Znaleckému ústavu nenáleží odměna za supervizi jeho znaleckého posudku vedením ústavu. Znalecký ústav vystupuje vůči soudu jako jeden subjekt a nemůže mít tudíž zároveň postavení kontrolovaného a kontrolujícího.

20Co 461/2010 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. KK a soudců Mgr. LP a Mgr. Ing. BN ve věci žalobkyň a) ZS, bytem xxx a b) ED, bytem xxx, obou zastoupených JUDr. LM, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému Z--- B a.s. se sídlem xxx, zastoupenému JUDr. ZH, advokátem se sídlem xxx, o zaplacení 203.760 Kč s přísl., k odvolání žalobkyň proti usnesení Okresního soudu v N ze dne 15. ledna 2010 č.j. 10C 42/2009-247, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že Znaleckému ústavu A s – Znalecký ústav s.r.o., IČ xxx se sídlem xxx se přiznává odměna 8.826 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 1.279 Kč, celkem 10.105 Kč. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením okresní soud přiznal znaleckému ústavu znalečné v celkové výši 34.939 Kč. Proti usnesení okresního soudu podaly odvolání žalobkyně. Namítaly, že nebyl důvod pro zvyšování odměny z důvodu zvláštní odborné specializace. Posudek představuje zcela standardní zadání, nevyžadující zvláštní specializaci. Posudek navíc nebyl proveden kvalitně, některé otázky nebyly znalcem zodpovězeny dostatečně. Nebyl důvod stanovit odměnu na horní hranici sazby. Vyúčtované hodiny neodpovídají skutečné časové náročnosti posudku. Usnesení je navíc nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje žádné zdůvodnění. Žalobkyně navrhly zrušení usnesení, eventuelně jeho změnu. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a odvolání shledal opodstatněným. Okresní soud napadeným usnesením přiznal znaleckému ústavu znalečné ve výši 34.939 Kč. Vycházel přitom z vyúčtování znalečného zaslané znaleckým ústavem, které zcela nekriticky přejal a znalečné přiznal v plné výši. Odvolací soud nepovažuje vyúčtování za přiměřené a provedené v souladu s příslušnými právními předpisy (zák. č. 36/1967 Sb., vyhl. č. 37/1967 Sb.). Znalecký ústav stál před relativně jednoduchým úkolem stanovit obvyklé nájemné v určitém čase a místě ve vztahu k určitému typu pozemků. Tento znalecký úkol mohl být splněn nejlépe tak, že by si ústav opatřil informace o výši nájemného za pronájem obdobných pozemků a na tomto základě by určil obvyklé nájemné u druhově shodných pozemků. Ústav namísto toho vypracoval obsáhlý znalecký posudek o 36 stranách (a přibližně stejném počtu příloh), který obsahuje množství pro soud ne zcela srozumitelných výpočtů a dále údaje, které jdou nad rámec položených otázek a které nemají pro soud žádný význam (seznam odborné literatury, popis oceňovacích metodik, citace předpisů, hodnocení vlastní nezávislosti apod.). Celkově působí znalecký posudek na odvolací soud dojmem, že nebyl vypracován se snahou o stručnost, úspornost a věcnost, ale naopak že při jeho zpracování byl již dopředu brán zřetel na následné vyúčtování. Ústav tak nakonec vykázal téměř 60 hodin práce, což je pro srovnání kapacita 7,5 osmihodinových pracovních směn. To je požadavek zjevně nadnesený, uváží-li se, že podstata úkolu spočívala ve zjištění, za kolik se v dané lokalitě pronajímají pozemky. S přihlédnutím k tomuto obecnému východisku posoudil odvolací soud požadavek ústavu na odměnu za vypracování znaleckého posudku a u jednotlivě účtovaných položek dospěl k následujícím závěrům. Převzetí zakázky je úkonem, který žádnou znaleckou činnost nepředstavuje. Odměnu za tuto činnost soud nepřiznává. Studium spisu (účtováno 8,5 hod.) nebylo k provedení úkolu třeba. Není zřejmé, jak by mohla ke zjištění obvyklého nájemného pozemků posloužit znalost soudního spisu. Ústavu lze přiznat právo na určitou hrubou orientaci ve spise a na seznámení se s posudkem znalce S. K tomu postačily podle názoru odvolacího soudu 2 hod. Při sazbě 150 Kč/hod., kterou považuje soud v tomto případě za přiměřenou, činí odměna 300 Kč. Za položky administrativa, příprava a cesta na místní šetření se znalci odměna nepřiznává. Nejde o znaleckou činnost, navíc náklady s tím spojené ústav vyúčtoval v rámci svých výdajů. Za místní šetření přiznává soud odměnu v účtovaném rozsahu 2,5 hod. při sazbě 250 Kč/hod., tedy 625 Kč. Soud neshledal náročnost tohoto úkonu odpovídající horní hranici sazby odměny. Jde spíše o činnost, kterou je třeba z hlediska znalce považovat za rutinní. Za zajištění podkladů a sběr dat soud přiznává odměnu v účtovaném rozsahu 1,25 hod. Odměnu však stanoví na dolní hranici sazby (§ 16 vyhl. č. 37/1967 Sb.), neboť jde opět o činnost spíše administrativního rázu, nevyžadující zvláštní odbornosti. Odměna činí 125 Kč. Pod položkou „Zpracování metodiky ocenění“ si soud neumí představit žádnou činnost spojenou s úkolem znalce. Odměnu nepřiznává. Vyúčtování práce na vlastním ocenění v rozsahu 11 hod. při sazbě odměny 350 Kč/hod. soud uznává jako oprávněné a přiznává ústavu odměnu 3.850 Kč. Důvod pro navýšení odměny o 10% ani o dalších 50% ovšem neshledává. V této části nejde o revizi, ale o vlastní ocenění, a ke splnění úkolu nebylo třeba žádné zvláštní odborné specializace. Odvolací soud znovu opakuje, že úkolem znalce bylo zjistit ceny nájmů v dané lokalitě. Pokud ústav za této situace požaduje 50% zvýšení odměny s poukazem na zvláštní odbornost, jíž bylo k splnění znaleckého úkolu třeba, pak jde o zvlášť křiklavý případ nadnesenosti jeho vyúčtování. Za revizi znaleckého posudku znalce S přiznává soud odměnu v účtovaném rozsahu 3 hod. při sazbě 350 Kč zvýšené o 10% (§ 20 odst. 2 cit. vyhl.) v celkové výši 1.155 Kč. Za písemné zpracování posudku soud přiznává odměnu v účtovaném rozsahu 13 hod. při odměně 100 Kč/hod. v celkovém rozsahu 1.300 Kč. Odměna je stanovena na dolní hranici sazby, neboť jde o práce administrativní povahy bez odborné náročnosti. Za tisk, vazbu posudků a vyúčtování prací soud odměnu nepřiznává, neboť jde buď o práce nemající charakter posudku nebo o práce oceněné již v rámci předchozích položek. Odvolací soud považuje ze nutné výslovně se pozastavit nad požadavkem na odměnu za práci, kterou měl ústav s vyúčtováním znalečného. Takový požadavek je nejen neoprávněný, neboť se vůbec netýká znalecké činnosti, ale v soudní praxi i naprosto ojedinělý. Ústavu dále nepřísluší odměna za supervizi znaleckého posudku vedením ústavu. Takový nárok z žádného předpisu nevyplývá, nehledě na to, že si soud neumí ani představit, co by mělo být podstatou takové činnosti. Znalecky ústav vystupuje vůči soudu jako jeden subjekt, a nemůže mít tudíž zároveň postavení kontrolovaného i kontrolujícího. Vedle odměny náleží ústavu též náhrada hotových výdajů (§ 18 odst. 1 zák. 36/1967 Sb.). Ústav však nepředložil žádné doklady o těchto výdajích (§ 28 odst. 4 vyhl. č. 37/1967 Sb.). Jejich výše proto byla určena na základě vlastní úvahy soudu. Jízdné ve výši 490 Kč a poštovné ve výši 366 Kč se jeví soudu jako přiměřené. Pokud jde o náhradu nákladů na kancelářský materiál, vychází soud z následující úvahy. Ústav vyhotovil celkem 5 exemplářů posudků přibližně o 80 listech. Jde o 400 listů. Jedno balení kancelářského papíru stojí asi 140 Kč. 400 listů má hodnotu asi 110 Kč. Sada barev do tiskárny stojí přibližně 700 Kč. Soud vychází z toho, že na vytvoření posudku nebylo spotřebováno více než 1/10 této zásoby, čemuž s určitou rezervou odpovídá částka 100 Kč. Ústavu tedy náleží odměna 8.826 Kč (7.355 Kč bez DPH), náhrada hotových výdajů 1.279 Kč (1.066 Kč bez DPH), celkem znalečné ve výši 10.105 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V HK dne 11. února 2011 předseda senátu