Soupis nájemcových movitých věcí soudním vykonavatelem (§ 672 odst. 2 ObčZ.) je zvláštním postupem soudu, který je podobný řízení o předběžném opatření v tom, že rozhodné skutečnosti nemusí být spolehlivě prokázány, ale postačí, jsou-li alespoň osvědčeny, a že musí být osvědčena i naléhavá potřeba tohoto opatření především tím, že navrhovatel osvědčí existenci dluhu na nájemném za nebytové prostory. Jen v tomto rozsahu je možné aplikovat na soupis nájemcových věcí ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření. Při chybějící procesní úpravě nelze však ukládat navrhovateli další povinnosti na základě analogické aplikace ustanovení o předběžném opatření, zejména složení jistoty.

21Co 391/2011 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci navrhovatelky MB, nar. xxx, bytem xxx, zast. JUDr. Jiřím Janebou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského 266, proti odpůrci AUTO PIČMAN, s.r.o., se sídlem Hradec Králové, nám. 5. května 835, IČ 274 90 556, o návrhu na provedení preventivního soupisu věcí dle § 672 odst. 2 obč. zák., k odvolání navrhovatelky proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30.3.2011 č.j. 0Nc 6705/2011-6, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným usnesením odmítl návrh navrhovatelky na provedení soupisu věcí povinného nacházejících se v nebytových prostorech v budově – obchodu č.p. 1113, na stavební parcele č. 2784, včetně stavební parcely 2784, vše zapsané na listu vlastnictví 22053 pro obec Hradec Králové, katastrální území Sp, k zajištění pohledávky dlužného nájemného (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Konstatoval, že navrhovatelka požadovala, aby soud povolil provedení soupisu věcí nacházejících se v budově – obchodu č.p. 1113, na stavební parcele č. 2784, včetně stavební parcely 2784, vše zapsané na listu vlastnictví 22053 pro obec Hradec Králové, katastrální území Sp, a to v nebytových prostorách v návrhu označených, k zajištění pohledávky dlužného nájemného s odůvodněním, že na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor pronajala společnosti AUTO PIČMAN s.r.o. Hradec Králové nebytové prostory v budově č.p. 1113 na stavební parcele 2784 v k.ú. Sp. Z důvodu neplacení nájemného byla nucena domáhat se svých nároků soudní cestou a toto řízení je vedeno pod sp.zn. 115 C 20/2011. Okresní soud zaujal právní názor, že řízení o povolení k provedení soupisu věcí nacházejících se v pronajatých prostorách podle § 672 odst. 2 občanského zákoníku je svou povahou řízením o předběžném opatření. Jde o řízení, kde vydání rozhodnutí nesnese odkladu. Nejedná se o řízení, kde soud vede dokazování, ale postačuje, že navrhovatel rozhodné skutečnosti alespoň osvědčí a prokáže potřebu naléhavého opatření (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 1998, sp. zn. 20Co 62/98). I pro tento druh předběžného opatření platí, že k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžných opatřením, je navrhovatel povinen složit jistotu nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření (§75b o.s.ř.).V daném případě navrhovatelka podala návrh na nařízení tohoto zvláštního druhu předběžného opatření o provedení soupisu věcí. Oprávněnost svého požadavku však neosvědčila, soudní poplatek nezaplatila a podmínku pro nařízení předběžného opatření v podobě zaplacení jistoty nesplnila. Soud proto její návrh podle § 75b odst. 2 o.s.ř. odmítl. Okresní soud dodal, že pod sp. zn. KSHK 41 INS 4963/2011 bylo dne 24. 03. 2011 u Krajského soudu v Hradci Králové ve věci povinného zahájeno insolvenční řízení. Proti usnesení podala odvolání navrhovatelka. Uvedla, že nájem byl ukončen odstoupením navrhovatelky od smlouvy a nájemce byl povinen nebytové prostory vyklidit, což neučinil. Současně dluží nájemné za několik měsíců. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že bude proveden soupis majetku odpůrce, k němuž navrhovatelka uplatňuje zástavní právo a tento majetek zůstane v nemovitosti jako záruka úhrady dlužného nájemného. Odpůrce dohodu porušil a odmítl účastnit se soupisu majetku. Z nemovitosti již dříve odvezl věci a nyní požadoval odvoz dalších věcí. Navrhovatelka se obávala, že odpůrce odveze i zbývající majetek, který měl sloužit k zajištění dlužného nájemného. Upozornila proto odpůrce, že vůči majetku nacházejícímu se v předmětné nemovitosti uplatňuje zadržovací právo a nabídla mu, aby se účastnil soupisu tohoto majetku, aby měl jistotu že nebude nic odvezeno a nemovitost bude zapečetěna až do příchodu soudního vykonavatele, který by provedl formální soupis tohoto majetku. Odpůrce se odmítl tohoto účastnit. Vysvětlila, že smyslem jejího návrhu bylo zajištění soupisu nezávislou osobou a toho, že věci nebudou odvezeny bez vědomí některé ze stran. Listiny osvědčující existenci nájemního vztahu a jeho ukončení nebyly k návrhu připojeny nedopatřením. Navrhovatelka vytýkala okresnímu soudu, že jí k předložení listin nevyzval. Nezaplacení soudního poplatku není důvodem odmítnutí návrhu, i ke splnění této povinnosti měla být navrhovatelka soudem vyzvána a poučena o následcích nesplnění výzvy, což nebylo učiněno. Navrhovatelka se neztotožnila s právním názorem okresního soudu, že provedení soupisu má povahu předběžného opatření. To odpovídalo právní úpravě § 229 zák.č. 142/1950 Sb., která nebyla do současného občanského soudního řádu převzata. Současná úprava § 672 obč. zák. víceméně koresponduje s úpravou § 394 zák.č. 141/1950 Sb., avšak v současné době chybí adekvátní procesní úprava tehdejšího občanského soudního řádu. Dnešní institut provedení soupisu movitých věcí soudním vykonavatelem nelze bez dalšího označit za zvláštní druh předběžného opatření, neboť současná právní úprava nabízí i jiné pojetí. Ust. § 672 odst. 2 obč. zák. nabízí dva pohledy na provedení soupisu soudním vykonavatelem. Může jít o soupis preventivní v momentě, kdy nebylo dosud využito zadržovací právo a soupis v případě, kdy pronajímatel realizoval zadržovací právo. V případě preventivního soupisu lze očekávat, že soud rozhodne o jeho provedení usnesením, tj. nařídí jeho provedení, neboť zpravidla věci nájemce nebude mít pronajímatel ve svém držení a soud si tímto zjedná přístup k předmětným věcem. Vydání takového usnesení je považováno za zvláštní druh předběžného opatření, které je odůvodněno potřebou získání oprávnění pro vstup soudního vykonavatele do prostor, kde se nachází majetek nájemce. Z logiky věci plyne, že tam, kde soudní vykonavatel nepotřebuje žádné soudní povolení pro vstup do prostor, nebude třeba vydávat žádné usnesení, jímž by se provedení tohoto soupisu nařizovalo (povolovalo) a soud bude moci přistoupit k soupisu. V takovém případě nelze hovořit o vydání předběžného opatření. Navrhovatelka žádala o provedení soupisu a nikoli o nařízení jeho provedení. O tom svědčí i skutečnost, že uplatnila zadržovací právo vůči majetku odpůrce, tedy lze očekávat, že se majetek dostal do její detence. Navrhovatelka nežádala o nařízení provedení soupisu tím, že uvedla, že k části movitých věcí nemá přístup. Poté co odpůrce odmítl věci odvést resp. účastnit se jejich soupisu, byly prostory nezávislou osobou zapečetěny a měly být otevřeny až za přítomnosti soudního vykonavatele. Pokud žádost navrhovatelky působila nejednoznačně, měla být soudem vyzvána k opravě nebo doplnění žádosti. Navrhovatelka žádala o provedení soupisu, jejíž žádost proto není žádostí o zvláštní druh předběžného opatření a nelze jej odmítnout pro nesložení jistoty dle §75b odst. 1 o.s.