Smluvní pokuta může být sjednána jen pro případ porušení smluvní povinnosti. Ujednání smluvní pokuty pro pouhé odstoupení od smlouvy je neplatné i v případě, že odstoupení od smlouvy bylo umluveno pro porušení smlouvy.

22Co 341/2009 R o z s u d e k Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. BH a soudců JUDr. JCh, Ph.D. a JUDr. MV ve věci žalobce XX s.r.o., se sídlem v xxx, IČ xxx, zast. doc. JUDr. KS, CSc., advokátem se sídlem v xxx, proti žalovaným 1) BS, nar. 29.3.1955, bytem xxx, 2) PS, nar. 5.12.1977, bytem xxx a 3) KS, nar. 28.11.1975, bytem xxx, všem zastoupeným Mgr. LJ, advokátem se sídlem v xxx, o zaplacení 400.000,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu ve S č.j. 4C 116/2007-180, ze dne 19.1.2009, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í tak, že žaloba, kterou se žalobce domáhal proti žalovaným zaplacení 400.000,- Kč s úrokem z prodlení, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení, a to každému z žalovaných v částce 20.130,- Kč, k rukám jejich zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení, a to každému z žalovaných v částce 15.248,30 Kč, k rukám jejich zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu ve S náklady řízení 23.315,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem okresní soud žalovaným uložil, aby žalobci zaplatili 400.000,- Kč s 9,5% úrokem ročně za dobu od 30.3.2007 do 30.6.2007, s 9,75% úrokem ročně za dobu od 1.7.2007 do 31.12.2007, s 10,5% úrokem ročně za dobu od 1.1.2008 do 30.6.2008, s 10,75% úrokem ročně za dobu od 1.7.2008 do 31.12.2008, s 9,25% úrokem ročně za dobu od 1.1.2009 do 19.1.2009 a za dobu od 20.1.2009 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Výrokem II okresní soud žalovaným uložil, aby nahradili žalobci náklady řízení ve výši 99.410,- Kč k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III okresní soud rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit ČR – Okresnímu soudu ve S na nákladech řízení částku 23.315,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud vzal za prokázané, že žalobce uzavřel dne 22.8.2006 s 1. žalovaným innominátní smlouvu podle § 51 ObčZ, jejímž předmětem byla analýza stávajících závazkových vztahů 1. žalovaného a navržení řešení jejich konsolidace. V článku III bod 1 byla sjednána smluvní cena ve výši 10 % (+ 19% DPH) z hodnoty úvěru či půjčky, které budou poskytnuty žalovanému na základě činnosti žalobce. Tuto sjednanou cenu (provizi) se 1. žalovaný zavázal uhradit do 5-ti dnů od data prvního čerpání. Pro případ nesplnění této povinnosti bylo sjednáno právo žalobce odstoupit od smlouvy a právo na zaplacení sjednané pokuty ve výši 200 % z hodnoty sjednané provize v čl. III bod 1., a to do 5 dnů od vyúčtování. Dodatkem č. 1 k této smlouvě se žalobce zavázal vyřídit úvěr 2.000.000,- Kč s úrokovou sazbou maximálně 16 % ročně pro 2. a 3. žalované. Ti pak dne 11.9.2006 písemně přistoupili podle § 533 ObčZ k závazkům 1. žalovaného vůči žalobci, vyplývajícím ze shora označené smlouvy, včetně sankčních závazků v případě prodlení dlužníka. Dle závěru okresního soudu pak na základě činnosti žalobce byl ve prospěch 2. a 3. žalovaných zajištěn úvěr ve výši 2.000.000,- Kč u ČS. Sjednaná provize žalobci nebyla uhrazena. Žalobce od smlouvy písemně odstoupil a vyzval žalované k zaplacení smluvní pokuty. Žalovaní smluvní pokutu žalobci nezaplatili. Okresní soud uzavřel, že tím žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 200% sjednané provize, tedy 400.000,- Kč a tuto smluvní pokutu jsou povinni zaplatit žalobci všichni žalovaní společně a nerozdílně, proto jim tuto povinnost uložil, včetně úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 ObčZ, ve spojení s nařízením vlády č. 163/2005 Sb. Proti rozsudku okresního soudu podali odvolání žalovaní. Namítli, že nebylo zcela prokázáno, že 1. žalovaný podepsal dodatek ke smlouvě, z kterého je odvozován nárok žalobce. Také nebylo prokázáno, že by 2. a 3. žalovaným byl poskytnut úvěr vyhovující kritériím dle smlouvy. Žalovaní 2. a 3. pak namítli, že smlouvu o přistoupení závazku uzavřeli v omylu, domnívali se, že přistupují jako ručitelé k úvěru, který měl být poskytnut prvému žalovanému. Navíc závazek prvého žalovaného v době přistoupení podle nich neexistoval, proto je přistoupení neplatné. Všichni žalovaní navrhli změnu napadeného rozsudku a zamítnutí žaloby. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odkázal na správné skutkové i právní závěry okresního soudu. Odstoupením od smlouvy a následnou výzvou k zaplacení žalobce proti žalovaným uplatnil právo na zaplacení smluvní pokuty, žalovaní ji nezaplatili, proto jim tuto povinnost správně uložil okresní soud. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než v něm uplatněných důvodů. Odvolací soud vychází ze skutkových závěrů okresního soudu, které pokládá za správné a odpovídající provedenému dokazování. S právními závěry okresního soudu se však odvolací soud neztotožňuje. Především nelze přehlédnout, jakým způsobem byly mezi účastníky sjednány podmínky vzniku práva na zaplacení smluvní pokuty. Ze smlouvy P - č. 347/AE ze dne 22.8.2006, článku III, odstavec čtvrtý na druhé straně smlouvy, vyplývá, že „pro případ, že klient neuhradí v bodě 1., čl. III této smlouvy smluvně sjednanou cenu (provizi) nebo nesplní svou povinnost ve smyslu bodu 1., čl. III této smlouvy, má právo XX tímto sjednanou dohodou okamžitě od této smlouvy odstoupit a klient je povinen rovněž tímto sjednanou dohodou uhradit XX tímto smluvně sjednanou pokutu, která činí 200% z hodnoty uvedené v bodě 1., čl. III této smlouvy sjednané provize. Takto sjednaná smluvní pokuta je splatná do pěti dnů od jejího vyúčtování“. V článku V smlouvy pak je uvedeno, že XX má právo od smlouvy jednostranně odstoupit v případě porušení smluvních povinností klienta a pro případ odstoupení XX od smlouvy má XX právo na úhradu sjednaných smluvních pokut. Z provedeného dokazování pak plyne, že žalobce nejprve samostatným podáním, doručeným každému ze žalovaných, odstoupil od smlouvy pro nezaplacení provize a neposkytnutí součinnosti žalovanými a dalším podáním, opět doručeným každému ze žalovaných, je vyzval k zaplacení smluvní pokuty 400.000,- Kč s odůvodněním, že žalobce od smlouvy řádně odstoupil pro porušení smluvních povinností žalovanými a proto mu vzniklo právo na smluvní pokutu. Z těchto ujednání a z postupu žalobce dle odvolacího soudu vyplývá, že pokud žalovaní porušili své smluvní povinnosti, zejména povinnost zaplatit provizi, měl žalobce právo od smlouvy odstoupit a pokud tak učinil, vzniklo mu právo na zaplacení smluvní pokuty. Tento výklad učinil i okresní soud. Odvolací soud však narozdíl od okresního soudu nepovažuje takové ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu za platné. Podle § 544 odst. 1 ObčZ sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 téhož ustanovení smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že vznik práva na smluvní pokutu, jakožto sankci, lze vázat jen na porušení právní povinnosti. V této souvislosti odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 813/2002, podle kterého „je-li zaplacení smluvní pokuty vázáno na odstoupení účastníka od smlouvy, byť odůvodněné porušením povinnosti druhé smluvní strany, jde o ujednání, které odporuje kogentnímu ustanovení § 544 odst. 1 ObčZ a jako takové je podle § 39 ObčZ neplatné.“ V daném případě článek III a článek V smlouvy z 22.8.2006 váží vznik práva na zaplacení smluvní pokuty nikoli na samotné porušení smluvní povinnosti, ale na právní úkon žalobce, jímž v důsledku tohoto porušení povinnosti ze strany žalovaných od smlouvy odstoupí. Samotné porušení smlouvy tedy vznik nároku na smluvní pokutu nezaložilo; mohlo totiž dojít i k tomu, že žalovaní by sice porušili svoji smluvní povinnost, ale žalobce by přesto od smlouvy neodstoupil, a v takovém případě by nárok na smluvní pokutu žalobci nevznikl. Účastníci si tedy nesjednali smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti žalovaných, ale pro případ výkonu práva žalobce, což je v rozporu s § 544 odst. 1 ObčZ a v důsledku toho nebyla smluvní pokuta sjednána platně (§ 39 ObčZ). Žalobci tak nemohl vzniknout nárok na zaplacení žalované částky v důsledku neplatného ujednání o smluvní pokutě. Proto odvolací soud rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobu zamítl. Podle § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. mají žalovaní, kteří byli v řízení úspěšní, proti žalobci právo na náhradu nákladů před okresním i odvolacím soudem. Náklady řízení je žalobce povinen nahradit žalovaným, a to každému jednou třetinou, k rukám advokáta žalovaných, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§§ 149 odst. 1 a 160 odst. 1 o.s.ř.). Náklady řízení před okresním soudem jsou u žalovaných představovány odměnou advokáta podle § 3, bod 5, § 19a vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 58.890,- Kč a pěti paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300,- Kč, celkem 60.390,- Kč. Náklady řízení před odvolacím soudem jsou u žalovaných představovány odměnou advokáta podle § 3, bod 5, § 19a a § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 29.445,- Kč, jednou paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 300,- Kč a soudním poplatkem z odvolání 16.000,- Kč, celkem 45.745,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu ve S k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. V P dne 5. listopadu 2009 předseda senátu