Nabyvatelem podniku může být i nepodnikající subjekt.

24Co 53/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx, ve věci žalobce MP, narozeného xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému Ing. JK, narozenému xxx, bytem xxx, zastoupenému JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k podniku, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 4.12.2008 č.j. 5 C 656/2001 – 423 t a k t o : Rozsudek okresního soudu se, vyjma odvoláním nedotčeného výroku IV, z r u š u j e a věc se okresnímu soudu v tomto rozsahu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Okresní soud výše označeným rozsudkem zamítl žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem označeným ve výroku I, uložil žalobci nahradit žalovanému, k rukám jeho zástupce náklady řízení 223.103,90 Kč v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku a v téže lhůtě uložil žalobci rovněž nahradit náklady řízení České republice- na účet Okresního soudu v S ve výši 25.891 Kč (výroky II a III). Výrokem IV zrušil své předchozí usnesení ze dne 19.11.2002 č.j. 5 C 656/2001-60, jímž bylo uloženo žalovanému zaplatit soudní poplatek z odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření v částce 500 Kč. Okresní soud, vycházeje z předchozího zrušujícího usnesení krajského soudu ze dne 28.1.2008 č.j. 24 Co 281/2007- 390, shledal, že účastníci tohoto řízení nabyli rovným dílem do podílového spoluvlastnictví podnik, malou vodní elektrárnu na řece Jizeře. Stalo se tak smlouvou o koupi podniku a na základě privatizačního projektu č. 40174, aktualizovaného k 31.12.1993 uzavřenou s FNM ČR dne 1.2.1995. Podnik, jak výše uvedeno, tvořila malá vodní elektrárna na řece Jizeře T II a k ní se upínající veškerý movitý a nemovitý majetek jiná práva a majetkové hodnoty, které sloužily provozování bývalého státního podniku (VEZ s.p. HK, jejichž částí byla i zmíněná malá vodní elektrárna) a na oba účastníky přešly rovněž veškeré závazky související s privatizovaným majetkem. Okresní soud v mezích pokynů, daných mu výše označeným usnesením krajského soudu, učinil závěr o tom, že jsou-li účastníci spoluvlastníky podniku jako věci hromadné (§ 5 odst.1 odst.2 ObchZ), nemovitosti, které tvoří součást podniku nemohou být samostatně předmětem řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Byť se žalobce původně domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví toliko k nemovitostem, v průběhu řízení změnil žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k podniku. V této podobě byla věc předložena Vrchnímu soudu v P, který ovšem svým usnesením ze dne 18.7.2008 č.j. Ncp 1255/2008-407 rozhodl, že k projednání této věci jsou v prvém stupni věcně příslušné okresní soudy, a to vzhledem k okolnostem, které tu byly v době zahájení řízení. Okresní soud si uvedený závěr Vrchního soudu v P vyložil jako pokyn nepřipustit žalobcem provedenou změnu žaloby a následně, v mezích právního názoru krajského soudu, který uzavřel, že nedojde-li ke změně žaloby a ukáže se, že nemovitosti jsou součásti podniku, nezbude, než žalobu zamítnout, žalobu zamítl a rozhodl výrokem II o nákladech řízení mezi účastníky a výrokem III o náhradě nákladů řízení České republiky. Proti rozsudku, vyjma výroku IV, podal žalobce odvolání v němž namítal nesprávnost napadeného rozsudku. Poukázal, že Vrchní soud v P usnesením ze dne 18.7.2008 č.j. Ncp 1255/2008-407 výslovně rozhodl, že ve věci 5 C 656/2001 je v prvém stupni věcně příslušný Okresní soud v S. Jestliže žalobce podle pokynů obsažených ve zrušujícím usnesení krajského soudu provedl změnu žaloby, jíž se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k podniku, bylo na místě, aby okresní soud o této žalobě rozhodl věcně. Institut změny žaloby, má