Je-li dům, z něhož jsou odpadní vody neoprávněně vypouštěny do kanalizace, ve spoluvlastnictví, jsou všichni spoluvlastníci povinni provozovateli kanalizace nahradit ztrátu vzniklou neoprávněným vypouštěním odpadních vod společně a nerozdílně bez zřetele na výši svých spoluvlastnických podílů.

Číslo jednací: 21Co 223/2010-66 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. ŠP a soudců JUDr. JP a JUDr. MK ve věci žalobce K p a.s., se sídlem xxx, IČ xxx, zastoupeného JUDr. JS, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému ZŠ, nar. xxx, bytem xxx, zastoupenému JUDr. JV, advokátem se sídlem xxx, o zaplacení 13.134 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v HK ze dne 19. ledna 2010, č.j. 117C 108/2009-29, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku pod bodem I, pokud jím žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4.379 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.664 Kč od 15. května 2008 do zaplacení a z částky 2.715 Kč od 23. ledna 2009 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, z r u š u j e a v tomto rozsahu se řízení z a s t a v u j e . II. Ve zbývající části výroku pod bodem I, pokud jím žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8.755 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 3.327 Kč od 15. května 2008 do zaplacení a z částky 5.428 Kč od 23. ledna 2009 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, se rozsudek okresního soudu p o t v r z u j e . III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení před okresním soudem ve výši 4.708 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 4.259 Kč. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 13.134 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 4.991 Kč od 15. května 2008 do zaplacení a z částky 8.143 Kč od 23. ledna 2009 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a výrokem II žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 13.848 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že žalobce zajišťoval pro žalovaného odvádění odpadních vod (stočné) v období od 31.3.2007 do 31.12.2008 v domě čp. -- v ulici Ž v HK a za tyto služby mu vyúčtoval částku v celkové výši 13.134 Kč. Žalovaný odvod odpadních vod v tomto domě s rodinou využíval. Žalovaný neprokázal, že by žalobce uzavřel ohledně odvodu odpadních vod smlouvu s jiným subjektem - otcem žalovaného. Po právní stránce okresní soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 8, § 10, § 18 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 274/2001 Sb.) a podle § 451 občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, a to minimálně v období od 31.3.2007 do 31.12.2008, a toto obohacení spočívalo ve využívání odvodu odpadních vod, které zajišťuje žalobce a za které žalovaný žalobci nezaplatil. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce ve smyslu § 451 občanského zákoníku jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu a dále o neoprávněné vypouštění odpadních vod ve smyslu § 10 odst. 2 písm. a/ zákona č. 274/2001 Sb. Trvá proto povinnost žalovaného k zaplacení částky 13.134 Kč jako vydání bezdůvodného obohacení. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Poukázal na to, že se žalobcem nemá uzavřenou žádnou smlouvu o odvodu odpadních vod a v rozhodném období byl pouze menšinovým spoluvlastníkem domu čp. -- v Ž ulici v HK. Dům byl vystavěn v letech 1968 až 1970 a již od kolaudace musel být připojen na kanalizaci a musela být proto uzavřena smlouva na odvod odpadních vod mezi právním předchůdcem žalobce a otcem žalovaného. Z tohoto důvodu žalovaný není ve věci pasivně legitimován. V souvislosti s touto námitkou žalovaný poukázal na úpravu spoluvlastnictví v § 137 odst. 1 občanského zákoníku a úpravu obsaženou v § 2 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., podle které odběratelem ve smyslu tohoto zákona je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci. Pokud nebyla v rozhodném období uzavřena smlouva o odvodu odpadních vod, měl žalobce učinit návrh na uzavření této smlouvy především většinovým spoluvlastníkům a nikoli pouze žalovanému. Na žalovaném jako menšinovém spoluvlastníku nelze spravedlivě požadovat, aby se podílel na úhradě za ostatní spoluvlastníky. Žalobce také při výpočtu žalované částky nesprávně vycházel z toho, že dům užívá celkem šest osob, ačkoliv ve skutečnosti je užíván pouze čtyřmi osobami. Pokud by žalobce účtoval správně za čtyři osoby, činila by dlužná částka za uvedené období pouze 9.468 Kč. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítne. Žalovaný při jednání odvolacího soudu prostřednictvím svého zástupce uvedl, že ve společné domácnosti v současné době žije on, jeho manželka a dvě děti. Další dvě osoby, tj. otec a bratr žalovaného, již v domácnosti několik let nežijí. Na tuto skutečnost žalobce upozorňoval. Žalobce prostřednictvím svého zástupce při jednání odvolacího soudu odkázal na rozsudek okresního soudu, který považuje za správný. Ztotožňuje se s jeho závěrem v tom, že jde o případ bezdůvodného obohacení a výpočet dlužné částky byl proveden shodně jako pro případ, že by s odběratelem byla uzavřena smlouva. Fakturace vždy vycházela z toho, že dům užívá celkem šest osob a žalovaný nikdy nenamítal, že by v domě bylo méně, než šest osob. Žalobce obecně v praxi nemá žádnou možnost ověřovat si, kolik osob stavbu užívá, a vychází z toho, co mu sdělí smluvní odběratel nebo odběratel jako je žalovaný. Pro zjednodušení řízení je žalobce ochoten přistoupit na výpočet dluhu podle toho, jako by dům užívaly pouze čtyři osoby. Žalobce v průběhu odvolacího řízení podáním doručeným odvolacímu soudu dne 13.10.2010 vzal podanou žalobu zpět co do částky 4.379 Kč a částečné zpětvzetí odůvodnil tím, že vyúčtování stočného upravil na čtyři osoby namísto dosavadních šesti. Dlužné stočné za období od 1.4.2007 do 31.12.2007 činí 3.327 Kč a za období od 1.1.2008 do 31.12.2008 pak 5.428 Kč. K tomu vydal daňové dobropisy. Zástupce žalovaného při dalším jednání odvolacího soudu prostřednictvím svého zástupce vyjádřil s částečným zpětvzetím žaloby souhlas a jinak ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Poukázal na to, že v minulosti žalobce nesprávně účtoval stočné za šest osob, ačkoliv v domácnosti žalovaného žily pouze čtyři osoby. Žalobce prostřednictvím svého zástupce při jednání odvolacího soudu navrhl, aby odvolací soud ve věci rozhodl tak, jak vyplývá z částečného zpětvzetí žaloby. Poukázal na to, že reflektoval na průběh řízení a přeúčtoval náhradu pouze na základě tvrzení žalovaného o tom, že v domě žijí pouze čtyři osoby. Zdůraznil, že měl snahu žalovaného kontaktovat, nabízel mu uzavření smlouvy a také před podáním žaloby jej vyzýval, aby náhradu zaplatil. Již v této době mohl tedy žalovaný reagovat a namítat skutečnosti, které namítá v tomto soudním řízení. Podle § 222a odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. vezme-li žalobce za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví. V projednávané věci vzal žalobce za odvolacího řízení žalobu zčásti zpět, žalovaný se vzetím žaloby zpět souhlasil (§ 222a odst. 2 o.s.ř.) a odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v části výroku pod bodem I, pokud jím žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4.379 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.664 Kč od 15. května 2008 do zaplacení a z částky 2.715 Kč od 23. ledna 2009 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil (§ 222a odst. 1 část věty před středníkem). Ve zbývající části odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. Po omezení nároku částečným vzetím žaloby zpět odvolací soud uzavřel, že okresní soud úplně zjistil skutkový stav věci, protože provedl všechny navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl ke správným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá v podstatné části na správném právním posouzení věci. Jen na doplnění a k odvolacím námitkám žalovaného odvolací soud konstatuje následující. Žalovaný neprokázal, že by v rozhodném období (od 31.3.2007 do 31.12.2008) se žalobce mohl uspokojit z platné smlouvy o odvádění odpadních vod, uzavřené s jiným subjektem (otcem žalovaného). Nárok skutkově vymezený žalobcem je třeba posoudit jako nárok na náhradu za ztrátu vzniklou neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace - bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod (§ 10 odst. 2 písm. a/, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb.). Jde o nárok, který je založen speciálním právním předpisem a poukaz na ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení se proto jeví jako nadbytečný. Jinak je ale právní posouzení věci okresním soudem zcela správné a přiléhavé. Stěžejní odvolací námitkou žalovaného bylo, že v rozhodném období byl toliko menšinovým spoluvlastníkem domu, ze kterého byly odpadní vody žalobcem odváděny a není proto pasivně legitimován. Žalobce by se měl obrátit se svým nárokem na většinové spoluvlastníky. Odvolací soud tuto argumentaci nepovažuje za správnou. Správným je názor odvolatele potud, že pasivně legitimován k náhradě podle § 10 odst. 2 písm. a/, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. je odběratel. Definice odběratele je obsažena v § 2 odst. 5 citovaného zákona, podle kterého odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak. Pokud je dům ve spoluvlastnictví více vlastníků, citovaný právní předpis speciální úpravu neobsahuje a je proto třeba užít příslušných ustanovení o spoluvlastnictví, která jsou obsažena v občanském zákoníku. Poukaz odvolatele na § 137 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci není ovšem na místě. Toto ustanovení na projednávanou věc nedopadá, protože upravuje toliko vnitřní vztahy mezi spoluvlastníky. Na právní vztah mezi žalobcem a žalovaným naopak dopadá ustanovení § 139 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Povinnost zaplatit náhradu podle § 10 odst. 2 písm. a/, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., pokud je odběratelem skupina spoluvlastníků domu, je povinností týkající se společné věci a spoluvlastníci proto vystupují vůči věřiteli (žalobci) jako solidární dlužníci a věřitel (žalobce) se může domáhat uspokojení celé své pohledávky na kterémkoli z nich bez ohledu na velikost jeho podílu (§ 511 odst. 1 občanského zákoníku). Právo žalobce na úroky z prodlení je dáno ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal se svým dluhem do prodlení dne, který následoval po dni splatnosti faktur, které byly žalobcem žalovanému vystaveny a jejichž doručení nebylo sporné (§ 563 občanského zákoníku). Žalobce byl v řízení před soudy obou stupňů úspěšný v rozsahu 67 % a v rozsahu 33 % zavinil z hlediska procesního zastavení řízení částečným vzetím žaloby zpět. Má proto proti žalovanému právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů v rozsahu 34 % (§ 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta první o.s.ř.). Žalobce vynaložil v řízení před okresním soudem tyto náklady - soudní poplatek ve výši 600 Kč, odměna za zastupování advokátem v sazbě 9.540 Kč (§ 3 odst. 1 bod 3. vyhl. č. 484/2000 Sb.), 5 paušálních částek náhrady výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 20 % ve výši 2.208 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), celkem 13.848 Kč. Poměrná část 34 % představuje částku 4.708 Kč. V odvolacím řízení vynaložil žalobce tyto náklady - odměna za zastupování advokátem v sazbě 9.540 Kč (§ 3 odst. 1 bod 3., § 10 odst. 3 vyhl. č. 484/2000 Sb.), 3 paušální částky náhrady výdajů advokáta po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 20 % ve výši 2.088 Kč. Celkem žalobce vynaložil v odvolacím řízení náklady ve výši 12.528 Kč a poměrná část 34 % představuje částku 4.259 Kč. Odvolací soud proto žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci k rukám jeho zástupce ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení před okresním soudem ve výši 4.708 Kč a před krajským soudem ve výši 4.259 Kč (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 25. října 2010 předsedkyně senátu