Rozhodnutí soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu, které neobsahuje odůvodnění, je nepřezkoumatelné.

21Co 529/2011 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Marie Kubištové a JUDr. Jiřího Petržálka ve věci žalobců a) MŠ, nar. xxx, bytem xxx, b) MŠ, nar. xxx, bytem xxx, obou zastoupených JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem U Soudu 363/10, Liberec 2, proti žalovanému REFINANCE, s.r.o, se sídlem Donská 969, Liberec, IČ 25259733, o zrušení rozhodčího nálezu, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. září 2011, č. j. 20C 125/2011-31, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se okresnímu soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud usnesením označeným v záhlaví odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného dne 10. 6. 2011 pod sp. zn. D/N/1701/2011 rozhodcem Tomáše Repem, nar. 2. 5. 1959, se sídlem Evropská asociace vymahatelnosti práva, Brožíkova 1703, Hradec Králové 12, podle § 32 odst. 2 věta druhá zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, do pravomocného skončení této věci vedené Okresním soudem v Hradci Králové, k návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, který soudu došel dne 9. 9. 2011. V písemném vyhotovení usnesení uvedl, že ve smyslu § 169 odst. 2 věta poslední o. s. ř. toto usnesení neobsahuje odůvodnění. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že si vybral rozhodčí orgán zcela náhodně prostřednictvím internetových stránek a není schopen se proto vyjádřit k tvrzení žalobce o údajné nekompetentnosti osoby rozhodce. Rozhodčí nález byl vydán po právu. Odvolací soud odvolání projednal bez nařízení jednání podle § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. a dospěl k závěru, že je opodstatněné, byť z jiného než výslovně namítaného důvodu. Podle § 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř. k jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jen jestliže za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Okresní soud své usnesení neodůvodnil poukazem na úpravu obsaženou v § 169 odst. 2 věta poslední o. s. ř., podle které odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedenou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je požadavek řádného odůvodnění rozhodnutí jedním ze základních atributů spravedlivého procesu. Dodržování povinnosti odůvodnit rozhodnutí má zaručit transparentnost a kontrolovatelnost rozhodování soudů a vyloučit libovůli. Ústavní soud se kloní k názoru, že výjimky uvedené v § 169 odst. 2 o. s. ř. je nutné interpretovat spíše restriktivně (srovnej např. nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1235/11, sp. zn. III ÚS 346/09). Podle § 169 odst. 2 věta poslední o. s. ř. soud není povinen své rozhodnutí - mimo jiné - nikoli ve věci samé odůvodnit také tehdy, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. Povahou věci je třeba rozumět především obsah práv a povinností účastníků, o nichž je soudem rozhodováno, případný dopad rozhodnutí soudu do právního postavení účastníků a intenzita zásahu i do jejich sféry ekonomické, sociální, rodinné apod. Z obsahu spisu je zřejmé, na základě jakých skutečností soud rozhodl zpravidla tehdy, pokud je soudu dána vzhledem k právní úpravě, kterou při svém rozhodnutí aplikuje, minimální možnost pro jeho úvahu a jeho rozhodnutí plyne z kogentní právní úpravy. Tak tomu není u právních norem s tzv. neurčitou hypotézou, kdy je na soudu, aby tuto v každém případě vymezil z neurčitého okruhu skutkových okolností. Okresní soud usnesením rozhodl o žádosti žalobce o odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle § 33 odst. 2 věta druhá zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 216/1994). Podle § 31 zák. č. 216/1994 Sb. soud na návrh jakékoli strany z dále uvedených důvodů zruší rozhodčí nález. Podle § 32 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma. Odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu (jakéhokoli způsobilého exekučního titulu) je zásadním zásahem do práva osoby z tohoto exekučního titulu oprávněné. Je prolomena zásada formální vykonatelnosti rozhodnutí a oprávněnému je, byť na přechodnou dobu, upřeno jeho zcela zásadní právo domáhat se výkonu rozhodnutí a tedy i faktické realizace jeho práva. Je proto namístě přijmout závěr, že povaha této věci nepřipouští, aby usnesení soudu nemuselo obsahovat odůvodnění. Žadatel o odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu v řízení podle § 31 zákona č. 216/1994 Sb. nese povinnost tvrzení i povinnost důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř., § 30 zákona č. 216/1994 Sb.) o skutečnostech právně významných pro rozhodnutí soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Zůstává ovšem zcela na úvaze soudu, zda žadatelem tvrzené a případně i prokázané konkrétní skutečnosti případu odůvodňují závěr, že neprodleným výkonem rozhodčího nálezu by hrozila závažná újma a v čem by případně taková újma spočívala a zda jde o újmu takové intenzity, aby v daném případě převážila nad oprávněným zájmem osoby oprávněné na provedení výkonu. Proto nelze rovněž uzavřít, že je v případě rozhodnutí soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu ze spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. Souhrnně řečeno, usnesení soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle § 32 odst. 2 věta druhá zákona č. 216/1994 Sb. není usnesením, které by nemuselo obsahovat odůvodnění, protože by to připouštěla povaha věci a z obsahu spisu by bylo zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto (§ 169 odst. 2 věta poslední o. s. ř., § 30 zákona č. 216/1994 Sb.). Pokud okresní soud své usnesení neodůvodnil, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a odvolací soud je proto zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a věc mu vrátil k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Okresní soud v dalším řízení znovu o žádosti žalobce o odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle § 32 odst. 2 věta druhá zákona č. 216/1994 Sb. usnesením rozhodne a své usnesení odůvodní (§ 169 odst. 1 o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 23. listopadu 2011 předsedkyně senátu