Exekuční řízení je zastaveno - a pověření soudního exekutora tak zaniká -okamžikem, kdy usnesení soudu o zastavení exekuce nabude právní moci. Proto je soudní exekutor povinen účastníkům k žádosti soudu doručovat i usnesení soudu o zastavení exekuce.

21Co 84/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci oprávněného SŽDC, státní organizace se sídlem xxx, IČ: xxx proti povinnému: F, spol. s r.o. se sídlem xxx, IČ xxx, o exekuci, k odvolání soudního exekutora JUDr. xxx, Exekutorský úřad xxx, proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 8. prosince 2008, č.j. Nc 8674/2004-50, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že soudnímu exekutorovi se ukládá pořádková pokuta ve výši 2.000 Kč, kterou je povinen zaplatit do tří dnů od doručení tohoto usnesení na účet Okresního soudu v xxx. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud usnesením ze dne 8.12.2008 uložil pověřenému soudnímu exekutorovi JUDr. JD, Exekutorský úřad xxx, pořádkovou pokutu ve výši 5.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že soudní exekutor byl soudem požádán o doručení usnesení o zastavení exekuce. Soudní exekutor přes urgenci soudu usnesení o zastavení exekuce nedoručil s vysvětlením, že podle § 51 písm. b/ exekučního řádu zastavením exekuce zaniká jeho pověření k provedení exekuce v souvislosti s § 171 o.s.ř. Usnesení je vykonatelné, jakmile bylo doručeno. Z tohoto důvodu není oprávněný již v exekučním řízení konat. Dalším důvodem je nemajetnost na straně povinného a skutečnost, že náklady vzniklé s prováděním exekuce mu nikdo nezaplatí. Protože exekutor neuposlechl pokynů soudu, uložil mu soud pořádkovou pokutu podle § 52 odst. 1 exekučního řádu, § 53 o.s.ř. S námitkami exekutora se okresní soud po stránce právní neztotožnil. Proti tomuto usnesení podal soudní exekutor včasné odvolání. Namítl, že podle § 51 písm. b/ exekučního řádu, zaniklo jeho pověření k provedení exekuce ze zákona a usnesení je podle § 171 odst. 2 o.s.ř. pro něho jako účastníka řízení o zastavení exekuce vykonatelné doručením. Není proto oprávněn v předmětném řízení konat, tedy ani doručovat. Dále exekutor poukázal na ust. § 7 vyhl. č. 418/2001 Sb. a nálezy Ústavního soudu ČR, podle kterých je postavení soudního exekutora v rámci exekučního řízení vymezeno, jako postavení soukromého podnikatele, který podniká za účelem dosažení zisku. Soudní exekutor proto navrhl, aby odvolací soud usnesení okresního soudu zrušil. Odvolací soud odvolání projednal bez nařízení jednání podle § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř. a dospěl k závěru, že je opodstatněné pouze zčásti, a to ještě ze zcela jiných, než výslovně namítaných důvodů. Podle § 53 odst. 1 o.s.ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu nebo kdo ruší pořádek nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání a nebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a § 295 může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000 Kč. Toto ustanovení lze použít i v exekučním řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu). Jestliže exekutor hrubě ztěžuje postup soudu v exekučním řízení, lze jej donucovat ke splnění jeho povinnosti uložením pořádkové pokuty podle § 53 odst. 1 o.s.ř. Je tomu tak v těch částech exekučního řízení, jež jsou vedeny soudem, tedy i v té části exekučního řízení, kdy soud exekuční řízení zastavuje (bod XIII stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 200/2005). Doručování písemností soudu v exekučním řízení vedeném podle exekučního řádu je upraveno v Hlavě II vyhl. č. 418/2001 Sb. o postupech při výkonu exekuční a další činnosti (dále jen vyhl. č. 418/2001 Sb.). Podle § 7 věta první vyhl. č. 418/2001 Sb. nebrání-li tomu důvody zvláštního zřetele hodné, doručuje soud písemnosti v exekučním řízení prostřednictvím exekutora. Z tohoto ustanovení tedy plyne, že zásadně písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor a jinak tomu je pouze v těch případech, kdy tomu brání důvody hodné zvláštního zřetele. Na tomto místě odvolací soud důrazně připomíná, že posouzení otázky, zda jde o takový případ je pouze na soudu, jehož písemnost je doručována, resp. který doručení písemnosti soudnímu exekutorovi ve smyslu tohoto