Jestliže odvolací soud změní usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce tak, že návrh na nařízení exekuce zamítne, rozhodne též, že oprávněný je povinen nahradit náklady exekuce jak povinnému, tak i soudnímu exekutorovi. Odměna exekutora v tomto případě činí 3.000 Kč (§ 11 odst. 2 vyhl. č. 330/2001 Sb.), jako kdyby byla exekuce zastavena.

20Co 88/2011 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Kondra a soudců Mgr. Ing. Borise Nypla a Mgr. Ley Pavlovové ve věci exekuce oprávněného BH Export - Import, s.r.o., Svrkyně 6, 252 64 Velké Přílepy, zast. JUDr. Otýlií Pavlíkovou, advokátkou v Lidické 28, Praha 5, proti povinnému SKALIČAN a.s., Zelená 226, Česká Skalice, zast. Mgr. Veronikou Holou, advokátkou v Pražské 140, 261 01 Příbram 1, pro 287.707,- Kč s příslušenstvím, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 4.10.2010, č.j. 25 EXE 1636/2010-17, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že návrh na nařízení exekuce rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.6.2009 č.j. 37Cm 65/2009-31 k vymožení částky 287.707,- Kč s příslušenstvím s e z a m í t á . II. Oprávněný je povinen nahradit soudní exekutorce JUDr. Dagmar Kuželové náklady exekuce v částce 7.800,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení. III. Oprávněný je povinen nahradit povinnému náklady exekuce v částce 26.556,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení a k rukám advokátky povinného. O d ů v o d n ě n í : Výše uvedeným usnesením okresní soud nařídil exekuci rozsudku zmíněného shora ve výroku pod bodem I. Provedením exekuce zároveň pověřil soudní exekutorku JUDr. Dagmar Kuželovou, Exekutorský úřad Praha 4, Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4. V odvolání proti tomuto usnesení povinný namítl, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, který je nařízen k exekuci, mu nebyl doručen, a proto nemohl nabýt právní moci dne 22.8.2009 a vykonatelnosti. Tento rozsudek byl povinnému řádně doručen až 7.10.2009 a proti němu bylo podáno včas odvolání. A o tomto odvolání nebylo zatím rozhodnuto. Není tedy splněna základní podmínka pro nařízení exekuce. Krajský soud provedl během odvolacího jednání důkaz usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24.1.2011 č.j. 6 Cmo 206/2010-74 a zjistil z něho, že odvolací soud změnil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8.12.2009 č.j. 37 Cm 65/2009-51 tak, že odvolání žalovaného (povinného) proti rozsudku ze dne 29.6.2009 se neodmítá. Odvolací soud takto rozhodl poté, co uzavřel, že žalovaný (povinný) podal proti rozsudku, který je předmětem této exekuce, odvolání včas a řádně. Z uvedeného usnesení je zřejmé, že rozsudek, který oprávněný navrhl k exekuci, není vykonatelný, když zatím je v běhu odvolací řízení, jehož úkolem je právě tento rozsudek soudu I. stupně přezkoumat. Zatím zde tedy titul k exekuci žádný není, a proto nezbylo, než napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. změnit tak, že se návrh na exekuci zamítá. Protože tímto rozhodnutím exekuční řízení končí, bylo nutno rozhodnout o nákladech exekuce ve vztahu mezi účastníky řízení a dále o nákladech řízení exekutora. Vzhledem k tomu, že titul k exekuci neexistuje, je nutno mít za to, že návrh na exekuci nebyl podán důvodně a z toho plyne, že povinnost k náhradě nákladů exekuce musí být uložena oprávněnému, a to jak vůči povinnému, tak i vůči soudní exekutorce. Vyhláška č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora nepamatuje na případy, kdy je soudem I. stupně exekuce nařízena, potom ale je usnesení změněno odvolacím soudem a návrh na nařízení exekuce je zamítnut, čímž exekuční řízení končí. A přitom exekutorovi, který zahájil na základě usnesení o nařízení exekuce činnost, by odměna i náhrada nákladů náležela. Zmíněná vyhláška pamatuje, co se odměny exekutora týká, jen na případ, kdy dojde k zastavení exekuce a tím k zániku pověření exekutora. Krajský soud má za to, že pokud by v předmětné věci nyní posuzované, kdy se ukázalo, že titul k exekuci chybí, nebylo usnesení o nařízení exekuce změněno, pak by v každém případě musela být v dalším průběhu exekuce zastavena podle § 268 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. Z toho krajský soud dovozuje, že v tomto řízení lze při úvaze o náhradě nákladů exekuce exekutorky použít ust. § 11 odst. 2 vyhl.č. 330/2001 Sb. a případně, pokud by exekutorka již pohledávku či její část vymohla, ustanovení § 11 odst. 3 stejné vyhlášky. Dále proto šlo o posouzení, zda exekutorka předtím, než došlo ke změně usnesení a k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce, pohledávku vymohla, jak tvrdila (č.l. 99 spisu). A zde má krajský soud za to, že nikoliv. Povinný sice, jak plyne z obsahu spisu, dne 22.11.2010 (viz např. č.l. 66 spisu) složil na účet exekutorky částku, o kterou v exekuci šlo, tuto částku ale neskládal proto, že by tím plnil svou povinnost podle rozsudku, ale jen proto, že chtěl odstranit účinky usnesení o nařízení exekuce podle § 44a/ zák.č. 120/2001 Sb., když současně se exekuci bránil i návrhem na zastavení exekuce a na odklad exekuce s tvrzením, že žádný titul k exekuci zde zatím není. Částku proto u exekutorky skládal jako jistotu podle § 54 odst. 5 ex. řádu. Toto jednání ale nelze považovat za dobrovolné plnění vymáhaného dluhu. Proto odvolací soud uzavírá, že v daném případě k žádnému ani částečnému vymožení pohledávky exekutorkou nedošlo, a proto byla exekutorce přiznána odměna jen v částce 3.000,- Kč podle § 11 odst. 2 vyhl.č. 330/2001 Sb. a dále paušální náhrada výdajů ve výši 3.500,- Kč podle § 13 odst. 1 stejné vyhlášky, což včetně DPH činí 7.800,- Kč. Nákladem exekuce povinného pak je náklad advokátního zastoupení v celkové výši 26.556,- Kč. Odměna advokátky povinného činí podle § 3 odst. 1 bod 5 a § 12 odst. 1 bod 1 (z částky 287.707,- Kč) 21.530,- Kč, k tomu náleží 2x 300,- Kč paušálních náhrad výdajů a DPH 20%. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. V Hradci Králové dne 19. dubna 2011 předseda senátu