Zřizovatel při zrušení příspěvkové organizace určuje, které závazky a práva přecházejí na nové či přejímající organizace. Pokud to o některých právech a povinnostech neurčí, přecházejí tyto povinnosti a práva na zřizovatele.

23Co 196/2010 R o z s u d e k Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. JD a soudců JUDr. IT, Ph.D. a Mgr. LP ve věci žalobce VB, nar. 20.6.1953, bytem v xxx, zast. JUDr. JM, advokátkou se sídlem v xxx, proti žalované P k nemocnici, a.s., se sídlem v xxx, IČ: xxx, zast. JUDr. PJ, Ph.D., advokátem se sídlem v xxx, o náhradu škody na zdraví, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v P ze dne 21.1.2010, č.j. 23C 180/2008-102, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích II. a III. p o t v r z u j e . II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 25.332,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud svým rozsudkem zastavil řízení co do částky 288.000,- Kč (výrok I.), ohledně další požadované částky ve výši 216.000,- Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Učinil tak v řízení, ve kterém žalobce tvrdil, že mu žalovaná nemocnice způsobila škodu tím, že zanedbala jeho léčbu a díky tomuto zanedbání došlo u žalobce k tzv. kontinentní vesikostomii (celkovému odstranění penisu). V průběhu řízení vzal žalobu žalobce zpět co do částky 288.000,- Kč jako bolestné a požadoval zaplacení 216.000,- Kč za ztížení společenského uplatnění dle položky 0970 sazebníku za 1200 bodů po 120,- Kč, to vše navýšeno na 1,5 násobek. V průběhu řízení navrhl žalobce záměnu i přistoupení účastníka na straně žalované, tyto návrhy však byly pravomocně zamítnuty. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. To zejména z důvodu nedostatku své pasivní legitimace. K tvrzenému zanedbání léčby žalobce mělo dojít v roce 2005, kdy žalovaná společnost ještě neexistovala. Žalobce byl léčen v K nemocnici v P, příspěvkové organizaci, a žalovaný za závazky této příspěvkové organizace neodpovídá. Okresní soud žalobu zamítl s tím, že žalovaná společnost není pasivně věcně legitimována v tomto soudním řízení, a proto nezkoumal důvodnost nároku žalobce. Žalovaná společnost byla založena dne 21.6.2007, K nemocnice v P jako příspěvková organizace byla zrušena dnem 30.9.2008. Dle § 27 odst. 3 zák. č. 250/2000 Sb. platí, že ke zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž se též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové nebo přejímající organizace. Pokud tak není učiněno, přecházejí práva a závazky na zřizovatele, kterým je v dané věci P kraj. Ten však není účastníkem tohoto soudního řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Argumentuje tím, že od 1.10.2007 přešly práva a povinnosti z pracovně-právních vztahů z K nemocnice P, příspěvkové organizace, na současnou žalovanou společnost. Žalobci způsobil škodu zaměstnanec příspěvkové organizace. Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem je deliktní závazek z pracovně-právních vztahů s tím, že za škodu způsobenou zaměstnancem odpovídá zaměstnavatel. Jelikož osoba, která přímo škodu na zdraví žalobci způsobila, je stále zaměstnancem žalované společnosti, musel by regres dle zákoníku práce požadovat pouze současný zaměstnavatel. To znamená, že žalovaná společnost musela převzít od příspěvkové organizace i odpovědnost za nesplnění či porušení úkolu původní příspěvkové organizace. Namítá, že došlo k transformaci příspěvkové organizace na současnou žalovanou akciovou společnost. O tom se ostatně hovoří v listinách uložených v obchodním rejstříku. Domáhá se tedy zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení tomuto soudu k dalšímu řízení. To v rozsahu v odvoláním napadených výrocích II. a III. Pokud by rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno, domáhá se aplikace § 150 o.s.ř. To z toho důvodu, že žalobce je příjemcem dávek příspěvku na živobytí, nemá žádné jiné příjmy ani jiný cenný majetek. Naopak žalovaná společnost navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu v odvoláním napadených výrocích II. a III. jako věcně správného. Nesouhlasí s tím, že by právní řád České republiky umožňoval transformaci příspěvkové organizace na obchodní společnost. Nejde tak o právní nástupnictví žalované akciové společnosti po příspěvkové organizaci P kraje. Příspěvková organizace i akciová společnost jsou dva vedle sebe existující právní subjekty a k 1.10.2007 došlo pouze k přechodu práv a povinností z pracovně-právních vztahů z dosavadního na přejímajícího zaměstnavatele podle § 338 odst. 2 zákoníku práce. Potencionální závazky příspěvkové organizace vůči třetím osobám však přešly na P kraj jako na zřizovatele zrušené příspěvkové organizace. Považoval za zbytečné komentovat další odvolací argumentaci žalobce. Odvolání není důvodné. Odvolací soud sdílí argumentaci okresního soudu. Z obsahu spisu je patrné, že namítanou zdravotní péči poskytla žalobci K nemocnice P, příspěvková organizace. Ta byla zapsána do obchodního rejstříku dne 22.1.2004 a k poskytnutí léčby mělo dojít v prvé polovině roku 2005. Současná žalovaná akciová společnost byla zapsána do obchodního rejstříku až dne 25.7.2007, nemohla tak žalobci léčbu poskytnout. Z tohoto přehledu se podává, že k tomu, aby žalovaná společnost odpovídala za škodu způsobenou žalobci, muselo by