 220 odst. 3 změnil tak, že se mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu v HK nevyslovuje a řízení se nezastavuje. Bude-li mít okresní soud v dalším řízení za to, že je třeba dále se zabývat mezinárodní příslušností, zaměří se na zjištění, kam podle dohody účastníků mělo být zboží dodáno, resp. kde bylo dodáno. V té souvislosti se vypořádá s tvrzením žalobce, že zboží bylo dodáno v HK předáním zboží dopravci, včetně argumentace žalobce, uplatněné v odvolacím řízení, podle níž kupní smlouva, kterou účastníci uzavřeli se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (Úmluva byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 160/1991 Sb.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 29. září 2009 předsedkyně senátu