Pro řešení otázky, zda odsouzený vedl ve zkušební době (např. podmíněného propuštění) řádný život, není rozhodné, zda byl v průběhu zkušební doby za další trestnou činnost odsouzen, nýbrž zda ve zkušební době další trestnou činnost spáchal.

- 3 - Krajský soud zamítl stížnost odsouzeného proti usnesení OS HK ze dne 28.7.2010, sp.zn. 3 PP 227/2006. Z odůvodnění : Napadeným usnesením rozhodl okresní soud tak, že odsouzený podle § 91 odst. 1 trestního zákoníku vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 358 dní z trestu, který mu byl uložen rozsudkem OS ve Z. ze dne 2.3.2004, sp.zn. 1T 66/2003, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením OS HK ze dne 16.1.2007, sp. zn. 3 PP 227/2006, přičemž mu byla stanovena zkušební doba na tři roky s dohledem. Usnesení je odůvodněno zejména tím, že odsouzený ve zkušební době nevedl řádný život, dopustil se další protispolečenské činnosti, a to několika přestupků proti občanskému soužití a proti majetku, a rozsudkem OS ve Z. ze dne 25.6.2009, sp.zn. 31 T 172/2008, ve spojení s usnesením KS v B. – pobočka ve Z., ze dne 26.1.2010, sp.zn. 6 To 9/2010, byl odsouzen za úmyslný trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 tr.zák. Proti tomuto usnesení podal odsouzený v zákonné lhůtě stížnost, kterou odůvodnil prostřednictvím obhájce tím, že pokud byl odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy, objektivně nemohl stanovené výživné plnit z důvodu nedostatku finančních prostředků. Okresní soud dále dostatečně nepřihlédl k tomu, že se jednalo o typově odlišnou trestnou činnost. Přestupků odsouzený lituje, ale domnívá se, že nešlo o tak závažná jednání, aby vedly k uložení výkonu zbytku trestu. V době podmíněného propuštění spolupracoval s probační službou a ta jeho osvědčení doporučila. Stěžovatel navrhl, aby krajský soud napadené usnesení zrušil. Z podnětu podané stížnosti přezkoumal krajský soud podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. V řízení předcházejícím napadenému usnesení nedošlo k podstatným procesním vadám. Okresní soud v souladu se zákonem provedl veřejné zasedání a na základě důkazů v něm provedených správně rozhodl o tom, že odsouzený vykoná zbytek trestu, z něhož byl podmíněně propuštěn. Zákonnými podmínkami pro toto rozhodnutí se okresní soud v odůvodnění napadeného usnesení zabýval a krajský soud na toto odůvodnění pro stručnost odkazuje. Pouze je třeba uvést na pravou míru, že není rozhodné, kdy byl odsouzený za další trestnou činnost odsouzen, tedy zda to bylo ve zkušební době, nýbrž zda ve zkušební době další trestnou činnost spáchal. V daném případě však v důsledku poněkud chybného výkladu zákona okresním soudem nedošlo ve výsledku k pochybení a k porušení zákona, neboť krajský soud zjistil, že odsouzený se úmyslného trestného činu zanedbání povinné výživy dopustil v době od listopadu 2007 do srpna 2008, tedy ve zkušební době podmíněného propuštění, která běžela od 16.1.2007 do 16.1.2010. Je nepochybné, že pokud se odsouzený ve zkušební době podmíněného propuštění dopustil dalšího úmyslného trestného činu, byť jiné povahy, a navíc i dalšího deliktního jednání (nezáleží na tom, zda tyto skutečnosti byly známy probační službě), nelze uzavřít, že by vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám ve smyslu § 91 odst. 1 tr. zák. Z toho vyplývá, že stížnostní námitky jsou liché. Námitkami odsouzeného ohledně jeho možností platit výživné se zabývaly soudy dvou stupňů již v původním trestním řízení a v nynějším řízení o výkonu zbytku trestu je soud takovým pravomocným odsuzujícím rozhodnutím vázán. Okresní soud neposuzoval věc formálně, naopak přihlédl ke všem rozhodným okolnostem v jejich souhrnu a rozhodl důvodně o vykonání zbytku trestu. Stížnost odsouzeného byla proto jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta. Zpracoval: JUDr. J.M.