ř. Navrhla, aby bylo usnesení zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení k provedení soupisu majetku dle návrhu. K odvolání navrhovatelka připojila listiny, mimo jiné smlouvu o nájmu nebytových prostor včetně dodatku a odstoupení od nájemní smlouvy. Odvolání je důvodné. Okresní soud měl především řešit (a tomu přizpůsobit další postup), zda navrhovatelka je podle zák.č. 549/1991 Sb. poplatníkem soudního poplatku. Jakékoli rozhodnutí o návrhu je proto předčasné. Navrhovatelka podala dne 29.3.2011 návrh na jednotlivý úkon soudu (nikoli návrh na zahájení řízení) ve smyslu § 1 písm. b) zák.č. 549/1991 Sb. Tento úkon (pol. 19 a násl. Sazebníku soudních poplatků ve znění do 31.8.2011 - viz čl. II Přechodná ustanovení bod. 2 zák.č. 218/2011Sb.) je zpoplatněn podle pol. 29 Sazebníku soudních poplatků. Následky nezaplacení soudního poplatku za úkon upravuje ust. § 9 zák.č. 549/1991 Sb. Návrh nemohl být odmítnut pro nezaplacení soudního poplatku. Předpokladem neprovedení úkonu, aniž by o tom soud vydával rozhodnutí, je poučení poplatníka ve výzvě k zaplacení soudního poplatku. Okresní soud navrhovatelku k zaplacení soudního poplatku nevyzval. Za tohoto stavu se odvolací soud již konkrétně nezabýval dalšími odvolacími námitkami. Pouze obecně uvádí následující : Odpovídající procesní úprava postupu při vyřizování návrhu podle § 672 obč. zák. zcela chybí. Odvolací soud odkazuje kromě odborné komentářové literatury na některá rozhodnutí, která se výkladem uvedeného ustanovení zabývala a řešila i některé procesní otázky s tím spojené. Jde např. o usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 20.8.2009 23Co 242/2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2011, nebo okresním soudem (neúplně využité) rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 14.4.98 sp. zn. 20Co 62/98. Odvolací soud zastává názor, že se jedná o zvláštní druh postupu soudu, podobný řízení o předběžném opatření v tom, že rozhodné skutečnosti nemusí být zcela spolehlivě prokázány, ale postačí, jsou-li alespoň osvědčeny a že musí být dále osvědčena naléhavá potřeba takového opatření, která bude dána především tím, že navrhovatel osvědčí existenci dluhu na nájemném za nebytové prostory. Ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření je třeba aplikovat jen v tomto rozsahu. Analogická aplikace je v rámci občanského soudního řádu možná jen zcela výjimečně a nemůže vést k ukládání povinností nad rámec zákona. Při chybějící odpovídající procesní úpravě nelze ukládat navrhovateli povinnosti, které nemají oporu v zákoně. To se týká složení jistoty, která je upravena v rámci předběžných opatření. Povinnost ke složení jistoty nelze dovodit pro případ navrženého procesního úkonu na základě analogické aplikace ustanovení o předběžných opatřeních. Otázkou, zda je či není třeba vydat o návrhu rozhodnutí soudu, nelze zobecnit. Závisí vždy na konkrétních skutkových okolnostech. Zpravidla bude třeba vydat rozhodnutí tam, kde je nutno zjednávat přístup do nebytových prostor, kde se věci mají nalézat. K tomuto přístupu do nebytových prostor bude opravňovat soudního vykonavatele právě toto soudní rozhodnutí, které se bude doručovat nájemci (odpůrci) až na místě samém. Odvolací soud proto napadené usnesení zrušil podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, v jehož rámci okresní soud vyzve navrhovatelku k zaplacení soudního poplatku za úkon s příslušným poučením o následcích nezaplacení poplatku a dále bude postupovat podle okolností. Insolvenční řízení, vedené proti odpůrci pod sp.zn. 41 INS 4963/2011, zmíněné okresním soudem, bylo zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 18. srpna 2011 předsedkyně senátu