Právní věta
Krajský soud je v prvním stupni věcně příslušný i k projednávání a rozhodování těch sporů, které vzešly z jednání a shromáždění vlastníků bytových jednotek, byť společenství vlastníků bytových jednotek jako právnická osoba dosud nevzniklo a správu domu vykonává družstvo, které bylo původním vlastníkem domu.
Odůvodnění
21Co 91/2009
U s n e s e n í
Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce BD --, se sídlem v xxx, IČ xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátkou se sídlem v xxx, proti žalovaným 1/ Ing. RM, nar. xxx, bytem xxx, zastoupené VM jako obecným zmocněncem, nar. xxx, bytem xxx, 2/ ZD, nar. xxx, bytem xxx, zastoupenému Ing. xxx jako obecným zmocněncem, nar. xxx, bytem xxx a 3/ PZ, nar. xxx, bytem xxx, zastoupenému JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 29.10.2008, č.j. 8C 31/2008-111, t a k t o :
Rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích pod body III/ a VI/ z r u š u j e a v tomto rozsahu se věc p o s t u p u j e KS v HK jako soudu věcně příslušnému.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud shora citovaným rozsudkem zastavil řízení v části, v níž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle za žalovanou 1/ RM a žalovaného 2/ ZD (výroky pod body I/ a II/) a současně ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1/ a žalobcem a žalovaným 2/ žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výroky pod body IV/ a V/). Zároveň zamítl žalobu, kterou se žalobce vůči žalovanému 3/ PZ domáhal nahrazení projevu vůle na listině – změna prohlášení vlastníka ze dne 1.11.2007 (výrok pod bodem III/). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému 3/ náklady řízení v částce 13.200,- Kč (výrok pod bodem VI/). V odůvodnění okresní soud uvedl, že se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle vůči všem třem žalovaným samostatnými žalobami (vůči žalované 1/ pod sp. zn. 8C 31/2008, vůči žalovanému 2/ pod sp. zn. 10C 322/2007 a vůči žalovanému 3/ pod sp. zn. 8C 8/2008), okresní soud spojil tato řízení a nadále řízení vedl pod sp. zn. 8C 31/2008. Ve vztahu k žalovaným 1/ a 2/ vzal žalobce žalobu zpět, proto ve vztahu k nim bylo řízení zastaveno dle § 96 odst. 2 o.s.ř. Ve vztahu k žalovanému 3/ žalobce v žalobě tvrdil, že na základě prohlášení vlastníka budovy ze dne 30.10.1995 je výlučným vlastníkem nebytových jednotek, které v žalobě vymezil a současně vykonává funkci správce budovy, když v budově nevzniklo společenství vlastníků jednotek ve smyslu § 9 odst. 4 zák. č. 72/1994 Sb. Žalovaný 3/ je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 1156/9 a podílovým spoluvlastníkem o velikosti 559/107.729 na společných částech domu. Budova byla rozdělena na jednotky prohlášením vlastníka budovy ze dne 30.10.1995 s právními účinky vkladu ke dni 18.12.1995. Prohlášení vlastníka bylo zpracováno v době, kdy neměl k dispozici úplné podklady prostorového vymezení budovy, z toho důvodu byly nesprávně určeny výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Žalobce proto připravil listinu – změna prohlášení vlastníka budovy z 1.11.2007, tento návrh předložil všem vlastníkům jednotek v domě a vyzval je k podpisu změny prohlášení. Žalovaný 3/ prohlášení odmítl podepsat. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Nesporoval, že v prohlášení vlastníka z 30.10.1995 jsou nesprávně uvedeny velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, neboť velikost podlahové plochy bytových jednotek obsahující lodžie byla chybně navýšena o 30 %. Namítal, že navržená změna prohlášení vlastníka budovy ze dne 1.11.2007 kromě velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu nepřípustným způsobem mění právní režim lodžií. Okresní soud ve věci již dříve rozhodl tak, že žalobu žalobce zamítl. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to usnesením ze dne 31.7.2008, č.j. 21Co 305/2008-61. V rámci dalšího řízení před okresním soudem nastala nová skutečnost, spočívající v tom, že vlastníci jednotek změnili původní prohlášení vlastníka budovy ze dne 30.10.1995 tím, že na shromáždění vlastníků konaném v roce 2008 rozhodli většinou hlasů o schválení změny prohlášení vlastníka ze dne 1.11.2007, žalovaný 3/ jako vlastník bytové jednotky byl přehlasován. Okresní soud s odkazem na ust. § 11 odst. 3 zák. o vlastnictví bytu uzavřel, že z právního řádu ČR nelze dovodit, že by bylo možné nahradit vůli přehlasovaného vlastníka tak, jak navrhuje žalobce. Proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce, přičemž jím brojil proti výrokům pod body III/ a VI/. Vytýkal okresnímu soudu závěr, že nelze nahrazovat vůli přehlasovaného vlastníka. Zdůraznil, že právě tato skutečnost měla být důvodem pro to, aby okresní soud žalobě vyhověl. Uvedl, že přehlasovaný vlastník je povinen podrobit se rozhodnutí většiny. K účinnosti změny prohlášení vlastníka je však nutný její vklad do katastru nemovitostí. Proto je nutné, aby byla listina opatřena podpisy všech vlastníků jednotek v domě. Poukazoval na to, že žalovaný i poté, co byla změna prohlášení vlastníka budovy schválena většinou hlasů, odmítl listinu podepsat. Proto žalobci nezbývá jiný postup než trvat na žalobě na nahrazení projevu vůle. V dalším se zabýval problematikou lodžií. Připomněl, že správné určení výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu je důležité i pro vydání stavební parcely pod domem, k němuž má dojít nejpozději v příštím roce. Je proto třeba, aby spoluvlastnické podíly byly určeny správně, v souladu se zákonem. Požadoval, aby byl napadený rozsudek ve výrocích pod body III/ a VI/ zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný s rozsudkem okresního soudu souhlasil a navrhl jeho potvrzení. V dalším rozebíral především otázku lodžií.
Odvolací soud z podnětu odvolání v prvé řadě zkoumal, zda řízení před okresním soudem netrpí vadou, spočívající v nenaplnění jedné z podmínek řízení, a to podmínky věcné příslušnosti soudu dle § 9 o.s.ř. a § 103 o.s.ř. Ačkoli již odvolací soud dříve rozhodl o odvolání žalobce proti rozsudku, vycházeje z toho, že byla dána věcná příslušnost okresního soudu, v tomto řízení znovu tuto otázku posuzoval (a to zejména v souvislosti s novou judikaturou Vrchního soudu, která byla zveřejněna až po přijetí rozhodnutí do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, tj. 10.12.2008) a dospěl k závěru, že v daném případě není dána věcná příslušnost okresního soudu. Věcnou příslušnost přitom posuzoval podle okolností, které tu byly ke dni zahájení řízení (§ 11 odst. odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
Podle § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. Z citovaného ustanovení vyplývá, že věcně příslušným k projednání sporu ohledně jednání týkajících se shromáždění společenství vlastníků jednotek a ve všech sporech vzniklých z těchto jednání je v prvním stupni krajský soud. Jednáním společenství vlastníků jednotek se dle § 9a zák. č. 72/1994 Sb. se rozumí typově všechny právní úkony společenství, které ve smyslu čl. 7 Vzorových stanov společenství vlastníků jednotek (příloha nařízení vlády ze dne 19.5.2004 č. 371/2004 ve znění pozdějších předpisů) náleží do působnosti shromáždění jako nejvyššího orgánu společenství (uvedený závěr byl vysloven v rozhodnutí Vrchního soudu v P ze dne 15.1.2008 sp. zn. Ncp 2702/2007, které bylo dne 10.12.2008 přijato do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dle čl. VII/ odst. 3 písm. a) Vzorových stanov společenství vlastníků jednotek do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o změnách ve věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů.
