Projednání sporů ze státní sociální podpory není v pravomoci soudu a to ani v případě, že předmětem sporu nebyla skutečnost, zda žalobkyně měla či neměla na dávky sociální podpory nárok anebo zda jí byly přiznány v nesprávné výši, ale skutečnost, zda jí je stát vyplatil.

19Co 218/2010 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. LS a soudců JUDr. MK a VK ve věci žalobkyně EL, nar. xxx, bytem v xxx, zastoupené Mgr. MH, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovanému ČR – Úřadu práce v --, se sídlem xxx, o zaplacení 57.357 Kč, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v UO ze dne 24.3.2010, č.j. 7C 31/2009-65, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a řízení se z a s t a v u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, dle níž měla být žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 57.357 Kč (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). V odůvodnění rozsudku okresní soud zhodnotil provedené důkazy a vzal za prokázané, že rozhodnutími žalovaného Úřadu práce v --- byly žalobkyni přiznány dávky státní sociální podpory, a to příspěvek na bydlení, odměna pěstouna, přídavek na dítě a příspěvek na úhradu potřeb nezletilé TČ. Předmětem sporu nebyla skutečnost, zda na tyto dávky žalobkyně měla či neměla nárok, či zda jí byly přiznány v nesprávné výši, ale žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 57.357 Kč z toho důvodu, že jí dávky v uvedené výši (odměna pěstouna za září 2006, přídavky na dítě za leden 2006 až duben 2006 a srpen 2006 až prosinec 2006, příspěvek na úhradu potřeb dítěte za září 2006) nebyly vyplaceny. Okresní soud uzavřel, že žalovaný splnil svou povinnost, neboť peníze poslal žalobkyni poštovní poukázkou. Tvrzení žalobkyně, že dávky jí vypláceny nebyly a pošta je vyplatila jiné osobě, okresní soud neuvěřil, neboť žalobkyně tři roky nic nenamítala proti tomu, že jí dávky nebyly vyplaceny, přičemž v některých měsících se jednalo až o několikatisícové sumy. Žalobu tedy zamítl. Žalobkyně ve svém odvolání vytýkala okresnímu soudu nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení. Poukazovala zejména na to, že jí dávky státní sociální podpory v celkové výši 57.357 Kč nebyly žalovaným vyplaceny. Dle jejího názoru byly tyto dávky vyplaceny jiné osobě, pravděpodobně stejného jména, když i v minulosti již došlo k záměně její osoby s jinou osobou stejného jména. Navrhla, aby rozsudek okresního soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného, když poukázal zejména na to, že všechny dávky státní sociální podpory byly žalobkyni řádně vyplaceny, a to způsobem, který si sama zvolila – tzn. poštovní poukázkou. Krajský soud dospěl k závěru, že soudy nemohou věc projednat a rozhodnout pro nedostatek své pravomoci. Dle § 7 odst. 1 občanského soudního řádu v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodují jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona (odst. 2 cit. ust.). Dle § 7 odst. 3 o.s.ř. jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. Dle § 2 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, dávky státní sociální podpory jsou a/ dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a b/ ostatní dávky – rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Dle § 2a odstavce 1 zák. č. 117/1995 Sb. orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a/ úřady práce a Úřad práce hmP(dále jen úřad práce) a b/ krajské úřady a Magistrát hmP (dále jen krajský úřad). Dle § 58 odst. 1 tohoto zákona dávky vyplácí úřad práce, který je příslušný k rozhodování o dávkách. Dle odst. 3 cit. ustanovení se dávka poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je úřad práce povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena. Dle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Dle § 104 odst.1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudu nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala, aby bylo rozhodnuto, že žalovaný – Česká republika – Úřad práce v --- je povinen zaplatit jí 57.357 Kč (tj. výše neobdržených dávek státní sociální podpory). Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaný přiznal dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, odměnu pěstouna, přídavek na dítě a příspěvek na úhradu potřeb nezl. TČ, avšak dávky za některá období ve výši 57.357 Kč jí nevyplatil. Dle jejího názoru byly dávky vyplaceny poštou jiné osobě. Právní vztahy ze státní sociální podpory však nejsou vztahem občanskoprávním, pracovním, rodinným nebo obchodním, ale vyplývají z právních předpisů veřejného práva. Projednávání a rozhodování věcí státní sociální podpory tedy nepatří do pravomoci soudů nejen z pohledu ust. § 7 odst. 1 o.s.ř., ale také ve smyslu ust. § 7 odst. 2 o.s.ř. Soudy by směly tyto věci projednávat a rozhodovat, jen kdyby to stanovil, jak se uvádí v ust. § 7 odst. 3 o.s.ř., zákon; podle zákona č. 117/1995 Sb. však jsou orgány státní sociální podpory úřady práce, nikoli soudy. Soudy nemohou věc projednat a rozhodnout pro nedostatek své pravomoci. Odvolacímu soudu tedy nezbylo, než rozsudek okresního soudu ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. zrušit a řízení zastavit. Vzhledem k tomu, že je nesporné, že ve věci již bylo rozhodnuto o nároku žalobkyně na dávky státní sociální podpory i o jejich výši a v řízení se žalobkyně domáhala již pouze jejich vyplacení, nebylo nutné věc po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupit příslušnému orgánu k rozhodnutí. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem ve smyslu § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, je proti němu možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v UO k Nejvyššímu soudu České republiky. V HK dne 16. září 2010 předsedkyně senátu