Soudní exekutor, kterého soud pověřil provedením exekuce, může od oprávněného požadovat přiměřenou zálohu na náklady exekuce v celém průběhu exekučního řízení.

26Co 127/2009 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci oprávněného: XXX Česká republika, a.s. se sídlem xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti povinnému: FT, nar. xxx, bytem xxx, o zastavení exekuce, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 20.listopadu 2008, č.j. 10Nc 3549/2003-21, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud zastavil exekuci pro nezaplacení zálohy oprávněným (výrok I), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a oprávněnému uložil povinnost nahradit soudnímu exekutorovi JUDr. JP, Ph.D. náklady exekuce 7.735,--Kč (výrok II). Proti usnesení okresního soudu podal oprávněný odvolání. Namítal v něm, že exekutor učinil pouze omezené úkony krátce po jeho ustanovení. Svojí nečinností porušil zásadu rychlého a spravedlivého procesu a složení zálohy žádal neoprávněně. Žádal, aby byl návrh exekutora na zastavení exekuce zamítnut, neboť zálohu mohl exekutor požadovat pouze v přiměřené době po svém pověření. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Jádrem sporu se stala otázka, zda je exekutor z časového hlediska nějak omezen v právu požadovat na oprávněném zálohu na náklady exekuce. Podle názoru odvolacího soudu tomu tak není, tj. exekutor může tuto zálohu požadovat v celém průběhu exekučního řízení. Z ekonomického hlediska představuje záloha krytí nákladů, jež exekutorovi v souvislosti s prováděním exekuce vzniknou. Zda exekutor bude hradit náklady nejprve ze svého a jejich úhradu ponechá na konečné vyúčtování, případně bude-li požadovat část jejich úhrady v průběhu exekuce formou poskytnutí zálohy, bude vždy na úvaze soudního exekutora v tom kterém případě. Právní úprava v tomto směru nestanoví soudnímu exekutorovi žádná omezení a podle názoru odvolacího soudu do tohoto oprávnění soudního exekutora nemůže soud nikterak zasahovat. Je docela dobře myslitelné, že soudní exekutor požádá v určitém případě o zaplacení zálohy až v pokročilejší fázi exekuce, kdy se ukáže, že dosavadní kroky oproti původnímu předpokladu exekutora nepostačily a že bude třeba učinit další, s nimiž exekutor původně nepočítal. Jinými slovy, potřeba zálohy se může projevit až v určitém stádiu provádění exekuce, přičemž bude vždy na volné úvaze exekutora, kdy tohoto svého práva využije. Využití tohoto práva nelze považovat za zneužití zákona či jeho obcházení. Z těchto důvodů nelze považovat odvolací námitku, týkající se opožděného uplatnění práva exekutora na zálohu, za opodstatněnou. Pro úplnost je třeba uvést, že soud nemá žádné prostředky k tomu, aby kontroloval výkonnost soudního exekutora a jeho osobní nasazení při provádění exekuční činnosti. Jak vyplývá z ust. § 7 zák. č. 120/2001 Sb., státní dohled nad činností exekutora vykonává Ministerstvo spravedlnosti. Na tom nic nemění ani oprávnění předsedy okresního soudu podat proti soudnímu exekutorovi návrh na zahájení kárného řízení ve smyslu § 117 odst. 4 písm. c/ a d/ zák. č. 120/2001 Sb. Toto oprávnění nemá nic společného s rozhodovací činností soudu ve věcech exekučních. Je třeba připomenout, že výběr osoby exekutor příslušel oprávněnému. Vzhledem k tomu, že exekuce byla zastavena pro nezaplacení zálohy, je nutno procesní zavinění za zastavení exekuce přičítat oprávněnému. V takovém případě okresní soud správně uložil povinnost k náhradě nákladů exekuce oprávněnému, přičemž určil též správně výši těchto nákladů. Skladbu těchto nákladů co do jejich druhu okresní soud ve svém usnesení srozumitelně vysvětlil a odvolací soud v tomto směru na odůvodnění usnesení okresního soudu odkazuje, když výše odměny exekutora i náhrady nákladů je určena právním předpisem. Soud není oprávněn právním předpisem určenou odměnu ani náhradu paušálních náhrad krátit. Ke krácení práva exekutora na náhradu nákladů exekuce dle § 150 o.s.ř. neshledal odvolací soud žádný důvod, protože zastavení exekuce a vzniku povinnosti hradit její náklady mohl oprávněný složením zálohy jednoduše zabránit. Samotnou okolnost, že exekuce trvá několik let a dluh dosud nebyl vymožen, nelze automaticky přičítat k tíži soudního exekutora. Odvolací soud nemá žádné poznatky o tom, že by tento stav byl zaviněn nedbalostí soudního exekutora. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení okresního soudu jako správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Pokud jde o náklady odvolacího řízení, na jejich úhradu by měl právo povinný, kterého je třeba považovat vzhledem k výsledku řízení za úspěšného účastníka (§ 51 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb., § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř.). Z obsahu spisu se však podává, že povinnému v souvislosti s odvoláním oprávněného žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto nepřiznal právo na náhradu odvolacích nákladů žádnému z účastníků. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v xxx dospěje dovolací soud k závěru, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V HK dne 17. března 2009 předsedkyně senátu