Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSHK:2011:17.CO.16.2011.1
Datum rozhodnutí13.06.2011
SoudKSHK
Spisová značka17 Co 16/2011
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieC
HesloDražba, Exekuce, Příslušenství věci

Právní věta

Příslušenství předmětu dražby, které je ve vlastnictví povinného a má být draženo, musí být v dražební vyhlášce specifikováno alespoň vyjmenováním jednotlivých věcí, jež je tvoří.

Odůvodnění

17Co 16/2011 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Lanžhotského, Ph.D., a soudců JUDr. Zity Jasanské a Mgr. Tomáše Šintáka v exekuční věci oprávněného F I N P O M O C C Z , s . r . o . , sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, IČ 27375005, zastoupeného JUDr. Petrem Matějkou, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 23b, proti povinnému J M , narozenému xxx, bytem xxx, za účasti K M , narozené xxx, bytem tamtéž, pro 23 937 Kč, 25 200 Kč a příslušenství, k odvolání povinného proti usnesení JUDr. Petra Kociána, exekutora se sídlem v Brně, Veveří 125, z 8. září 2010, č.j. 137 Ex 8417/07-61, t a k t o : Usnesení soudního exekutora s e p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením vydal pověřený exekutor dražební vyhlášku, kterou stanovil termín a místo konání exekuční dražby na 2. listopad 2010 ve svém sídle (výrok I), popsal, že předmětem dražby budou dům č. p. 211 na st. p. č. 148 a pozemky p. č. st. 148 a p. p. č. 68/1, to vše v k. ú. GJ, a dále příslušenství těchto nemovitostí, „které je popsáno ve znaleckém posudku Ing. Tomáše Chalupy z 4. března 2010“ (výrok II), deklaroval, že tzv. výsledná cenu draženého majetku činí 700 000 Kč (výrok III), rozhodl, že nejnižší dražební podání bude obnášet 466 667 Kč (výrok IV), tzv. dražební jistotu stanovil na 150 000 Kč, popsal, jak ji lze zaplatit v hotovosti a jak bezhotovostně, a vysvětlil, za jakých okolností bude k zaplacení jistoty přihlíženo (vše výrok V), oznámil, že s předmětem dražby nejsou spojena žádná práva ani závady (výroky VI), a že tu tedy nejsou ani závady dražbou nezanikající (výrok VII), vyložil, kdy bude vydražitel oprávněn nemovitosti převzít a kdy a za jakých se stane jejich vlastníkem (výrok VIII), upozornil, kdo a za jakých podmínek se při rozvrhu podstaty bude moci domáhat uspokojení svých pohledávek (výrok IX), vyzval ke sdělení, zda oprávněný, další oprávnění a ostatní věřitelé, kteří budou požadovat uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty, žádají zaplacení, a upozornil na následek případného nepožádání (výrok X), vyzval k uplatnění práv, která by dražbu nedovolovala, a upozornil na následek jejich neuplatnění (výrok XI) a vyrozuměl osoby, které mají k předmětným nemovitostem předkupní právo, že je mohou uplatnit jedině jako dražitelé a že udělením příklepu toto právo zaniká (výrok XII). Proti tomuto usnesení podal odvolání povinný. Namítl, že není pravda, že na předmětných nemovitostech „neváznou žádná věcná břemena“. Bydlí tu totiž prý jeho dcera. Má tu 8 let trvalé bydliště, které zde tedy měla už v době, kdy nemovitost kupoval. Povinný dále vysvětloval, že v domě jsou dva byty, budova původně patřila městu a to pronajalo jeden byt jemu a jeden v roce 2004 dceři; on pak dům v roce 2005 koupil a vlastně ho nabyl s dcerou – nájemnicí. S tou pak v roce 2010 uzavřel další – předkládanou – nájemní smlouvu. Podle jeho přesvědčení nelze jeho dceru jen tak bez náhrady vystěhovat. Otázal se také, jak je možné, že když z dluhu zbývá už jen malá část, měly by se prodávat tak cenné nemovitosti. Oprávněný sdělil, že s odvoláním nesouhlasí a odmítá, aby povinný dluh splácel. Po zjištění, že bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Za splnění podmínek uvedených v § 101 odst. 3 (se zřetelem k § 211) o.s.ř. tak učinil při jednání, k němuž se nikdo z účastníků nedostavil. Dospěl k následujícím závěrům: Především z obsahu spisu vyplývá, že v dané věci byla exekuce řádně nařízena (usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě z 20. srpna 2007, č.j. 3 Nc 335/2007-12), a následně vydány jak exekuční příkaz, postihující předmětný majetek povinného a jeho manželky (rozhodnutí pověřeného soudního exekutora z 7. března 2008, č.j. 137 Ex 8417/07-15), tak i usnesení o ceně tohoto majetku (rozhodnutí exekutora z 29. března 2010, č.j. 137 Ex 8417/07-54). Všechna tato rozhodnutí nabyla právní moci. Protože se zároveň ze spisu nepodává, že by takovému opatření bránila jakákoli procesní překážka, učinil exekutor nepochybně správně, když za této situace k vydání dražební vyhlášky přikročil (§ 336b odst. 1 o.s.ř. se zřetelem k § 52 odst. 1 e.ř.). Jeho rozhodnutí má – s níže vyloženou výjimkou řádného popisu příslušenství – všechny zákonem vyžadované náležitosti (§ 336b odst. 2 o.s.ř.) a jeho jednotlivé výroky svým obsahem na předchozí vydaná rozhodnutí přiléhavě navazují a odpovídají příslušným zákonným ustanovením (§ 336e a další o.s.ř.). Tyto skutečnosti ostatně povinný ve svém opravném prostředku ani nezpochybňuje. Jeho výtka, že po snížení dluhu částečným plněním již nemůže být přiměřené prodávat v zájmu uspokojení oprávněného tak cenné nemovitosti, se zjevně míjí s předmětem, o němž exekutor napadeným usnesením rozhodoval. Stanovoval jím „jen“ bližší okolnosti připravované dražby. Přiměřenost daného způsobu exekuce vzhledem k výši vymáhaného plnění neposuzoval, resp. nerozhodoval, zda dříve vydaným exekučním příkazem postižené nemovitosti prodány skutečně budou nebo bude exekuce v této části z povinným uváděného důvodu zastavena. Námitka nepřiměřenosti provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí tedy správnost výroků usnesení o dražební vyhlášce vyvrátit nemůže. Povinný ji ovšem může uplatnit návrhem na zastavení exekuce (srovnej § 47 odst. 1, § 55 odst. 1, 2, 3, 4, § 58 odst. 1, 2 e.ř., § 268 odst. 1 písm. h, odst. 4 o.s.ř.), a to za případného použití § 266 odst. 2 o.s.ř. K jeho výhradě, že napadené usnesení (stejně jako usnesení o ceně) nereflektuje „věcné břemeno“, správně nájemní právo, které prý k jednomu ze dvou v domě se nacházejících bytů svědčí jeho dceři (viz § 336a odst. 1 písm. b, c, odst. 2, § 336b odst. 2 písm. f, g o.s.ř.), je třeba uvést, že své tvrzení povinný doložil nájemní smlouvou (datovanou 1. lednem 2010), z níž vyplývá, že s manželkou byt dceři MK (a také LK) pronajal na dobu určitou do 1. ledna 2011. Protože na opakovaný písemný dotaz krajského soudu, zda s dcerou (a popřípadě i s někým jiným) někdy uzavřel také nájemní smlouvu jinou (pozdější), povinný neodpověděl (stejně jako jeho dcera), nezbývá než uzavřít, že pro období po 1. lednu 2011 existenci žádného nájemního práva netvrdí a nedokládá. To i s přihlédnutím k tomu, že obnovení nájemního práva, sjednaného na dobu určitou, ve smyslu § 676 odst. 2 občanského zákoníku, zde povinným ostatně ani neuplatňované, podle platné právní úpravy u bytů nepřichází v úvahu – viz § 686a odst. 6 téhož předpisu; relevanci z tohoto důvodu nemá ani další (předchozí) povinným předložená nájemní smlouva MK, uzavřená na dobu určitou do 1. června 2005 s předchozím vlastníkem domu. Už z tohoto důvodu, bez ohledu na jakékoli další aspekty věci, musí být jeho výhrada, že napadené usnesení nájemní právo jeho dcery chybně nezohledňuje, k (určujícímu, § 154 odst. 1, § 167 odst. 2 o.s.ř.) datu rozhodování krajského soudu hodnocena jako nedůvodná. Povinný tedy svými výhradami správnost napadeného usnesení nevyvrátil. Krajský soud však nemohl přehlédnout, jak nedostatečně specifikoval exekutor ve výroku II napadeného rozhodnutí příslušenství předmětných nemovitostí, které má být předmětem dražby rovněž. Obecně především platí, že příslušenství předmětu dražby, které je ve vlastnictví povinného a má být draženo, musí být v dražební vyhlášce specifikováno vyjmenováním jednotlivých věcí, jež je mají tvořit. Movité věci tu musí být označeny alespoň druhově nebo účelem, ke kterému jsou užívány. Podle hmotného práva přechází příslušenství věci jejím prodejem na nového vlastníka jedině tehdy, je-li prodávajícím vyjádřena vůle toto příslušenství převést; v exekučním řízení je taková vůle vyjádřena právě tím, že jsou věci tvořící příslušenství jmenovitě uvedeny v dražební vyhlášce. Uvedením příslušenství v dražební vyhlášce jsou také chráněna práva třetích osob, které tvrdí, že k těmto věcem mají právo, jež exekuci nepřipouští. Mohou je pak uplatnit vylučovací žalobou podle § 267 odst. 1 nebo 2, neboť i jim je určena výzva v dražební vyhlášce. Uvedením příslušenství nemovitosti jsou konečně chráněna i práva vydražitele, na kterého v případě, že nebude k vyjmenovaným věcem podána vylučovací žaloba, přejde příslušenství spolu s vydraženou nemovitostí, aniž by proti němu mohla být později uplatňována práva třetími osobami. Z uvedeného plyne, že specifikace příslušenství pouhým odkazem na jinou listinu (zde znalecký posudek) bez dalšího neobstojí a exekutor bude muset zřejmou nesprávnost výroku II svého usnesení, spočívající v naprosté neurčitosti vymezení příslušenství, odstranit náležitou opravou (§ 164 o.s.ř.). Jinak ale krajský soud v napadeném rozhodnutí – ani v jemu předcházejícímu procesnímu postupu – žádné nedostatky neshledal (se zřetelem k § 52 odst. 1 e.ř. srovnej zejména §§ 336b až 336l o.s.ř.), a jako správné je proto potvrdil (§ 219 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 13. června 2011 předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky