Nevyvratitelnou právní domněnku, že průměrný měsíční příjem rodiče činí 12,7násobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu (§ 85a odst. 1 ZOR), nelze použít v případě, kdy rodič kromě příjmů ze závislé činnosti žádné další příjmy nemá. Lze ji však použít i v případě, kdy rodič má jednak příjmy ze závislé činnosti, jednak i jiné příjmy (tj. při souběhu obou těchto druhů příjmů).

24Co 379/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a JUDr. xxx ve věci péče o nezletilého JL, nar. 12.10.1999, bytem xxx, zastoupeného Městským úřadem v xxx jako opatrovníkem, syna matky BZ, nar. 9.6.1974, bytem xxx, zastoupené JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, a otce JL, nar. 21.6.1974, bytem xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, o zvýšení výživného, k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 9.června 2009, č.j. 0P 211/2005-750, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že výživné otce pro nezl. J se zvyšuje s účinností od 1.8.2005 na 2.000,- Kč měsíčně, s účinností od 27.12.2005 do 30.11.2006 se snižuje na 1.500,- Kč měsíčně, s účinností od 1.12.2006 do 30.4.2007 se zvyšuje na 2.100,- Kč měsíčně, s účinností od 1.5.2007 se zvyšuje na 8.500,- Kč měsíčně a je splatné vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám matky dítěte (výrok I.). Dluh na výživném vzniklý tímto zvýšením za období od 1.8.2005 do 9.6.2009 v částce 203 818,- Kč uložil otci zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Tím změnil rozsudek Okresního soudu v RK ze dne 18.3.2002 č.j. Nc 602/2000-47 v části týkající se běžného výživného (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Vyšel ze zjištění, že o výši výživného soud rozhodl naposledy v roce 2002, kdy bylo otci uloženo platit výživné na nezl. J v částce 1.200,- Kč. V té době měl otec průměrný měsíční čistý příjem v částce 9.183,- Kč a měl jen jedinou vyživovací povinnost k nezletilému, matka měla dvě vyživovací povinnosti. Do současnosti se počet vyživovacích povinností obou rodičů nezměnil. Matka se znovu vdala, podniká v hostinské činnosti a vykazuje měsíční čistý příjem do částky 10.000,- Kč. Otec opakovaně měnil zaměstnání, zčásti pracoval a zčásti byl veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V roce 2005 pobíral čistou měsíční mzdu v částce cca 9.400,- Kč, v roce 2006 byl převážně nezaměstnaný a pobíral podporu v částce cca 8.000,- Kč čistého měsíčně od 21.2.2006 do 8.8.2006. Od 1.12.2006 do 27.3.2007 byl opět zaměstnán s čistou měsíční mzdou cca 9.500,- Kč a od 28.3.2007 do 31.7.2007 byl opět nezaměstnaný. Od 30.4.2007 je společníkem a jednatelem společnosti A-s s.r.o., kde pobíral čistou měsíční mzdu v částce 8.387,- Kč od srpna 2007 do ledna 2008, 8.750,- Kč od února 2008 do července 2008 a 8.775,- Kč od srpna 2008 do ledna 2009. Po právní stránce věc posoudil dle § 85, 85a § 96 a § 99 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb. o rodině. Uzavřel, že jsou dány předpoklady pro zvýšení výživného, neboť se změnily poměry. U nezletilého vzrostly finanční náklady v oblasti uspokojování základních životních potřeb včetně dalších potřeb spojených s jeho věkem a nástupem na základní školu. Protože matka zpochybnila příjmy otce jeho společnosti, vyzval jej soud, aby předložil všechny potřebné podklady pro zhodnocení jeho majetkových poměrů v letech 2007 až 2009. Otec tak neučinil a soud proto vycházel z nevyvratitelné právní domněnky dané § 85a odst. 1 zák. o rodině. Pro období od 1.5.2007, kdy se otec stal nejen společníkem, ale i jednatelem