Byla-li pohledávka oprávněného, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, uspokojena až v době řízení o výkon rozhodnutí, je soud povinen návrhu oprávněného na zastavení tohoto výkonu vyhovět (§ 268 odst. 1 písm. c) OSŘ). Takový návrh nelze tedy zamítnout s odůvodněním, že výkon rozhodnutí v rozsahu plnění provedeného povinným beztak končí, aniž by bylo třeba jakékoli rozhodnutí soudu.

25Co 284/2009 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné OSSZ, identifikační číslo xxx, se sídlem v xxx, proti povinnému LT, narozenému xxx, bytem v xxx, pro 27.272,- Kč, zřízením soudcovského zástavního práva, k odvolání oprávněné proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 30. června 2009, č. j. 3E 25/2009-6, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se z a s t a v u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů výkonu rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným usnesením zamítl návrh oprávněné ze dne 16. 6. 2009 na zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (výrok pod bodem I. usnesení okresního soudu) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů této části řízení (výrok II). Své rozhodnutí ve výroku I. po právní stránce odůvodnil odkazem na ust. § 170 odst. 1 písm. a/, § 559 odst. 1 a § 569 odst. 1 občanského zákoníku. Uvedl, že oprávněná podala návrh na zastavení výkonu rozhodnutí s odůvodněním, že povinný po nařízení výkonu rozhodnutí vymáhanou pohledávku zaplatil, čímž došlo k zániku pohledávky a tudíž i k zániku zástavního práva váznoucího na nemovitostech ve vlastnictví povinného, zřízeného usnesením Okresního soudu v J dne 10. 6. 2009, č. j. 3E 25/2009-4. Okresní soud v této souvislosti uzavřel, že cílem výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného bylo zajistit pohledávku oprávněné. Splněním zajišťované pohledávky bylo účelu vykonávacího řízení dosaženo a tím tedy výkon rozhodnutí v rozsahu plnění provedeného povinným končí, aniž by bylo třeba jakéhokoliv rozhodnutí soudu. Z těchto důvodů soud prvního stupně návrh oprávněné na zastavení výkonu rozhodnutí zamítl. Nad rámec svého odůvodnění okresní soud doplnil, že zanikne-li zástavní právo zánikem pohledávky, je zástavní věřitel povinen zástavu zástavci vrátit. Pokud pak zástavní právo vázlo na nemovitosti, má věřitel povinnost vydat dlužníkovi listinu nezbytnou pro vyznačení zániku zástavního práva v katastru nemovitostí záznamem. Své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení okresní soud blíže nezdůvodňoval. Proti usnesení okresního soudu se odvolala oprávněná. Důvod zastavení výkonu rozhodnutí spatřovala v tom, že jí povinný dne 12. 6. 2009 v plné výši uhradil vymáhanou pohledávku. Svůj následný návrh na zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva ze dne 17. 6. 2009 proto ve světle ust. § 268, § 269 a § 338e ve spojení s ust. § 167 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) považovala za důvodný. Odvolatelka v této souvislosti dodala, že soudcovské zástavní právo jako jeden ze způsobů výkonu rozhodnutí musí být skončeno zákonu odpovídajícím způsobem. Dle jejího přesvědčení tak zástavní právo zaniká až tehdy, když byl výkon rozhodnutí jeho zřízením pravomocně zastaven a že soud by měl návrhu oprávněné osoby na jeho zastavení vždy vyhovět. Svým odvoláním, posouzeným podle jeho obsahu, se oprávněná domáhala změny usnesení okresního soudu tak, že předmětný výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva bude zastaven. K odvolání oprávněné nebylo podáno vyjádření (§ 210 odst.1 OSŘ). Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 OSŘ), přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 OSŘ), aniž by nařídil ústní jednání (§ 254 odst. 6 OSŘ), přičemž dospěl k závěru, že odvolání oprávněné je opodstatněné. Podle § 268 odst. 1 písm. c/ OSŘ výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení. Předně je nutno uvést, že cílem výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je zajistit pohledávku osoby oprávněné. Ukáže-li se, že právo (pohledávka) zaniklo před podáním návrhu na nařízení výkonu zřízením soudcovského zástavního práva, je na místě výkon rozhodnutí zastavit za použití ust. § 268 odst. 1 písm. g/ OSŘ. Posléze předestřený procesní postup však nepřichází v úvahu za situace, kdy právo (pohledávka) přiznané exekučním titulem zaniklo až v průběhu výkonu rozhodnutí. Byla-li v posuzovaném případě pohledávka oprávněné zcela uspokojena až po nařízení výkonu rozhodnutí, nelze oprávněné upřít realizaci procesního práva předjímaného v ust. § 268 odst. 1 písm. c/ OSŘ, tj. podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí. Pro vykonávací řízení jsou totiž důležité účinky takového zastavení, jak je upravuje ust. § 338e odst. 2 věty první OSŘ, podle něhož byl-li výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva zastaven, zástavní právo tím od počátku zaniká. V této souvislosti se sluší připomenout, že zřízení soudcovského zástavního práva se zaznamenává do katastru nemovitostí (ust. § 338c odst. 2 OSŘ). Stejně dojde-li k zastavení výkonu rozhodnutí, je exekuční soud podle ust. § 338e odst. 3 OSŘ povinen vyrozumět o tom příslušný katastrální úřad (srov. Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, strana 581.). K výše uvedenému se sluší dodat, že v této posuzované věci byl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva podán k okresnímu soudu dne 8. 6. 2009 (ust. § 338b odst. 2 OSŘ) a výkon rozhodnutí byl nařízen usnesením okresního soudu ze dne 10. 6. 2009, č. j. 3E 25/2009-4, pravomocným dne 1. 7. 2009 (poznámka odvolacího soudu: návrh na zastavení výkonu rozhodnutí byl k okresnímu soudu podán dne 17. 6. 2009 (viz ust. § 82 odst. 1 OSŘ /nikoliv dne 16. 6. 2009, jak chybně ve výroku I. svého usnesení uvedl okresní soud, ke dni 16. 6. 2009 se toliko váže sepis tohoto podání oprávněnou/). Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry usnesení okresního soudu změnil tak, že výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva zastavil (ust. § 220 odst. 3 OSŘ). Výrok o náhradě nákladů výkonu rozhodnutí je odůvodněn ust. § 271 OSŘ. I když by s ohledem na důvody, které vedly k zastavení výkonu rozhodnutí, svědčilo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů oprávněné, dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné odvolání. Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání, ledaže Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dospěje k závěru, že má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V takovém případě by bylo možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR se sídlem v Brně prostřednictvím Okresního soudu v J ve trojím vyhotovení. V HK dne 29. července 2009 předseda senátu