Odvolací soud změní usnesení soudního exekutora o udělení příklepu tak, že se příklep neuděluje, jestliže oprávněný podal před konáním dražby řádný návrh na zastavení exekuce.

22Co 72/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx, Ph.D. a JUDr. xxx ve věci exekuce oprávněného A E, a.s., se sídlem v xxx, IČ xxx, zast. JUDr. ZK, advokátem se sídlem v xxx, proti povinnému JH, nar. 24.11.1961, bytem ve xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem ve xxx, xxx, za účasti vydražitele IM, nar. 20.9.1972, bytem ve xxx, pro 149.962,- Kč s příslušenstvím, k odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora JUDr. IO, se sídlem Exekutorského úřadu ve xxx, ze dne 1.10.2008, č.j. 111 EX 3780/07-51, t a k t o : I. Usnesení soudního exekutora se m ě n í tak, že vydražiteli IM, RČ xxx, bytem xxx se příklep na nemovitosti, a to pozemek parcela st. 3012 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 114 m², pozemek parcela 768/78 – zahrada o výměře 136 m², pozemek parcela 768/95 – zahrada o výměře 40 m², budova – část obce P, č.p. 2043, způsob využití bydlení na parcele st. 3012, v k.ú. S-P, obec S, okres S, zapsáno na listu vlastnictví č. xxx pro Katastrální úřad pro P kraj, katastrální pracoviště S, neuděluje. II. Vydražitel nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Soudní exekutor JUDr. IO, se sídlem Exekutorského úřadu ve xxx, shora uvedeným usnesením udělil vydražiteli IM příklep na dražené nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro P kraj, katastrální pracoviště S, a to pozemek st. p. č. xxx – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 114 m², pozemek p. č. xxx – zahrada o výměře 136 m², pozemek p. č. xxx – zahrada o výměře 40 m² a budovu – část obce P, č.p. xxx, způsob využití bydlení na pozemku st. p. č. xxx, vše v obci a k.ú. S, a to za nejvyšší podání 1.534.000,- Kč a současně stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání do dvou měsíců ode dne právní moci usnesení o příklepu, přičemž na nejvyšší podání se měla započítat vydražitelem složená jistota ve výši 200.000,- Kč. Ve včas podaném odvolání povinný namítal, že pohledávky oprávněného plně uspokojil ještě před dražebním jednáním dne 1.10.2008, což doznalo výrazu i v tom, že oprávněný svým přípisem ze dne 22.9.2008 zaslaným Okresnímu soudu ve S navrhl zastavení exekuce. Tato skutečnost byla oznámena i soudnímu exekutorovi přímo povinným. Soudní exekutor měl pak rovněž k dispozici uvedený návrh na zastavení exekuce. Z uvedených důvodů neměl soudní exekutor provést exekuci a jestliže tak učinil, je jeho jednání v rozporu se skutečnostmi, které mu byly známé. Pokud jde o náklady exekuce, pak tyto v době dražby nemohly být zaplaceny, neboť nebyly řádně vyčísleny. Odvolatel se domáhal změny usnesení soudního exekutora a neudělení příklepu vydražiteli. Oprávněný ve vyjádření k odvolání poukázal na to, že proti povinnému byly vedeny u Okresního soudu ve S dvě exekuce, a to pod sp. zn. 4Nc 3245/2007 pro částku 38.738,- Kč s příslušenstvím a pod sp. zn. 9Nc 3142/2007 pro částku 111.228,- Kč s příslušenstvím. V obou případech byl podán návrh na zastavení exekuce. Usnesením Okresního soudu ve S ze dne 21.11.2008, č.j. 4Nc 3245/2007-15 byla exekuce pro částku 38.736,- Kč s příslušenstvím zastavena. Rozhodnutí o zastavení exekuce ve věci vedené pod sp. zn. 9Nc 3142/2007 oprávněný dosud neobdržel. Vydražitel IM ve vyjádření k odvolání uvedl, že podle jeho názoru soudní exekutor nepochybil, pokud navzdory návrhu oprávněného na zastavení exekuce pokračoval v dražebním jednání a vydal napadené rozhodnutí, neboť takový návrh mohl být úspěšný pouze částečně, neboť v době provádění dražby nebyly uhrazeny náklady exekuce. Soudní exekutor proto dražbu provedl v souladu se zákonem. Odvolání povinného by mohlo být úspěšné pouze tehdy, pokud by bylo tvrzeno a prokázáno, že dražba proběhla v rozporu se zákonem. To se však nestalo. Vydražitel dále poukázal na to, že povinný mohl předejít dražbě úhradou nákladů exekuce, návrhem na odklad exekuce, případně i vznesením námitek při konaném dražebním jednání. Navrhoval potvrzení napadeného usnesení. Odvolací soud při rozhodování o odvolání proti usnesení o příklepu posuzuje průběh dražby, o němž všechny významné skutečnosti vyplývají z obsahu spisu. V tomto ohledu odvolací soud z obsahu exekučního spisu i z obsahu připojeného spisu soudního exekutora JUDr. IO sp. zn. 111 EX 3780/07 mimo jiné zjistil, že oprávněný podáním ze dne 22.9.2008, jež bylo doručeno soudu prvního stupně dne 24.9.2008, navrhl zastavení exekuce s odůvodněním, že povinný mu mimoexekuční formou (předáním zboží a finančními platbami) uhradil jistinu a náklady předcházejícího řízení (na úhradě příslušenství pohledávky oprávněný netrval). Ze sdělení soudního exekutora JUDr. IO je přitom patrné, že uvedený návrh oprávněného byl zaslán i soudnímu exekutorovi, přičemž ten dražbu nemovitostí (při dražebním jednání dne 1.10.2008) provedl pouze pro nezaplacení nákladů exekuce. K vyčíslení nákladů exekuce došlo až