ve společnosti, tedy soud vycházel z měsíčního čistého příjmu otce v částce 39.700,20 Kč. V návaznosti na prokázané příjmy otce od 1.8.2005 do 30.4.2007 a příjem otce od 1.5.2007 založený fikcí danou § 85a odst. 1 zák. o rodině okresní soud stanovil otci výživné pro jednotlivé časové úseky, kdy byl otce zaměstnán a kdy naopak nepracoval a současně vypočetl dluh na výživném. Proti rozsudku podal otec odvolání. Namítal, že v jeho případě nebyly splněny podmínky pro použití domněnky dané § 85a odst. 1 zák. o rodině. Svůj příjem, resp. výši mzdy, kterou od své společnosti pobírá soudu prokázal. Pak nebylo možno z citovaného ustanovení vycházet při určení výše jeho příjmu. Majetkové poměry společnosti A-s s.r.o. přitom nemají žádný vliv na mzdu, kterou od ní otec pobírá. Nebyla mu přitom ani doručena výzva soudu o tom, aby předložil všechny potřebné podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů v letech 2007 až 2009. Navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, příp. rozsudek sám změnil a otci uložil platit odpovídající výživné. Matka ani opatrovník nezletilého se k odvolání otce nevyjádřili. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o.s.ř), projednal odvolání bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení, aniž by byl vázán mezemi odvolání (§ 212 písm. a) o.s.ř.), přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. Podle § 85 odst. 2 zák. o rodině oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Podle § 85a odst. 1 zák. o rodině rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí 12,7násobek životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu (zák. č. 110/2006 Sb.). Podle § 96 odst. 1 zákona o rodině při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Při posuzování schopností a možností rodiče ve smyslu § 96 odst. 1 zák. o rodině nejsou rozhodné jeho skutečné výdělečné (majetkové) poměry, nýbrž jeho reálné výdělečné (majetkové) poměry a schopnosti, dané subjektivně mimo jiné jeho věkem, fyzickým a zdravotním stavem, nadáním, vzděláním, množstvím získaných vědomostí a pracovních zkušeností (R 27/1980), ale i objektivně existencí pracovních příležitostí přiměřených uvažovaným vlastnostem rodičů (R 5/1969). Přitom je třeba přihlédnout i ke zjevně nevyužívaným schopnostem povinného rodiče co do možnosti dosahování příjmů, ze kterých by bylo možno vyživovací povinnost uspokojit. Dále je třeba přihlédnout i k dalšímu majetku a celkovému způsobu života povinného rodiče (viz. nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 244/2003). Ustanovení § 85a odst. 1 zák. o rodině upravuje nevyvratitelnou právní domněnku pro případ, kdy otec má příjmy z jiné než závislé činnosti, ale tyto příjmy soudu neprokáže. Základní a nezbytnou podmínkou pro použití domněnky je skutečnost, že otec má jiné příjmy než ze závislé činnosti (zaměstnání), tj. např. příjmy z podnikání, z nájmů, z cenných papírů apod. Existenci těchto příjmů je povinen zjistit soud z úřední činnosti. V případě jejich zjištění je pak na otci, aby prokázal jejich výši. Jestliže tak neučiní, může soud přistoupit k použití domněnky dané § 85a odst. 1 zák. o rodině. Tuto domněnku lze dále použít i v případě, kdy má otec zčásti příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) a zčásti jiné příjmy, tj. při souběhu těchto druhů příjmů. Nelze ji však použít v případě, že otec má toliko příjmy ze závislé činnosti a žádné další příjmy nemá. V takovém případě, pokud se výše příjmů otce ze závislé činnosti jeví nevěrohodná (nepřiměřeně nízká), může soud