být ostatně veden zásadou hospodárnosti řízení a v posuzovaném případě byly v řízení provedeny důkazy, které jsou použitelné pro řízení o změněné žalobě. V doplněném odvolání zdůraznil, že nabývací smlouva o koupi podniku nebyla obsahově takovouto smlouvou, protože jejím předmětem byly toliko nemovitosti, tj. budovy a pozemkové parcely. Jiná práva nebo závazky na účastníky řízení nepřešly. Účastníci společně nepodnikají, podniká pouze žalobce a je proto otázkou, zda se nejedná o případ pouhého podnikatelského využívání nemovitostí jedním ze spoluvlastníků anebo o případ, kdy nemovitosti nesou zisk z pouhého pronájmu. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu v odvoláním dotčených výrocích zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení a pouze pro případ, že by krajský soud ve věci samé rozsudek potvrdil navrhl, aby žádnému z účastníků před soudy obou stupňů nebylo přiznáno práv o na náhradu nákladů řízení. Žalovaný v podrobném vyjádření k odvolání nesouhlasil s námitkami žalobce obsaženými v jeho odvolání, poukázal i na výsledky dosavadního řízení, které nejsou, stran znaleckých důkazů, pro řízení o změněné žalobě použitelné, protože ocenění nemovitostí a ocenění podniku jsou zcela rozlišné kategorie nejen věcně, ale i právně. Malou vodní elektrárnu, kterou účastníci nabyli do rovnodílného spoluvlastnictví jako podnik tvoří nejen nemovitosti, ale i dvě turbíny, dva generátory a ostatní strojní zařízení na výrobu elektřiny jakož i ostatní majetková práva a hodnoty. K ocenění podniku by se soud neobešel bez nového znaleckého posudku, protože podnik je ve srovnání s nemovitostmi pro účely ocenění zcela jinou kategorií. To ostatně potvrdil i v tomto řízení slyšený znalec JP. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu potvrzen a žalobci uloženo nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 202 občanského soudního řádu - dále jen o.s.ř.), bylo podáno včas a oprávněnou osobou (§ 204 odst. 1 a 201 o.s.ř.) a obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.) rozsudek okresního i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se žalovaný domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.), vyjma výroku IV, který nebyl odvoláním dotčen a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání shledal opodstatněným z důvodů dále uvedených. Krajský soud odkazuje na předchozí zrušující usnesení z 28.1.2008 č.j. 24 Co 281/2007-390 a v něm obsažený právní názor, který však, vzhledem k věcné příslušnosti, o níž bylo rozhodnuto usnesení Vrchního soudu v P, který ze dne 18.7.2008 č.j. Ncp 1255/2008-407, musel nutně doznat změny, jak bude dále uvedeno. Označeným usnesením Vrchní soud v P rozhodl, že k projednání věci vedené u Okresního soudu v S pod sp.zn. 5 C 656/2001 jsou v prvém stupni věcně příslušné okresní soudy. Byla jím tudíž (bez zřetele k jeho odůvodnění) vyřešena otázka věcné příslušnosti, tak, že i k projednání žaloby o zrušení podílového spoluvlastnictví k podniku je v prvém stupni věcně příslušný okresní soud. Uvedené usnesení vrchního soudu je závazné pro okresní i krajský soud. Proto také krajským soudem původně předvídanou změnu žaloby třeba chápat pouze jako její upřesnění, a to i se zřetelem k tomu, že ve svém původním obsahu (vide č.l. 1 spisu) obsahovala údaj o nabývacím titulu, jímž byla smlouva o prodeji podniku. Uvedený údaj však zůstal okresním soudem nepovšimnut. Proto také usnesení okresního soudu o nepřipuštění změny žaloby (z 10.9.2008 č.j. 5 C 656/2001-411- proti němuž ostatně nebylo přípustné odvolání - § 202 odst.1 písm.f/ o.s.