dojít k převodu či přechodu takové povinnosti žalobci nahradit škodu z K nemocnice P, příspěvkové organizace. Tato příspěvková organizace je podřízena zákonu č. 250/2000 Sb. § 27 odst. 3 citovaného zákona upravuje mimo jiné zrušení příspěvkové organizace. Ke zrušení příspěvkové organizace tak dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele. To znamená, že pokud zřizovatel při zrušení příspěvkové organizace neurčí, že některé závazky přecházejí na nové či přejímající organizace, přecházejí tyto závazky na zřizovatele, kterým je v dané věci P kraj. Ke zrušení příspěvkové organizace došlo rozhodnutím přijatým zastupitelstvem P kraje Z/358/08, dne 19.6.2008 s tím, že ke zrušení této příspěvkové organizace dochází ke dni 30.9.2008. Dle usnesení zastupitelstva P kraje Z/247/07 ze dne 21.6.2007 došlo k datu 1.10.2007 k přechodu práv a povinností z pracovně-právních vztahů zaměstnanců K nemocnice P, příspěvkové organizace na P k nemocnici, a.s. jako na přejímajícího zaměstnavatele k témuž dni, dle § 338 odst. 2 zákoníku práce. Stejným rozhodnutím byla založena žalovaná akciová společnost. To, že by P kraj jako zřizovatel příspěvkové organizace při jejím zrušení rozhodl o převodu závazků této příspěvkové organizace z titulu náhrady škody, nebylo prokázáno. To ovšem znamená, že pokud P kraj nerozhodl při rušení příspěvkové organizace o převodu závazků z titulu náhrady škody na současnou žalovanou společnost, takové závazky přešly na zřizovatele, tedy P kraj a vůči tomuto subjektu by se žalobce měl svých nároků případně domáhat. To ovšem neučinil a žalovaná akciová společnost žalobci za tvrzenou škodu neodpovídá. Odvolací soud tudíž považuje rozsudek okresního soudu za věcně správný a jako takový jej v napadené části dle § 219 o.s.ř. potvrdil. Nepovažuje totiž za správné námitky žalobce v tom směru, že mělo dojít k tzv. transformaci z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Byť v různých veřejně dostupných materiálech je slovo transformace používáno, právní řád takovou úpravu nezná a není namístě ani jakýmkoliv výkladem takovou úpravu konstruovat. To z toho důvodu, že zákon č. 250/2000 Sb. je úpravou, která řeší zrušení příspěvkové organizace. Situace se zrušením příspěvkové organizace je tak právním řádem upravena a z této úpravy okresní soud při svém rozhodování vycházel. Není ani správný názor žalobce o tom, že pro přechod práv a povinností z pracovně právních vztahů z původní příspěvkové organizace na současnou žalovanou akciovou společnost došlo i k přechodu povinností příspěvkové organizace nahradit žalobci škodu na současnou akciovou společnost. Tento závěr žalobce opírá o § 420 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého je škoda způsobena právnickou osobou, když byla způsobena při činnosti této právnické osoby těmi, které k této činnosti použila. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovně-právních předpisů tím není dotčena. Žalobce však svůj nárok neopírá o regres právnické osoby jako zaměstnavatele vůči zaměstnanci z titulu pracovně-právních nároků, nýbrž svůj nárok koncipuje jako náhradu škody vůči právnické osobě. Jak bylo naloženo s takovýmto případným závazkem příspěvkové organizace vůči žalobci při zrušení příspěvkové organizace odůvodnil odvolací soud již shora. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Má tudíž právo na náhradu jejích nákladů řízení dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady řízení sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 41.620,- Kč dle § 3 odst. 1 bod 5 vyhl. č. 484/2000 Sb., dvou paušálních náhradách po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše povýšené o 20% DPH. Celkem tak jde o částku 50.664,- Kč, kterou je obecně žalobce povinen nahradit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám advokáta žalované společnosti dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud však aplikoval ust. § 150 o.s.ř., dle kterého, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Přiznal tak úspěšné žalované společnosti právo na náhradu nákladů odvolacího řízení pouze do výše jedné poloviny. Přihlédl k závažnému zdravotnímu stavu žalobce a jeho současným majetkovým poměrům. Ty vyplývají z rozhodnutí Městského úřadu v H ze dne 18.1.2010, č.j. 337/2010/HOC. Na základě tohoto rozhodnutí žalovaný pobírá příspěvek na živobytí ve výši 2.020,- Kč měsíčně. To z toho důvodu, že jinak je žalobce zcela bez příjmu. Zdravotní stav žalobce pak vychází ze zdravotních zpráv založených do soudního spisu. Je sice pravdou, že to byl žalobce, který podal neúspěšné odvolání, a tím způsobil vznik nákladů odvolacího řízení. V době podání odvolání však žalovaná společnost nebyla zastoupena a žalobce tak nemohl očekávat, že mu i v případě neúspěchu v odvolacím řízení vzniknou takovéto náklady řízení. Ve výsledku je tak odvolací soud toho názoru, že snížení práva na náhradu nákladů řízení o jednu polovinu lze po žalované společnosti spravedlivě požadovat. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Dovolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v P k Nejvyššímu soudu České republiky v B. Je však přípustné pouze za situace, kdy dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí je založeno na otázce zásadního právního významu. V P dne 8. června 2010 předseda senátu