ustanovení uložil. Rozhodně není soudní exekutor oprávněn k tomu, aby podle své úvahy rozhodl, zda se o takový případ jedná či nejedná a aby proto podle své úvahy doručení písemnosti soudu odmítl. Pokud tedy okresní soud dospěl k závěru, že se o takový zvláštní případ nejedná, byl jeho závěrem soudní exekutor vázán. Odvolací soud by byl sice obecně oprávněn přezkoumávat správnost tohoto závěru okresního soudu, ale v projednávané věci odvolací soud žádné skutečnosti svědčící o tom, že doručení písemnosti prostřednictvím soudního exekutora brání důvody zvláštního zřetele hodné, nezjistil a ani nebyly tvrzeny. Okolnosti namítané v odvolání takovými skutečnostmi být nemohou. Souhrnně řečeno, soudní exekutor nemůže v této věci úpravou obsaženou v § 7 vyhl. č. 418/2001 Sb. účinně argumentovat. Správným není ani právní názor soudního exekutora, že jeho pověření ve smyslu § 51 písm. b/ exekučního řádu zaniklo okamžikem, kdy mu bylo usnesení o zastavení exekuce doručeno. Naopak odvolací soud sdílí právní názor okresního soudu vyjádřený v odůvodnění jeho usnesení. Podle § 51 písm. b/ exekučního řádu, pověření soudního exekutora k provedení exekuce zaniká mimo jiné tehdy, jestliže soud zastavil exekuci. O zastavení exekuce soud rozhoduje usnesením (§ 52 odst.1 exekučního řádu, § 167 a násl. o.s.ř.). Exekuční řízení je zastaveno – a pověření soudního exekutora tak zaniká – okamžikem, kdy usnesení soudu o zastavení exekuce nabude právní moci (§ 159, § 167 odst. 2 o.s.ř., § 52 odst. 1 exekučního řádu). Vyplývá to ze samotné podstaty materiální právní moci soudního rozhodnutí, neboť teprve pravomocné rozhodnutí soudu se stává závazným. Podle § 159 o.s.ř. je podmínkou právní moci usnesení, aby bylo řádně doručeno všem osobám, kterým mělo být doručeno podle zákona – zde účastníkům řízení. Pokud tedy usnesení o zastavení exekuce nebylo účastníkům doručeno, nenabylo právní moci a pověření soudního exekutora nezaniklo (§ 51 písm. b/ exekučního řádu). Úprava obsažená v § 171 o.s.ř. se právní moci a závaznosti usnesení netýká. Obsahuje pouze úpravu vykonatelnosti usnesení. Tyto dva pojmy nelze ztotožňovat. Pod pojmem vykonatelnosti soudní praxe rozumí ten účinek soudního rozhodnutí, že povinnost v něm stanovenou lze na povinném subjektu vykonat – donutit jej k jejímu splnění – i proti jeho vůli postupem uvedeným v zákoně. Tímto ustanovením ovšem nelze odůvodnit zánik pověření soudního exekutora k okamžiku, kdy mu (a pouze jemu) bylo usnesení o zastavení exekuce doručeno. Podstatou řešené právní otázky není to, do kdy má či nemá soudní exekutor splnit povinnost uloženou mu v usnesení soudu, neboť usnesením o zastavení exekuce mu žádná povinnost ukládána není. Jen pro ilustraci odvolací soud poznamenává, že pokud by byl správným právní názor soudního exekutora a usnesení soudu prvního stupně o zastavení exekuce by bylo k odvolání účastníka odvolacím soudem změněno tak, že se exekuce nezastavuje, nelze si na základě současné právní úpravy přestavit jakési „znovuustanovení soudního exekutora ze zákona“. Pro potřeby tohoto případu z uvedeného plyne, že soudní exekutor byl povinen usnesení o zastavení exekuce doručit podle § 7 vyhl. č. 418/2001 Sb., neboť jeho pověření okamžikem, kdy mu bylo usnesení o zastavení exekuce doručeno, nezaniklo. Pokud usnesení bezdůvodně doručit odmítl, hrubě tak ztížil postup exekuce a okresní soud mu správně uložil pořádkovou pokutu podle § 53 o.s.ř. Žádný právní význam pro řešení otázky použití § 7 vyhl. č. 418/2001 Sb. v případě doručení usnesení o zastavení exekuce nemá úvaha o postavení soudního exekutora jako soukromého podnikatele. Jde o povinnost, která pro soudního exekutora vyplývá z právního předpisu. Odvolací soud z obsahu spisu nepřehlédl, že nejde ani tak o nekázeň soudního exekutora při plnění povinností při provádění exekuce, ale o otázku jeho svérázného právního názoru, jehož nesprávnost snad pro něho byla dostatečně odvolacím soudem vysvětlena. Odvolací soud proto důsledky pořádkového opatření zmírnil tak, že usnesení okresního soudu podle § 220 odst. 3 o.s.ř. změnil tak, že se soudnímu exekutorovi ukládá pořádková pokuta pouze ve výši 2.000 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 24. března 2009 předseda senátu