ř.), nevzbuzuje žádné procesní účinky. Okresní soud bude vycházet z toho, že předmětem řízení je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k podniku, k malé vodní elektrárně nikoliv jen k nemovitostem. Součástí podniku bude nepochybně i zařízení elektrárny – turbíny, generátory a další strojní zařízení sloužící k výrobě elektřiny, případně i osobní a nehmotné složky podnikání, jakož i další věci a práva a jiné majetkové hodnoty, které náleží účastníkům a slouží k provozování podniku anebo, vzhledem ke své povaze, mají tomuto účelu sloužit (§ 5 ObchZ). Protože se žalobce o dalších věcech a právech z pohledu § 5 ObchZ v doplnění žaloby na čl. 396 až 399 výslovně nezmiňuje, je třeba poskytnout prostor i žalovanému, aby doplnil údaje o tom, jaké věci, práva či majetkové hodnoty jsou, vedle nemovitostí a vlastního zařízení elektrárny, součástí podniku, aby označil důkazy, jimiž hodlá své tvrzení prokázat. Okresní soud si jako prvou vyjasní otázku, co tvoří předmět podniku, ujasní si rovněž, která skutková tvrzení účastníků jsou nesporná a která bude třeba dokazovat. Bude-li v řízení zjištěno, co tvoří předmět podniku a tedy i předmět podílového spoluvlastnictví, uváží, zda dosud provedené znalecké důkazy bude lze po případném doplnění použít, anebo, vzhledem k tomu, že podnik je kvalitativně jinou věcí, bude třeba provést nové znalecké důkazy o ceně podniku a o možnosti jeho případného reálného dělení. Vezme na zřetel, že ust. § 142 odst.1 ObčZ zakládá určitý způsob vypořádání a že tudíž v jeho mezích není soud návrhy žalobce vázán. Krajský soud nepřehlédl, že snahou žalobce bylo od počátku řízení zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví toliko k nemovitostem, ačkoliv, jsou-li nemovitosti součástí podniku, předmět řízení bude s největší pravděpodobností širší (přinejmenším o zařízení vlastní elektrárny), což by se mělo promítnout i do ocenění podniku. Vzhledem k tomu po jak dlouhé době dochází k upřesnění žaloby, mohl by soud (a měl by) uvedený postup žalobce „zohlednit“ při rozhodování o nákladech řízení, i kdyby se tak mělo stát již v průběhu řízení postupem podle § 147 o.s.ř. Protože okresní soud vycházel z jiného právního názoru a ke zjištění skutkového stavu bude třeba provést další důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení, krajský soud napadený rozsudek, vyjma výroku IV, zrušil a věc vrátil okresnímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení (§ 219a odst.2 o.s.ř.). V jeho rámci okresní soud dá prostor žalovanému k upřesnění žaloby týkající se otázky, jaké další věci, práva či závazky účastníci nabyli smlouvou o koupi podniku, uváží provedení (doplnění) znaleckých důkazů a o žalobě rozhodne. Krajský soud dodává, že pro posouzení otázky, zda účastníci nabyli do spoluvlastnictví podnik anebo jen nemovitosti, je rozhodující především předmět prodeje a projev vůle obou smluvních stran. Předmětem prodeje byla nepochybně malá vodní elektrárna na řece Jizeře (tj. nemovitosti plus zařízení elektrárny) a z obsahu smlouvy o prodeji podniku neplynou pochybnosti o projevené vůli. Naproti tomu při nabývání podniku není právně rozhodnou osoba nabyvatele, tedy to, zda je nabyvatelem podnikající osoba či osoba nepodnikající. Pro závěr o tom, že by nabyvatelem podniku mohl být pouze podnikající subjekt, není v obchodním zákoníku ani v jiném právním předpise opory. Neobstojí rovněž od počátku řízení vedená snaha žalobce přesvědčit soud o tom, že účastníci řízení nabyli pouze nemovitosti a pro posouzení věci je z hlediska předmětu řízení (podílové spoluvlastnictví k podniku) právně nezávažný žalobcův názor, že podnikatelskou činnost v nemovitostech vykonává sám nebo že nemovitosti nesou zisk z pronájmu. Účelné využití věci je pro soud při rozhodování podle § 142 ObčZ samozřejmým hlediskem. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. V HK dne 20. března 2009 předsedkyně senátu