Shora citované závěry, dle názoru odvolacího soudu, jsou použitelné i pro ty případy, kdy se v domě s bytovými jednotkami nevytvořilo společenství vlastníků bytových jednotek jako právnická osoba. Podle § 9 odst. 4 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění pokud družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo družstvo vzniklé vyčleněním z původního družstva podle § 29 plní povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů platného před účinností tohoto zákona, vznikne společenství až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil na méně než jednu čtvrtinu. Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9, 11 a § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů platná před účinností tohoto zákona. Společenství vlastníků jednotek. V souzené věci jde právě o tento případ, neboť v domech čp. 1153, 1154, 1155, 1156, 1157, 1158, 1159, 1160, 1161 a 1162 společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba nevzniklo.
Dle § 11 odst. 1, 2, 5 a 8 zák. č. 72/1994, ve znění před novelou, provedenou zákonem č. 103/2000 Sb. (účinnou od 1.7.2000) pokud je dům rozdělen na jednotky, které vlastní více než jedna osoba, tvoří vlastníci jednotek společenství vlastníků jednotek (odst. 1). Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění (odst. 2). K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení, je zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech hlasů (odst. 5). Nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl (odst. 8). Z citovaných ustanovení vyplývá, že ačkoli v domě s bytovými jednotkami nevzniklo společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba, přesto se rozhodnutí týkající zásadních záležitostí domu s bytovými jednotkami včetně otázek týkajících se změny prohlášení vlastníka budovy, projednávají kvalifikovaným způsobem na shromáždění vlastníků jednotek. Spory vzešlé z těchto jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek (za takové jednání je třeba považovat i případ, kdy s každým jednotlivým vlastníkem byla určitá otázka nastolená jedním z vlastníků samostatně projednána, byť se tak nestalo na shromáždění vlastníků, kde by se současně sešli všichni vlastníci), jsou rovněž spory, které lze z hlediska věcné příslušnosti soudu zařadit pod ust. § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. K závěru o tom, že je dána věcná příslušnost krajského soudu pro projednání sporu vzešlého z jednání vlastníků bytových jednotek v domech, kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba, vede odvolací soud i to, že by bylo nesystematické a neúčelové, aby o totožných zásadních otázkách souvisejících s vlastnictvím bytových jednotek v jednom případě rozhodoval v prvním stupni krajský soud (tam kde vzniklo společenství vlastníků bytových jednotek jako právnická osoba) a ve druhém případě okresní soud (tam, kde společenství vlastníků bytových jednotek jako právnická osoba dosud nevzniklo).
V souzené věci se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle za žalovaného se změnou prohlášení vlastníka budovy ze dne 30.10.1995, učiněnou listinou ze dne 1.11.2007. V budovách s bytovými jednotkami, jichž se týká tento spor, vlastníci bytových jednotek nepřijali žádné stanovy, jak je odvolacímu soudu známo z jiné projednávané věci týkající se téhož žalobce a týchž budov s bytovými jednotkami, je proto třeba pro posouzení otázky, o jaké jednání v této věci šlo, vycházet ze Vzorových stanov společenství vlastníků jednotek. Rozhodování o změnách ve věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů náleží do výlučné působností shromáždění vlastníků bytových jednotek (čl. VII/ odst. 3 písm. a/). Jde tedy o spor vzniklý z jednání vlastníků jednotek, a proto je k projednání věci dle § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. věcně příslušný krajský soud v prvním stupni.
S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v HK jako soudu věcně a místně příslušnému (§ 221 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání. Je proti němu přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u Okresního soudu v HK a rozhoduje o něm Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně.
V HK dne 28. května 2009
předsedkyně senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky