Rozhodčí nálezy vydané v cizím státě jsou v tuzemsku uznávány a vykonávány za podmínek uvedených v § 38 zák. č. 216/1994 Sb. a v Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. (vyhl. č. 74/1959 Sb. – tzv. Newyorská úmluva). Uvedená Úmluva oprávněnému ukládá, aby pro dosažení uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu exekučnímu soudu spolu s návrhem předložil prvopis rozhodčího nálezu řádně ověřený nebo jeho úředně ověřenou kopii a prvopis písemného ujednání, podle kterého se strany zavázaly podrobit rozhodčímu řízení spor, v němž bylo nálezem rozhodnuto, nebo jeho úředně ověřenou kopii.

22Co 28/2010 U s n e s e n í Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. BH a soudců JUDr. JCh, Ph.D. a JUDr. MV ve věci exekuce oprávněného X “L-U“, se sídlem ul. xxx, Ukrajina, IČ xxx, proti povinnému L s.r.o., se sídlem xxx, IČ xxx, zastoupenému JUDr. VH, advokátkou se sídlem v xxx, pro 702.727,53 EUR s příslušenstvím, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu ve S ze dne 12.8.2009, č.j. 5Nc 3531/2009-49, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se okresnímu soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud nařídil podle vykonatelného rozhodčího nálezu Mezinárodního obchodního arbitrážního soudu při Obchodně-průmyslové komoře Ukrajiny ze dne xxx, sp.zn. xxx k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 702.727,53 EUR a arbitrážního poplatku ve výši 7.307,69 EUR a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného (výrok I). Provedením exekuce pověřil okresní soud JUDr. KM, soudního exekutora, Exekutorského úřadu P, se sídlem xxx (výrok II). Povinnému zakázal od doručení usnesení nakládat s jeho majetkem pod následkem neplatnosti právních úkonů tomu zákazu odporujících (výrok III). Proti usnesení podal odvolání povinný. V něm namítl, že oprávněný v rozporu s čl. IV bod 1) písm. b) vyhlášky č. 74/1959 Sb., Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (dále jen Newyorská úmluva) nepředložil soudu spolu s návrhem prvopis nebo úředně ověřenou kopii písemné dohody obsahující rozhodčí doložku nebo rozhodčí smlouvu, podepsanou stranami nebo obsaženou ve výměně dopisů nebo telegramů. Proto nebyl exekuční soud oprávněn rozhodčí nález uznat a nařídit jeho výkon. Dále uvedl, že dopis povinného, který má obsahovat jeho souhlas s určením pravomoci Mezinárodního obchodního arbitrážního soudu a který oprávněný předložil uvedenému soudu, je padělek, fotomontáž, kdy podpis jednatele povinného a razítko povinného byly přeneseny pod text, který povinný nenapsal. Povinný dále namítl, že oprávněný exekučnímu soudu předložil pouze potvrzení o právní moci, nikoli však o vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Nález je proto formálně nevykonatelný. Rozhodčí nález je dle povinného nevykonatelný i materiálně, neboť lhůta k plnění je v něm stanovena neurčitě: „neprodleně po obdržení tohoto nálezu“. Dále povinný namítl, že rozhodčí soud nebyl obsazen zákonným způsobem, neboť nebyla dodržena 40 denní lhůta povinného pro určení rozhodce, která je stanovena zákonem Ukrajiny o mezinárodní obchodní arbitráži. Tím byl porušen čl. V. bod 1. písm. d) Newyorské úmluvy a čl. 54 písm. b) sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s. Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Povinný také vyjádřil pochybnost o tom, že by Ukrajina uznávala a vykonávala česká rozhodnutí téhož druhu, tedy podle povinného není zaručena vzájemnost. Povinný namítl také, že podle jeho názoru bylo případné ujednání o pravomoci Mezinárodního obchodního arbitrážního soudu Ukrajiny neplatné pro rozpor s čl. 48, bodem 5 sdělení č. 123/2002 Sb.m.s. Při jednání uvedeného soudu také bylo povinnému odňato právo tvrdit rozhodné skutečnosti, činit návrhy a označit důkazy. Ačkoli se k arbitrážnímu řízení povinný písemně vyjádřil, není jeho přípis s vyjádřením založen v arbitrážním spisu. V odůvodnění rozhodčího nálezu