Účelem příspěvku na péči dle § 7 odst. 1 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je úhrada nákladů pečující osoby, vynakládaných při péči, i úhrada nákladů postiženého dítěte, vynakládaných pečující osobou při této péči. Lze proto přiměřenou část tohoto příspěvku při zjišťování výše příjmů pečující osoby za účelem stanovení rozsahu její vyživovací povinnosti zahrnout do jejích příjmů.

Číslo jednací: 21Co 322/2011-284 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci péče o nezletilého RF, nar. xxx, zastoupeného Magistrátem města Hradec Králové jako opatrovníkem pro toto řízení, syna RF, roz. Ž, nar. xxx, bytem xxx, a RF, nar. xxx, bytem xxx, o určení výživného pro ústav - k odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3.3.2011 č.j. 0P 166/99-247 t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku pod bodem I a v části výroku pod bodem III ve vztahu k otci potvrzuje. II. Ve výroku pod bodem II a v části výroku pod bodem III ve vztahu k matce se rozsudek okresního soudu mění takto: Matka je povinna s účinností od 1.2. 2011 platit výživné pro nezl. R v částce 800,- Kč měsíčně, která je splatná do 15. dne každého měsíce předem na účet Dětského domova se školou, střediska výchovné péče a základní školy, Ch, xxx. Nedoplatek na výživném za dobu od 1.2.2011 do 30.9.2011 v částce 6.400,- Kč je matka povinna zaplatit na účet Dětského domova se školou, střediska výchovné péče a základní školy, Ch, xxx, tak, že je oprávněna tuto částku splácet v měsíčních splátkách po 500,- Kč spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným rozsudkem uložil otci počínaje 1.2.2011 povinnost přispívat na výživném pro nezl. R částkou 2.300,- Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem ve prospěch Dětského domova se školou, SVP a ZŠ Ch, xxx (výrok I), matce uložil povinnost přispívat na výživném pro nezl. R částkou 1.000,- Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem ve prospěch Dětského domova se školou, SVP a ZŠ Ch, xxx (výrok II), uložil rodičům povinnost zaplatit dlužné výživné za dobu od 1.2.2011 do 28.2.2011 u otce ve výši 2.300,- Kč a u matky ve výši 1.000,- Kč, do 30 dnů od právní moci rozhodnutí ve prospěch Dětského domova se školou, SVP a ZŠ Ch, xxx (výrok III), tím změnil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14.11.2002, č.j. P 166/99-186 ve výroku o výživě nezl. R (výrok IV) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). Okresní soud zahájil z úřední činnosti řízení o určení výživného rodičům nezl. RF, u něhož byla nařízena ústavní výchova pravomocným rozsudkem ze dne 6.1.2011 č.j. 0P 166/99-210. Vzal za prokázané, že nezl. R po ukončení diagnostického pobytu byl dnem 25.1.2011 umístěn do Dětského domova se školou, SVP, ZŠ Ch. Jeho potřeby jsou obvyklé věku, ani jeden z rodičů není s nezletilým v kontaktu. Otci bylo určeno ošetřovné ve výši 770,50 Kč, matce ošetřovné vyměřeno nebylo. Matka žije s druhem a má další vyživovací povinnost ke třem dětem, nezl. A, nar. xxx, nezl. D, nar. xxx, a nezl. R, nar. xxx, F, které jsou v péči matky. Nezl. A je dítě zdravotně postižené a je mu vyplácen příspěvek na péči 9.000,-Kč měsíčně. Dále matka pobírá příspěvek na živobytí ve výši 5.159,- Kč za rok 2010 a ve výši 3.139,- Kč měsíčně v od ledna 2011, dávky státní sociální podpory, a pro nezl. děti pobírá rodinné přídavky, dále sociální příplatek ve výši 3.455,- Kč, z toho je 515,- Kč pro zdravotně postižené dítě, dále příspěvek na bydlení ve výši 6.508,- Kč měsíčně. Na úřadu práce evidována není. Otec je ženatý, jiné vyživovací povinnosti nemá. Pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru činnosti klempíř s příjmem kolem 15.000,- Kč měsíčně. Okresní soud rozhodl o určení výživného dle § 103 zák. o rodině. U otce zohlednil, že mu bylo ústavem vyměřeno ošetřovné ve výši 770,50 Kč. Otec je schopen ze svých příjmů na výživu nezletilého poskytnout částku kolem 3.000,- Kč měsíčně, a proto při zohlednění ošetřovného bylo na výživném otci určeno 2.300,- Kč měsíčně. U matky okresní soud hodnotil, že má další tři vyživovací povinnosti k nezl. dětem, pečuje o postiženého syna a jejím příjmem jsou dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory v celkové výši přes 21.000,- Kč měsíčně. Matka je podle závěru okresního soudu schopna na výživu nezletilého hradit částku 1.000,- Kč měsíčně. Oběma rodičům bylo výživné stanoveno s účinností od 1.2.2011, tedy poté, co byl nezletilý umístěn v Dětském domově Ch. Vznikl tak nedoplatek na výživném u otce ve výši 2.300,- Kč a u matky ve výši 1.000,- Kč. Jak běžné výživné, tak i nedoplatek na výživném jsou ze zákona splatné ve prospěch ústavu, ve kterém je ústavní