Soud nemusí ustanovit znalce z oboru zdravotnictví, zamítá-li návrh na zbavení (omezení) způsobilosti k právním úkonům pro jeho zjevnou bezdůvodnost. Bez stanoviska znalce však není možné vyšetřovanou osobu ve způsobilosti k právním úkonům omezit nebo ji této způsobilosti zbavit.

26Co 147/2008 R o z s u d e k Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci vyšetřované A H, nar. xxx, bytem xxx, zastoupené JUDr. xxx advokátkou se sídlem xxx, za účasti navrhovatelek Ing. L H, bytem xxx, a I K, bytem xxx, a za účasti Okresního státního zastupitelství v xxx, o omezení způsobilosti k právním úkonům, k odvolání navrhovatelek proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 19. listopadu 2007 č.j. 19Nc 5184/2007-37, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Navrhovatelky jsou povinny nahradit vyšetřované náklady odvolacího řízení 12.555,- Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh na omezení způsobilosti vyšetřované A H k právním úkonům. Okresní soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v řízení nevyšlo najevo nic, z čeho by bylo možné usuzovat na duševní poruchu vyšetřované. Návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům nemůže být zdůvodněn konfliktními osobními vztahy v rodině. Ani z předložených lékařských zpráv nevyplývá, že by vyšetřovaná trpěla nějakou duševní poruchou. Okresní soud shledal návrh nedůvodným a šikanózním. Proto jej zamítl. Proti rozsudku okresního soudu podaly odvolání navrhovatelky. Měly za to, že soud měl ustanovit znalce z oboru zdravotnictví, který by prošetřil zdravotní stav vyšetřované. Bez znaleckého posudku zůstalo dokazování neúplné. Závěr, zda je vyšetřovaná schopna ovládat své jednání a chápat následky úkonů, které činí, je vysoce odborný a vyžaduje znalecké zkoumání. Navrhovatelky navrhly, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Vyšetřovaná prostřednictvím své zástupkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že je psychicky zcela zdráva. Navrhovatelky jsou vedeny snahou oddálit či překazit záměry, které má vyšetřovaná se svým nemovitým majetkem. To je jediný důvod, pro který byl návrh v této věci podán. Pro omezení způsobilosti vyšetřované k právním úkonům není žádný důvod. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které mu předcházelo, a to z důvodů v odvolání uvedených (§ 205 odst. 2 písm. d) a g) o.s.ř.) i z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212a odst. 1 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. Jak vyplývá z výše uvedeného, jedinou odvolací námitkou navrhovatelek bylo, že okresní soud nenechal vypracovat znalecký posudek ohledně zdravotního stavu vyšetřované. Odvolací soud stanovisko navrhovatelek nesdílí a společně s okresním soudem se domnívá, že se zřetelem ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, by byl takový postup v tomto konkrétním případě nadbytečný. Již ze samotné žaloby vyplývá, že byla podána spíš pro neshody v širší rodině než pro skutečné podezření na duševní poruchu vyšetřované. Z okolnosti, že se vyšetřovaná v jiném soudním řízení domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a navrhuje vyplacení svého podílu ostatními spoluvlastníky, na duševní chorobu usuzovat nelze. Takové jednání je zcela běžné a zákon s ním výslovně počítá. Jde o postup, který svědčí naopak o tom, že se vyšetřovaná o své věci postarat dokáže. Okresní soud měl k dispozici několik zpráv od lékařů, kteří přišli s vyšetřovanou v poslední době do kontaktu. Z žádné z těchto zpráv nevyplývá sebemenší podezření na duševní poruchu vyšetřované. Naopak, ze záznamu ošetřujícího lékaře vyšetřované MUDr. J R zachyceném na tzv. výměnném listu dne 12.7.2006 lze dovodit, že navrhovatelky vykazují již delší dobu systematickou snahu internovat vyšetřovanou bezdůvodně na psychiatrickém oddělení. Odvolací soud při projednání odvolání vyšetřovanou vyslechl. Nedostatek výslechu vyšetřované je podle názoru odvolacího soudu jediná věc, kterou lze postupu soudu prvního stupně vytknout. Odvolací soud proto vyšetřovanou vyslechl sám, čímž uvedený nedostatek zhojil. Vyšetřovaná na něho působila dojmem duševně zcela zdravé osoby. Dostavila se k soudu včas, osobně velmi pečlivě a vkusně upravená, jednání sledovala se zájmem, na dotazy soudu odpovídala věcně, přesně a logicky a po celou dobu se jevila naprosto orientovaně. Na základě takto doplněného dokazování dospěl i odvolací soud k závěru, že vyšetřovaná netrpí žádnou duševní poruchou a že rozsudek okresního soudu, jímž byl zamítnut návrh na její omezení ve způsobilosti k právním úkonům, je správný. Jako takový jej proto potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Pokud jde o hlavní výhradu navrhovatelek, že v této věci nebylo možno rozhodnout bez znaleckého posudku, dodává odvolací soud následující. Je pravda, že podle ust. § 187 odst. 3 o.s.ř. má soud ohledně zdravotního stavu vyšetřované osoby vyslechnout vždy znalce. Odvolací soud však má za to, že toto ustanovení míří na případy, kdy skutkové okolnosti tvrzené v návrhu, případně vyšlé najevo v průběhu řízení otevírají možnost, že vyšetřovaná osoba skutečně nějakou duševní poruchou trpí. I odvolací soud je toho mínění, že pozitivně diagnostikovat duševní poruchu nemůže soud, ale znalec. Není tedy možné omezit někoho ve způsobilosti k právním úkonům bez odborného vyjádření znalce ke zdravotnímu stavu vyšetřovaného. Bylo by však projevem nežádoucího formalismu, pokud by měl být znalec ustanoven i v případech, kdy je návrh zcela zjevně bezdůvodný. Takový postup by se příčil zásadám procesní ekonomie. Prováděním znaleckého šetření by byla nadbytečně a bezúčelně obtěžována vyšetřovaná osoba. Zvýšily se též náklady řízení. V případech návrhů postrádajících rozumné skutkové zdůvodnění a majících spíše šikanózní ráz, mezi které odvolací soud počítá i případ tento, se může soud, má-li dostatek jiných věrohodných informací o zdravotním stavu vyšetřované osoby, bez znaleckého posudku obejít. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Z hlediska předmětu řízení a jeho výsledku je nutno považovat za úspěšnou účastnici vyšetřovanou. Vyšetřovaná byla zastoupena i v odvolacím řízení advokátkou a vznikly jí náklady. Ty spočívaly v odměně za zastupování ve výši 9.000,- Kč (§ 8 vyhl. č. 484/2000 Sb.), dvou paušálních náhradách hotových výdajů po 300,- Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradě za ztrátu času za čtyři půlhodiny po 100,- Kč (§ 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), jízdném zástupkyně vyšetřované za cestu vykonanou k odvolacímu soudu osobním automobilem z xxx do xxx a zpět v celkové vzdálenosti 100 km v částce 550,- Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a 19% DPH ve výši 2.005,- Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem činily odvolací náklady vyšetřované 12.555,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné, ledaže dovolací soud na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v xxx dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V HK dne 13. ledna 2009 předsedkyně senátu