jen zkoumat, zda není v možnostech a schopnostech otce dosahovat vyšších příjmů. Jinak řečeno, splní-li rodič svoji povinnost vyplývající z § 85a odst. 1 zák. o rodině v míře vylučující aplikaci domněnky dle tohoto ustanovení a soud má jím tvrzený příjem ze závislé činnosti za nevěrohodný (nepřiměřeně nízký), je třeba při stanovení vyživovací povinnosti hodnotit jeho vyživovací možnosti za přihlédnutí k jeho zjevně nevyužívaným schopnostem. Přitom lze přihlédnout i k dalšímu majetku otce, jeho životní úrovni a způsob života (viz. výše citovaný nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 244/2003). Okresní soud se ve smyslu výše uvedených hledisek daných § 85, § 96 a § 99 zák. o rodině správně zabýval tím, zda se změnily poměry mezi účastníky a pokud ano, tak kdy k této změně došlo a zda tato změna odůvodňuje zvýšení výživného pro nezletilého a k jakému datu, příp. i zpětně. Krajský soud v zásadě sdílí správné závěry okresního soudu v tom, že od roku 2002, kdy se o výživném pro nezletilého naposledy rozhodovalo, se změnily poměry mezi účastníky. Nezletilý od té doby již nastoupil na základní školu a vzrostly tak nejen jeho výdaje spojené se studiem, ale dále i veškeré další výdaje spojené s jeho přibývajícím věkem a potřebami s ním spojenými. Průběžně se od roku 2002 měnily poměry i na straně otce, který zčásti pracoval a zčásti byl nezaměstnaný, čímž se současně měnila i výše jeho měsíční příjmu. Skutkové a právní závěry okresního soudu ohledně příjmů otce jsou zde správné do 30.4.2007. K tomuto datu byl otec po předchozích změnách zaměstnání opět nezaměstnaný a současně se k tomuto datu stal společníkem a jednatelem ve společnosti A-s s.r.o., k datu 8.2.2008 pak společníkem i jednatelem jediným. Okresní soud však pochybil ve skutkových i právních závěrech týkajících se poměrů otce pro dobu od 1.5.2007 nadále. Otec soudu tvrdil a prokázal, že byl až do 31.7.2007 veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce a od 1.8.2007 začal v pracovním poměru pracovat u společnosti A-s s.r.o. Současně otec soudu prokázal výši mzdy, kterou od této společnosti pobírá od 1.8.2007 až do současnosti a která činí částku cca 8.400,- až 8.700,- Kč čistého měsíčně. Za této procesní situace okresní soud nemohl při určení výše mzdy otce pro období od 1.8.2007 vycházet z nevyvratitelné právní domněnky dané § 85a odst. 1 zák. o rodině, neboť pro to dosud nebyly splněny skutkové ani právní předpoklady. Otec totiž soudu prokázal, že je zaměstnán a stejně tak mu i prokázal výši své měsíční mzdy. Jiné příjmy otce, než z jeho zaměstnání nebyly zjištěny. Aplikace § 85a odst. 1 zák. o rodině je v projednávané věci tudíž prozatím vyloučena, neboť dopadá na situace, kde otec má toliko příjmy z jiné, než ze závislé činnosti (zaměstnání) nebo kde má vedle příjmů ze závislé činnosti i jiné příjmy. Tím se ale okresní soud nezabýval, neboť měl nesprávně za to, že domněnku již lze použít. Závěry okresního soudu v tomto směru jsou přinejmenším předčasné. Okresní soud zejména nezkoumal, zda má otec vedle příjmů ze zaměstnání od své společnosti i další příjmy. Nezabýval se ani tím, zda by otec vzhledem ke svým nevyužívaným schopnostem neměl možnost dosahovat u jiného zaměstnavatele vyšších příjmů, než dosahuje u své společnosti. Dosavadní vývoj výše mzdy u otce od roku 2002 zatím nijak nenasvědčuje tomu, že by jím pobíraný příjem od jeho společnosti byl výrazně nižší, než jiné jeho předchozí příjmy od jiných zaměstnavatelů. Napadený rozsudek je proto v této části nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů (§ 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř.), neboť okresní soud neprovedl dostatečné dokazování a uspokojivě nevysvětlil důvody pro použití domněnky dané § 85a odst. 1 zák. o rodině. Současně je zřejmé, že bude třeba provést další dokazování, které zcela zjevně přesahuje rámec odvolacího řízení (§ 219a odst. 2, § 213 odst. 4 o.s.