Jestliže soud konal první jednání v nepřítomnosti účastníka, který předtím požádal o odročení jednání z důležitého důvodu (§ 101 odst. 3 OSŘ), nemůže skončením takového jednání nastat koncentrace řízení vymezená v ustanovení § 118b odst. 1 OSŘ.

18Co 431/2011 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců JUDr. Víta Pejška a Mgr. Radka Kopsy ve věci žalobce Česká televize se sídlem Praha 4 - Podolí, Na Hřebenech II 1132/4, IČ 00027383, zast. JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 719, proti žalovanému P V, nar. xxx, bytem xxx, zast. JUDr. Blankou Šimkovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Masarykovo nám. 1484, o zaplacení 10.135,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. června 2011, č.j. 27C 218/2010-38, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10.135,- Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29.5.2010 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení 12.516,- Kč k rukám jeho zástupce, vždy do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky I. a II.). Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaný nesplnil vůči žalobci zákonnou poplatkovou povinnost a dostal se do prodlení se zaplacením televizního poplatku a dále nezaplatil přirážku za nepřihlášení jednoho kusu televizního přijímače do evidence provozovatele televizního vysílání. Námitku žalovaného, že jeho televizní přijímač není technicky způsobilý k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, neměl za důvodnou s poukazem na ust. § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., podle něhož se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnost stanovenou zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10.135,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Dlužná částka se skládá z televizního poplatku ve výši 135,- Kč dle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. a z přirážky k poplatkům ve výši 10.000,- Kč dle § 9 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Namítal, že mu okresní soud svým postupem odňal možnost se k celé věci jako účastník řízení vyjádřit a případně navrhovat další důkazy ve věci na podporu svého tvrzení. Nesouhlasil se závěrem okresního soudu, který jednal přes omluvu a žádost o odročení jednání v jeho nepřítomnosti, když vycházel z telefonického hovoru s nějakou zastupující lékařkou v ordinaci jeho praktické ošetřující lékařky MUDr. H, která mu také vystavovala doklad, který přiložil k omluvě z nařízeného jednání dne 6.6.2011 s žádostí o odročení. Zastupující lékařka nemohla být seznámena s jeho aktuálním zdravotním stavem, nikdy ho neviděla a také s ní nikdy nemluvil. V současné době je opětovně hospitalizován na jednotce intenzívní péče. Předložil zprávu z FN Hradec Králové, kde se podrobil operaci, a zprávu Pardubické krajské nemocnice, kde byl před nástupem operace a v pracovní neschopnosti spojené s jeho zdravotním stavem, zejména pak bolestmi, které musely být tlumeny léky. Rozhodně nebyl v takovém stavu, aby se mohl účastnit soudního jednání. Má zájem se jednání zúčastnit, jakmile mu to jeho zdravotní stav dovolí, protože nesouhlasí s postupem žalobce a se závěry okresního soudu, že porušil nějakou povinnost tím, že nezaplatil včas televizní poplatek a přirážku k poplatku. V jeho případě se nejedná o zařízení technicky způsobilé k individuální volené reprodukci televizního vysílání, neboť po jeho úpravě přestalo být způsobilé ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce považoval odvolání za nedůvodné a naopak napadené rozhodnutí za zcela správné a navrhl jeho potvrzení. Pro případ, že by odvolací soud shledal pochybení soudu prvého stupně, navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení, neboť jinak by mu byla odňata možnost podání opravného prostředku proti případně opačnému rozhodnutí ve věci. V případném novém řízení je připraven se vypořádat s námitkami žalovaného do skutkové části napadeného rozsudku. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání žalovaného přezkoumal napadený rozsudek, a to nejen z odvolatelem namítaného odvolacího důvodu (§ 212, § 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání shledal opodstatněným. Odvolatel především vytýká okresnímu soudu procesní pochybení, když mu měl svým postupem odejmout možnost účastnit se jednání ve věci, aby se mohl jako účastník vyjádřit a navrhovat důkazy na podporu svého tvrzení, tedy odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř. (vada řízení s následkem nesprávného rozhodnutí ve věci). Okresní soud v odůvodnění napadeného usnesení ke svému postupu, proč jednal a ve věci samé rozhodl v nepřítomnosti žalobce i žalovaného, uvedl následující. „Z jednání nařízeného na den 6.6.2011 se žalobce i jeho právní zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci bez jejich přítomnosti. Žalovaný požádal prostřednictvím svého právního zástupce o odročení jednání z důvodu nástupu na operaci. Na telefonický dotaz soudu ošetřující lékařka žalovaného sdělila, že jeho zdravotní stav není dobrý, zejména po psychické stránce, nicméně vycházky povoleny má a jednání soudu, pokud by se pro to sám rozhodl a chtěl, se zúčastnit může. Soud proto ve věci samé rozhodl v nepřítomnosti žalobce i žalovaného“. Z obsahu spisu se podává, že po zrušení ve věci vydaného platebního rozkazu v důsledku včas podaného a odůvodněného odporu žalovaného, okresní soud nařídil první jednání ve věci na den 6.6.2011. Zástupkyni žalovaného bylo předvolání doručeno dne 16.3.2011. Dne 2.6.2011 zástupkyně žalovaného doručila na podatelnu okresního soudu osobně písemnou omluvu na jednání dne 6.6.2011 se žádostí o odročení jednání na pozdější termín z důvodu pracovní neschopnosti klienta (žalovaného) a jeho nástupu na operaci s tím, že doklad o tom přikládá v příloze. V podání se dále uvádí, že klient si přeje být u dalších jednání přítomen spolu se svým právním zástupcem a současně podání obsahuje žádost o odročení jednání na pozdější termín. K podání bylo přiloženo potvrzení praktické lékařky MUDr. M H z 2.6.2011 o tom, že žalovaný je „t.č. práce neschopný, 8.6.2011 nastupuje na operaci.“ Ve spisu se dále nachází úřední záznam provedený dne 3.6.2011 věc vyřizujícím soudcem o tom, že „na dotaz soudu MUDr. H telefonicky sdělila, že zdravotní stav žalovaného není dobrý, zejména po psychické stránce, nicméně vycházky má povoleny a jednání soudu, pokud by se pro to sám rozhodl a chtěl, se zúčastnit může“. Okresní soud pak podle protokolu o jednání ze dne 6.6.2011 věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného a jeho zástupkyně a také v (omluvené) nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce. Žalovaný pak k odvolání připojil potvrzení Pardubické krajské nemocnice (vystavil MUDr. N, ošetřující lékař), že žalovaný byl hospitalizován na interním oddělení uvedené nemocnice ve dnech 5. až 7. července 2011 a dne 7. července 2011 byl přeložen na Kardiochirurgickou kliniku FN Hradec Králové. Dále také závěrečnou zprávu FN Hradec Králové o tom, že žalovaný byl hospitalizován od 8.6.2011 do 17.6.2011 a 9.6.2011 se podrobil závažné operaci. Podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. plyne, že v nepřítomnosti účastníka řízení může soud věc projednat a rozhodnout jen tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání. Za důležitý důvod, pro který účastník může požádat o odročení jednání se ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. se považuje především okolnost, která účastníku (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání. Důležitým důvodem ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. proto je dle ustálené judikatury soudů také nemoc účastníka řízení (např. NS ČR 20 Cdo 2056/2000). V projednávané věci lze mít minimálně z obsahu spisu za osvědčené, že žalovaný se prostřednictvím své zástupkyně omluvil z nařízeného prvního jednání ve věci včas a z důvodu, který je obecně přijímán jako důležitý a nezávislý na vůli účastníka, a také včas požádal o odročení jednání. Důležitým důvodem je bez pochybností závažné onemocnění žalovaného, pro které byl v pracovní neschopnosti a pro něž se měl dle okresnímu soudu dostupné lékařské zprávy podrobit operaci. Závažnost onemocnění žalovaného a současně důvodnost omluvy dokumentuje potvrzení Pardubické krajské nemocnice o tom, že již v době jednání byl žalovaný hospitalizován a krátce na to (9.6.2011) se podrobil operaci. Pokud zpráva Pardubické krajské nemocnice hovoří o hospitalizaci v době od 5. července 2011, jde při porovnání se zprávou ošetřující lékařky a závěrečnou zprávou FN Hradec Králové bez pochybností jen o zjevný překlep potvrzení vystavujícího lékaře, žalovaný byl hospitalizován již od 5.6.2011, tedy ještě před prvním jednáním ve věci. Z obsahu spisu se dále podává, že okresní soud neměl v obsahu spisu žádný podklad pro závěr, že právě v době jednání soudu (v předvolání uvedeno a zahájeno dle protokolu 6.6.2011 v 15.30 hodin) má žalovaný povoleny vycházky a že také jeho zdravotní (také psychický) stav jeho účast na jednání umožňuje. Z uvedeného krajský soud uzavírá, že ze strany žalovaného nešlo s ohledem na okolnosti případu zjevně o případ obstrukcí či jiného účelového jednání (srovnej např. R NS ČR 28 Cdo 52/2009, 21 Cdo 3358/2007) vedeného snahou řízení prodlužovat, a že okresní soud svým postupem odňal žalovanému možnost jednat před soudem. Zde je nutno zdůraznit, že již s ohledem na úpravu koncentrace řízení nejpozději do skončení prvního jednání ve věci (§ 118b o.s.ř.), případný postup soudu dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. se uplatní jen v zcela odůvodněných případech. Zbývá dodat, že důsledky koncentrace řízení mohou nastat (při ochraně Ústavou zaručených práv účastníka řízení) jen skončením prvního avšak současně také procesně regulérního jednání ve věci. Z toho se podává, že okresní soud v dalším řízení bude vycházet z toho, že v posuzovaném případě koncentrace řízení skončením jednání dne 6.6.2011 nenastala. Krajský soud proto v postupu okresního soudu shledává naplnění odvolacího důvodu dle ust. § 205 písm. c) o.s.ř. a nezbylo mu, než napadený rozsudek postupem dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. (když náprava nemohla být zjednána v odvolacím řízení) zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). V dalším řízení okresní soud bude postupovat tak, aby účastníci mohli náležitě uplatnit svá procesní práva. V novém rozhodnutí neopomene rozhodnout i o nákladech odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Pardubicích dne 29. září 2011 předseda senátu