Ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ nedává jednoznačnou odpověď na otázku, na kterém místě podání účastníka má být jeho podpis. Lze připustit i situaci, že podpis na podání není učiněn až na závěr textu, ale na jakékoli jiné části podání, pokud z ní vyplývá souvislost s podáním jako celkem.

23Co 486/2010 U s n e s e n í Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. JD a soudců JUDr. IT, Ph.D. a Mgr. LP ve věci exekuce oprávněného Města --, se sídlem v xxx, proti povinnému PN, nar. 17.3.1963, bytem v xxx, zast. JUDr. DH, advokátem se sídlem v xxx, pro vymožení pohledávky ve výši 256.726,- Kč, k návrhu na odklad provedení exekuce, k odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora Mgr. PJ, se sídlem Exekutorského úřadu v Ch, ze dne 1.2.2010, č.j. 129EX 2353/09-17, t a k t o : Usnesení soudního exekutora se m ě n í tak, že návrh povinného na odklad exekuce ze dne 27.1.2010 doručený soudnímu exekutorovi dne 28.1.2010 se n e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Soudní exekutor Mgr. PJ, se sídlem Exekutorského úřadu v Ch, svým shora uvedeným usnesením odmítl návrh povinného na odklad exekuce s tím, že tento návrh není řádně povinným podepsán a pro tento nedostatek za použití ust. § 54 odst. 1 exekučního řádu nelze o návrhu věcně rozhodnout. Proti tomuto usnesení si podal povinný včasné odvolání, v němž navrhoval odvolacímu soudu, aby ten usnesení soudního exekutora zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Úvodem odvolání připomněl, že povinný udělil pro účely tohoto exekučního řízení svému zástupci procesní plnou moc a tím tento zástupce je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení účastník učinit. Vyžaduje-li tak ust. § 42 odst. 4 o.s.ř., aby podání účastníka bylo podepsáno, je tento požadavek splněn tím, že podání je podepsáno zmocněným zástupcem. Návrh povinného na odklad provedení exekuce pak zástupcem povinného byl vskutku podepsán, byť se tak nestalo na konci podání. Přesto byl podpis učiněn na podání zcela běžně užívaným způsobem v oblasti advokacie a rovněž není žádného důvodu, aby byla podepsána každá strana vícestránkového podání. Takový soudním exekutorem vyžadovaný požadavek je v rozporu s ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Pokud pak soudní exekutor rozhodl podle názoru vyjádřeného v usnesení Krajského soudu v B, ve věci 3Sm 451/2008, pak takové rozhodnutí nebylo nikdy zveřejněno v žádné sbírce rozhodnutí či jinak publikované a nelze tak z něj obecně vycházet. Odvolací soud projednal odvolání povinného, když přezkoumal usnesení soudního exekutora o odmítnutí návrhu povinného na odklad exekuce a dospěl k závěru, že odvolání povinného je opodstatněné a v důsledku toho usnesení soudního exekutora nesprávné. Náležitosti podání účastníka v exekučním řízení nejsou upraveny v zákoně č. 120/2001 Sb., o exekučním řádu, a je tak třeba použít příslušné ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podpisem se přitom zásadně rozumí podpis vlastnoruční (účastníka řízení nebo jeho zástupce); takový podpis nelze nahradit mechanickými prostředky (např. podpisovým razítkem) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.1.2000, 20Cdo 298/99, uveřejněném pod č. 16/2000 v časopise Soudní judikatura). Výše uvedená právní úprava nedává jednoznačnou odpověď na otázku, na kterém místě podání účastníka soudního či exekučního řízení má být podpis učiněn. Odvolací soud je však přesvědčen, že podpis účastníka či zástupce musí být na podání učiněn takovým způsobem a v takovém místě, aby z dané souvislosti vyplývalo, že se s daným podáním účastník ztotožňuje a toto podání tak vyjadřuje jeho vůli. Tomu ostatně nasvědčuje i argumentace rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 20Cdo 2409/2000, z něhož vyplývá, že nedostatek podpisu lze zhojit i podepsaným doplněním odvolání, jestliže je souvislost s dřívějším nepodepsaným podáním nepochybná a jestliže se jím sleduje, aby vada původního podání byla odstraněna. Připouští-li tedy Nejvyšší soud v označeném rozhodnutí to, aby nedostatek podpisu byl zhojen i podpisem na zcela jiné listině a to za podmínky, že touto jinou listinou je vyjádřena vůle účastníka ztotožnit se s dříve nepodepsaným podáním, pak o to více je třeba připustit situaci, že podpis na podání není učiněn až na závěr textu, ale je umístěn na jakékoliv jiné části podání, z níž vyplývá souvislost s podáním jako celkem. Pokud v daném případě byl podpis zástupce povinného umístěn v místě, kde povinný sděluje, kdo je jeho zástupcem (na prvé straně podání v části označení účastníků a jejich zástupců), pak umístění takového podpisu odpovídá shora naznačenému požadavku. Nelze rovněž odhlédnout od toho, že takovýmto způsobem jsou v převažující míře opatřeny podání vyhotovovaná advokáty zapsanými v seznamu advokátů České advokátní komory a soudní praxe takový způsob podpisu dlouhodobě akceptuje. Není tak žádného důvodu v této souzené věci, proč se od této praxe odchylovat. Z téže logiky věci pak je rovněž zřejmé, že není žádného rozumného důvodu, aby každý list vícestránkového podání byl opatřen podpisem. Na uvedeném nemůže nic změnit ani použitá argumentace usnesení Krajského soudu v B z 18.2.2009, č.j. 3Sm 451/2008-8-14, když tam vyslovené závěry nejsou v soudní praxi známy a nejsou nijak, alespoň jak je odvolacímu soudu známo, obecně sdíleny. Odvolací soud se tak ze shora uvedených důvodů neztotožňuje s vytýkanými nedostatky návrhu povinného na odklad nařízené exekuce, a proto podle § 220 odst. 3 o.s.ř. usnesení soudního exekutora změnil a rozhodl o tom, že toto podání povinného se neodmítá. Soudní exekutor tak bude nucen zabývat se dalšími předpoklady pro projednání návrhu povinného a případně o tomto návrhu věcně rozhodnout. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V P dne 21. září 2010 předseda senátu