ř.). Vycházeje z výše uvedeného krajský soud podle § 219a odst. 1 písm. b), odst. 2 o.s.ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a v souladu s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V něm se bude okresní soud předně zabývat tím, zda má otec vedle příjmů ze zaměstnání od své společnosti i další příjmy. V této souvislosti bude zkoumat, jaký druh práce otec pro společnost vykonává v pracovním poměru a jaké další příjmy otci plynou z výkonu funkce jednatele společnosti a z vlastnictví společnosti. Nepřehlédne, že funkci jednatele společnosti nelze vykonávat v pracovním poměru (viz. např. Rc 13/95, rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 963/2002). U jednatele se vztah mezi fyzickou osobou a společností řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, přičemž se jedná o vztah obdobný mandátní smlouvě, která je pojmově zásadně úplatná (§ 133 odst. 1, § 66 odst. 2, § 566 odst. 1 obch. zák.). Dále nepřehlédne, že společník má za podmínek daných § 123 obch. zák. právo na zisk a posoudí, zda se otec tohoto práva příp. bezdůvodně nevzdal. Tyto dva posledně jmenované další příjmy je otec povinen soudu prokázat, resp. k jejich prokázání poskytnout podklady, neboť se jedná o jiné příjmy, než ze závislé činnosti. Pokud je otec soudu věrohodně neprokáže, bude možno ohledně měsíčního příjmu otce vycházet z domněnky dané § 85a odst. 1 zák. o rodině. Stávající procesní, resp. důkazní situace její aplikaci zatím vylučuje. Vzhledem k tomu, že od 8.2.2008 je otec jediným jednatelem a společníkem ve společnosti, tak lze v rámci majetkových poměrů otce hodnotit, resp. do hodnocení zahrnout i majetkové poměry samotné společnosti. Bude-li použití domněnky dané § 85a odst. 1 zák. o rodině vyloučeno i nadále (další příjmy otce se budou jevit plně prokázané a věrohodné), bude se okresní soud poté zabývat tím, zda by co do součtu všech příjmů otce (příjmů ze závislé i další činnosti) nebylo pro otce výhodnější vykonávat jinou práci a být zaměstnán u jiného zaměstnavatele, než u své společnosti. Přitom bude přihlížet k věku, fyzickému a zdravotnímu stavu, nadání, vzdělání, množství získaných vědomostí a pracovních zkušeností otce, ale i k objektivní existenci pracovních příležitostí přiměřených uvažovaným vlastnostem otce (§ 96 odst. 1 zák. o rodině). Uvedené skutečnosti bude okresní soud zkoumat a hodnotit zpětně k datu 1.5.2007. K tomu provede veškeré potřebné důkazy (§ 120 odst. 2 o.s.ř.), zejména pak vyslechne otce, vyzve jej i jeho společnost k předložení daňových přiznání a účetních závěrek otce i společnosti za rok 2007 a 2008, příp. vyslechne další zaměstnance jeho společnosti, učiní dotaz na společnost ES s.r.o. (čl. 712), která společnosti vede účetnictví apod. Bude-li zkoumat zjevně nevyužívané pracovní schopnosti otce, zejména si vyžádá od úřadu práce nabídku volných pracovních míst od roku 2007. Teprve pak ve věci znovu rozhodne a neopomene rozhodnout ani o nákladech tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). Vyslovený právní názor krajského soudu je pro okresní soud závazný (§ 226 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 14. října 2009 předsedkyně senátu