je uveden nesprávný respektive nepřezkoumatelný výpočet výše přiznaného nároku, proto je dle povinného výrok nálezu vadný. Povinný navrhl, aby napadené usnesení bylo změněno a návrh na nařízení exekuce byl zamítnut. Oprávněný k odvolání povinného uvedl, že podle jeho názoru byly všechny podmínky pro nařízení exekuce a všechny náležitosti dle článků 53 a 55 sdělení č. 123/2002 Sb.m.s. splněny. Oprávněný předložil ověřený opis rozhodčího nálezu, úředně přeložený do českého jazyka, jakož i úřední překlad potvrzení o tom, že povinný byl řádně a včas k jednání předvolán a že mu bylo také doručeno rozhodnutí. Důvody pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí podle ustanovení čl. 54 shora citované smlouvy podle oprávněného nebyly naplněny. Navrhl potvrzení napadeného usnesení. Odvolání je důvodné. V dané věci se oprávněný domáhá nařízení exekuce k vymožení pohledávky, která má plynout ze zahraničního rozhodčího nálezu. Na toto řízení se tudíž vztahuje ustanovení § 38 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, podle něhož rozhodčí nálezy vydané v cizím státě budou v tuzemsku uznány a vykonány jako tuzemské rozhodčí nálezy, je-li zaručena vzájemnost. Vzájemnost se považuje za zaručenou také v případě, že cizí stát prohlašuje všeobecně cizí rozhodčí nálezy za vykonatelné za podmínky vzájemnosti. Rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí cizího rozhodčího nálezu je třeba vždy odůvodnit. Okresní soud však exekuci nařídil a toto své rozhodnutí v napadeném usnesení žádným způsobem neodůvodnil. Odvolací soud je proto nemohl přezkoumat a proto s odkazem na ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. za použití § 52 odst. 1 ex.ř. napadené usnesení zrušil pro nedostatek důvodů. Podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V něm bude okresní soud mít na zřeteli, že v daném případě je primární úprava obsažena v Newyorské úmluvě. Oprávněný se totiž nedomáhá výkonu rozhodnutí vydaného justičním orgánem Ukrajiny (viz čl. 52 vyhl. č. 123/2002 Sb.m.s.), ale výkonu nálezu Mezinárodního obchodního arbitrážního soudu při Ukrajinské obchodně-průmyslové komoře, který je nezávislým mezinárodním rozhodčím soudem soukromoprávního charakteru, jehož jurisdikci si strany volí a který svou činnost vyvíjí podle zákona Ukrajiny o mezinárodní obchodní arbitráži. Shora citovaná Newyorská úmluva pak v článku IV oprávněnému ukládá, aby pro dosažení uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu exekučnímu soudu spolu s návrhem předložil prvopis nálezu řádně potvrzený nebo jeho úředně ověřenou kopii a prvopis písemného ujednání dle čl. II Newyorské úmluvy, podle kterého se strany zavázaly podrobit rozhodčímu řízení spor, v němž bylo nálezem rozhodnuto nebo jeho úředně ověřenou kopii. Nejsou-li uvedené listiny vyhotoveny v jazyce exekučního soudu, musí oprávněný předložit jejich úřední překlady. Z obsahu spisu nevyplývá, že by oprávněný s návrhem předložil ujednání dle čl. II Newyorské úmluvy ani že by jej okresní soud ve smyslu § 39 exekučního řádu vyzval k jeho doplnění. Okresní soud bude proto postupovat podle citovaného ustanovení a oprávněného vyzve k doplnění této chybějící listiny pod následky § 39 odst. 2 exekučního řádu. Vyhoví-li oprávněný výzvě, okresní soud věc posoudí zejména podle čl. IV a čl. V odst. 2 Newyorské úmluvy, o návrhu znovu rozhodne a své rozhodnutí odůvodní. K dalším odvolacím námitkám povinného lze dodat, že dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 456/2003 při posuzování možnosti cizí rozhodčí nález vykonat soud z úřední povinnosti zkoumá jen okolnosti vyjmenované v čl. V odst. 2 písm. a) a b) Newyorské úmluvy. Jelikož existenci překážek uznání a výkonu uvedených v čl. V odst. 1 písm. a) až e) úmluvy musí povinný prokazovat, je těžištěm pro jejich uplatnění až řízení o zastavení exekuce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V P dne 15. března 2010 předseda senátu