Usnesení, jímž soudní exekutor pověřený provedením exekuce přibral do exekučního řízení jako účastníka manžela povinného, je usnesením, jímž se upravuje vedení řízení. Odvolání proti němu není proto přípustné.

22Co 110/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK - pobočka v P. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci exekuce oprávněného JV, nar. 11.3.1966, bytem v xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti povinnému FK, nar. 23.1.1946, bytem v xxx za účasti manželky povinného KK, nar. 18.7.1945, bytem v xxx, pro 369.878,70 Kč s příslušenstvím, k odvolání KK proti usnesení JUDr. IO, soudního exekutora Exekutorského úřadu xxx, se sídlem xxx, ze dne 24.10.2008, č.j. 111 EX 5637/08-26, t a k t o : Odvolání manželky povinného KK se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením ze dne 24.10.2008 soudní exekutor JUDr. IO rozhodl, že se do řízení jako účastník přibírá manželka povinného KK. Z odůvodnění napadeného usnesení je mimo jiné patrné, že soudní exekutor přibral KK do exekučního řízení (s odkazem na ust. § 28, § 46 odst. 1 a § 52 odst. 1 a 2 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti – dále jen exekuční řád) postupem dle § 94 odst. 3 o.s.ř. Ve včas podaném odvolání manželka povinného KK vyslovila nesouhlas se svým přibráním do exekučního řízení jako účastnice řízení. V této souvislosti namítala, že za vznik vymáhané pohledávky je zcela odpovědný její manžel, za něhož nemíní nic platit. Dále poukazovala na svůj nízký příjem (důchod), z něhož stěží uspokojí své potřeby, a to i se zřetelem na nepříznivý zdravotní stav, s nímž jsou spojeny další výdaje. Z obsahu odvolání bylo patrné, že se domáhala změny napadeného usnesení a nepřibrání ji do exekučního řízení jako účastnice řízení. Oprávněný ve vyjádření k odvolání vyslovil přesvědčení, že odvolatelka není oprávněna podat odvolání proti usnesení soudního exekutora o jejím přibrání do exekučního řízení. Odvolání považoval za nepřípustné a proto navrhoval, aby jej odvolací soud odmítl. Dříve než krajský soud přistoupil k věcnému přezkoumání napadeného rozhodnutí soudního exekutora, zabýval se otázkou, zda je odvolání KK přípustné. Podle § 202 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 218 písm. c/ o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Postavení manžela povinného jako účastníka exekučního řízení je dáno zákonem. V této souvislosti soudní exekutor správně zmínil, že jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem řízení i manžel povinného (§ 36 odst. 2 exekučního řádu). Z výše uvedeného je patrné, že účastenství manžela povinného v exekučním řízení (stejně jako ve výkonu rozhodnutí) je založeno na potencionalitě (předpokladu) – výjimečně dovoleného – postižení i jiného majetku, než majetku výlučně povinného. Ustálená soudní judikatura proto dovozuje, že je-li postižení majetku ve společném jmění alespoň možné, je přiléhavé manžela povinného pokládat za účastníka exekučního řízení již od vydání usnesení o nařízení exekuce. Soudním exekutorem vydané (napadené) usnesení pouze deklaruje zákonem vymezené účastenství manželky povinného, rozhodně pak neznamená, že by se manželka povinného (KK) stávala povinnou vedle povinného. Lze jej tedy považovat za usnesení, kterým se upravuje vedení řízení (§ 202 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Postup soudního exekutora nelze odůvodňovat ust. § 94 odst. 3 o.s.ř., neboť tam vymezené účastenství se uplatňuje zásadně v nesporných řízeních, mezi něž exekuční řízení nepatří. Při absenci návrhu oprávněného nepřipadá v úvahu ani postup dle ust. § 92 odst. 1 o.s.ř. Z výše uvedených důvodů krajský soud odvolání manželky povinného KK bez věcného projednání podle ust. § 218 písm. c/ o.s.ř. (za použití ust. § 52 odst. 1 exekučního řádu) odmítl, neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V P dne 16. března 2009 předseda senátu