výchova nezletilého dítěte realizována. Proti rozsudku podala odvolání matka. Namítala, že nemá příjmy, aby mohla výživné platit. Zdůraznila, že příspěvek na syna A je určen na jeho péči. Připomněla, že již v minulosti byla zproštěna povinnosti platit výživné. V únoru rozhodl dětský domov, že alimenty nemusí matka platit. Opatrovník navrhl potvrzení rozsudku. Odvolací soud převzal skutková zjištění okresního soudu a řízení doplnil o dále uvedené důkazy. Rozhodnutím Dětského domova se školou, středisko výchovné péče a základní školy Ch ze dne 21.2.2011 bylo prokázáno, že matce nebyla uložena povinnost přispívat na úhradu péče poskytovanou nezletilému RF na základě ust. § 24 odst. 2 písm. d) zák.č. 109/2002 Sb. Zprávou Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka v Pardubicích, Kontaktní místo Chrudim bylo prokázáno, že matka pobírá dávky státní sociální podpory - sociální příplatek 3.455,-Kč, z toho navýšení 514,57Kč jako navýšení z důvodu zdravotního stavu dětí a rodičů, příspěvek na bydlení v měsících lednu až dubnu 2011 v částce 6.508,-Kč a od května 2011 v částce 7.368,-Kč. Zprávou Městského úřadu Chrudim bylo prokázáno, že matce je vyplácen příspěvek na živobytí v době od února 2011 do května 2011 v částce 3.139,-Kč měsíčně a od června 2011 v částce 5.159,-Kč měsíčně. Otec doplnil, že výživné podle rozsudku platí. Matka uvedla, že dosud podle napadeného rozsudku nic nezaplatila. Poté odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo a dospěl k těmto závěrům: Závěr okresního soudu, že nastaly podmínky, aby byla soudem určena podle § 103 zák. o rodině rodičům povinnost platit výživné na dítě, u kterého byla nařízena ústavní výchova, je věcně správný. Odvolací soud se ztotožňuje s rozsudkem okresního soudu i v tom, že v možnostech a schopnostech otce je platit výživné pro nezletilého v částce 2.300,-Kč měsíčně se zohledněním ošetřovného, které je otec povinen platit na základě rozhodnutí Dětského domova se školou, středisko výchovné péče a základní školy Ch. V této části byl proto rozsudek okresního soudu potvrzen jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. Odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku, kterým byla matce uložena povinnost platit výživné podle § 220 odst. 1 o.s.ř. V řízení bylo prokázáno, že matka je zcela odkázána na dávky státní sociální podpory a na příspěvek na živobytí. K jejím rukám, je vyplácen rovněž příspěvek na péči ve výši 9.000,-Kč jako dávka náležející oprávněnému, tj. dítěti (§ 7 odst. 1 zák.č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Účelem příspěvku je podle uvedeného ustanovení poskytnutí prostředků osobě, závislé na pomoci jiné fyzické osoby, za účelem zajištění potřebné pomoci. Jde o příspěvek na úhradu nákladů pečujícího prostředí. Nepochybně je účelem tohoto příspěvku úhrada nákladů pečující osoby, vynakládaných při péči, tak i úhrada nákladů postiženého dítěte, vynakládaných pečující osobou při této péči. Podle názoru odvolacího soudu lze proto část příspěvku, podle úvahy odvolacího jednu polovinu, zahrnout do příjmů matky. Matka disponuje těmito příjmy: příspěvek na živobytí (odvolací soud vzal v úvahu jeho dolní hranici vyplácenou matce v částce 3.139,-Kč), sociální příspěvek 3.455,-Kč, příspěvek na bydlení 6.508,-Kč a z příspěvku na péči částka 4.500,-Kč měsíčně, tj. celkem 17.602,-Kč. Při celkem čtyřech vyživovacích povinnostech je matka schopna z tohoto příjmu platit výživné pro nezletilého v částce 800,-Kč měsíčně (§ 96 odst. 1 zák. o rodině). Není proto opodstatněná námitka matky, že by jí povinnost platit výživné neměla být určena vůbec, protože již dříve byla placení výživného zproštěna a nebylo jí ani vymřeno ošetřovné. V každém řízení o určení výživného soud posuzuje podmínky samostatně a vychází z aktuálních poměrů v té době zjištěných. Nelze se proto dovolávat závěrů přijatých jiným – dřívějším - rozhodnutím. Povinnost k placení ošetřovného se řídí jinými kriterii, danými zákonem č. 109/2002 Sb., takže ze skutečnosti, že matce nebyla uložena povinnost platit ošetřovné podle zákona č. 109/2002 Sb. nelze dovozovat, že jí nelze určit povinnost platit výživné podle zákona o rodině. Odvolací soud na základě těchto úvah rozsudek v části týkající se určení výživného matce změnil podle § 220 odst. 1 o.s.ř. Dlužné výživné vyčíslil pouze ve vztahu k matce, protože ve vztahu k otci byl rozsudek v celém rozsahu potvrzen jako věcně správný a otec výživné podle napadeného rozsudku plní. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 a § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í odvolání ani dovolání přípustné . V Hradci Králové dne 5. října 2011 předsedkyně senátu