po výše uvedeném dražebním jednání, a to soudním exekutorem vydaným příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 1.10.2008, č.j. 111 EX 3780/07-53, kterým byla povinnému uložena povinnost uhradit náklady exekuce ve výši 37.243,43 Kč. Tyto náklady exekuce povinný ještě tentýž den (1.10.2008) soudnímu exekutorovi uhradil. Odvolací soud se zřetelem na výše uvedené skutečnosti a zjištění přezkoumal usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, přihlédl k ust. § 336k odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 69 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád) a dospěl k závěru, že je namístě změna usnesení soudního exekutora a neudělení příklepu označenému vydražiteli. Lze připustit, že ust. § 336k odst. 3 o.s.ř. předpokládá v odvolacím řízení neudělení příklepu pouze v těch případech, kdy došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provádění dražby došlo k porušení zákona. Zatímco je zřejmé, že daná procesní situace nepředstavuje případ, u něhož by došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, lze ji podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ust. § 336k odst. 3 o.s.ř. potud, že došlo k porušení zákona při provedení dražby. Oním porušením zákona budou typicky takové vady v postupu a rozhodnutí soudního exekutora, které mají za následek, že rozhodnutí o příklepu nemůže být přiznána účinnost. Stran dovozené oprávněnosti tohoto samostatného odvolacího důvodu odvolací soud akcentuje následující skutečnosti. Nemůže být jakýchkoliv pochyb o tom, že základním předpokladem pro realizaci nařízené exekuce, a to v jakékoli fázi, je situace, kdy exekuce nadále běží. Byla-li totiž exekuce jako taková skončena vymožením dluhu, nemohou být v takto skončené exekuci činěny jakékoliv další procesní kroky, které by vedly k realizaci dříve nařízené exekuce. Dále nemůže být sporu o tom, že ukončení exekuce zaplacením dluhu povinným do rukou exekutora či přímo oprávněného, ačkoli to exekuční řád výslovně neupravuje, je možné v jakékoli fázi exekučního řízení, pokud toto exekuční řízení řádně probíhá. Ukončení exekuce vymožením dluhu bez jakéhokoli formálního konečného rozhodnutí exekutora nebo soudu je tedy možné před nařízenou dražbou, případně po nařízené dražbě. To se v souzené věci také stalo, když povinný ještě před dražebním jednáním plně uspokojil vymáhanou pohledávku oprávněného. V návaznosti na to oprávněný podal u soudu návrh na zastavení exekuce, o kterémžto návrhu byl informován i soudní exekutor. Ve vztahu k uvedenému procesnímu úkonu oprávněného nutno akcentovat, že v exekučním řízení se uplatňuje zásada dispoziční. Uvedená zásada znamená nejen to, že exekuce může být soudem nařízena jen na návrh oprávněného (bez návrhu nelze exekuční řízení vůbec zahájit), nýbrž i to, že k zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. může dojít tedy jen na základě procesního úkonu toho, kdo návrh na nařízení exekuce podal, a musí jít o návrh učiněný vůči soudu. Musí být učiněn oprávněným. Návrh na zastavení exekuce podle shora citovaného ustanovení musí být výslovný v tom smyslu, že musí z něho přímo vyplývat, že oprávněný projevuje vůli, aby další exekuce byla skutečně zastavena, aby se v exekuci dále nepokračovalo. Pokud soudní exekutor výše uvedené skutečnosti pominul, tj. ignoroval cíl (smysl) exekučního řízení, jímž je uspokojení oprávněného, potažmo jím projevenou vůli nepokračovat v exekuci, zatížil svůj postup i rozhodnutí o příklepu vadami, které nelze hodnotit jinak než jako porušení zákona při provedení dražby. Postup soudního exekutora, tedy provedení dražby a vydání rozhodnutí o příklepu, nemůže ospravedlnit ani skutečnost, že povinný ještě před nařízenou dražbou neuhradil soudnímu exekutorovi náklady exekuce, když o těchto nákladech nebylo ještě soudním exekutorem rozhodnuto a příslušné rozhodnutí bylo vydáno teprve až po provedené dražbě. Ostatně je nepochybné, že i tyto náklady exekuce povinný soudnímu exekutorovi vzápětí uhradil. Skončením exekuce jejím vymožením odpadla pro udělení příklepu základní podmínka, a to pravomocně nařízená exekuce. Za této procesní situace odvolací soud dovodil, že usnesení soudního exekutora nemůže obstát a proto jej změnil a příklep vydražiteli neudělil. V souvislosti s odvolacím řízením vznikly náklady vydražiteli, jenž byl účastníkem odvolacího řízení podle § 336k odst. 1 o.s.ř. Protože však tento účastník nebyl v odvolacím řízení úspěšný, odvolací soud mu nemohl přiznat právo na náhradu nákladů tohoto řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu, § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř.). Pokud jde o náklady odvolacího řízení ostatních účastníků, rozhodne o nich exekutor v rámci rozhodování o nákladech exekuce dle § 88 exekučního řádu nebo exekuční soud v rámci rozhodování o zastavení exekuce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které lze podat k Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, a to u Okresního soudu ve xxx. V P dne 9. dubna 2009 předseda senátu