Řízení o výkon rozhodnutí vedené proti žalovanému a omezující žalovaného ve smluvní volnosti nakládat s pozemky může být důvodem pro přerušení řízení (§ 109 odst. 2 písm. c) OSŘ) o žalobě o nahrazení projevu vůle žalovaného při realizaci žalobcova předkupního práva k pozemkům.

23Co 423/2011 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Lukáše Páchy ve věci žalobce Pozemkového fondu České republiky, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČ 45797072, zast. JUDr. Pavlem Kavinkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Králodvorská 16, proti žalované LB, nar. xxx, bytem v xxx, zast. JUDr. Lucií Bartoňovou, advokátkou se sídlem v Brně, IBC Příkop 8, o stanovení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7.7.2011, č.j. 11C 22/2009-118, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že návrh žalobce na pokračování řízení se z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora uvedeným usnesením rozhodl o pokračování v řízení vedeném k návrhu žalobce na uložení povinnosti žalované uzavřít s žalobcem kupní smlouvu na převod vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na LV č. 339 pro obec Jedousov, okres Pardubice, k.ú. J u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, a to pozemkové parcely č. 276/13, pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původního pozemkového katastru č. 163 a pozemku ve zjednodušené evidence – parcely původního přídělového plánu č. 276/1, za kupní cenu ve výši 901.700,- Kč. Toto řízení totiž bylo podle usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11.5.2010, č.j. 11C 22/2009-95 přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. c/ o.s.ř., a to do doby pravomocného rozhodnutí sporu vedeného u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16E 194/2009. K návrhu žalobce na pokračování v řízení z 8.4.2011 soud prvého stupně posuzoval důvodnost trvajícího přerušení řízení a v návaznosti na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 31.8.2010, č.j. 8Co 1284/2010-145 vydané v obdobné věci mezi týmiž účastníky uzavřel, že vykonávací řízení probíhající u Okresního soudu v Pardubicích pod sp.zn. 16E 194/2009 není překážkou pro rozhodnutí v této věci. Vycházel totiž z názoru, že „z hlediska zákazu dispozice s předmětnými nemovitostmi je rozhodný okamžik, v němž došlo k využití předkupního práva oprávněnou osobou (vyplacením věci), nikoliv okamžik, kdy je rozhodováno o povinnosti zavázané osoby k uzavření písemné smlouvy; danou žalobou je pak realizován požadavek zákona (§ 46 občanského zákoníku) na písemnost smlouvy a písemných projevů na téže listině, nejde tedy o ukládání nové povinnosti, která by se příčila či byla v rozporu s důsledky vykonávacího (exekučního) řízení“. Podle soudu prvého stupně tedy vykonávací řízení nepředstavuje překážku pro rozhodování o požadavku žalobce na stanovení povinnosti žalované uzavřít kupní smlouvu k předmětným nemovitostem, a proto rozhodl o pokračování v řízení podle § 111 odst. 2 o.s.ř. Proti tomuto usnesení si žalovaná podala včasné odvolání a domáhá se zrušení napadeného usnesení. Soudu prvého stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci. Ačkoliv osoba oprávněná z předkupního práva přijala nabídku na přednostní odkup nemovitostí a řádně a včas vyplatila část kupní ceny, nedošlo tím ke konsensu ohledně převodu nemovitostí a musí být přesto uzavřena písemná smlouva. Osoba oprávněná z předkupního práva se tak domáhá žalobou nahrazení projevu vůle zavázané osoby k uzavření smlouvy o převodu nemovitostí (smluvního přímusu), přičemž žaloba o uložení povinnosti uzavřít smlouvu je žalobou na plnění podle § 80 písm. b/ o.s.ř. K nahrazení projevu vůle dochází až okamžikem právní moci rozsudku (§ 161 odst. 3 o.s.ř.), neboť rozsudek nahrazující projev vůle je konstitutivním rozhodnutím a nedeklaruje v minulosti nastalé právní vztahy. Názor vyjádřený Krajským soudem v Českých Budějovicích je tak nesprávný, odporující jiným rozhodnutím jiných odvolacích soudů. Zjevně tedy žalovaná má za to, že vykonávací řízení i nadále představuje překážku pro pokračování v řízení o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu. Odvolací soud projednal odvolání žalované, přezkoumal usnesení okresního soudu a pro ten účel je potřebné zrekapitulovat, že žalobce se žalobou podanou v této věci k Okresnímu soudu v Pardubicích dne 27.1.2009 domáhá uložení povinnosti žalované uzavřít kupní smlouvu na převod vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitostem v obci a k.ú. J za kupní cenu ve výši 901.700,- Kč. Tvrdí přitom, že žalobce má podle § 10 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k uvedeným nemovitostem předkupní právo jako právo věcné, přičemž v případě uvažovaného zcizení je vlastník těchto pozemků povinen státu nabídnout tyto pozemky ke koupi za cenu, za kterou je od státu získal. Dne 10.1.2008 byla žalobci doručena nabídka žalované k využití předkupního práva a žalobce toto předkupní právo využil, o čemž byla žalovaná informována přípisem žalobce z 15.2.2008 s připojeným návrhem kupní smlouvy. Dne 6.3.2008 pak na účet žalované byla ze strany žalobce zaslána finanční částka ve výši 260.118,- Kč odpovídající rozdílu mezi výší kupní ceny daných pozemků a výší dlužných splátek kupní ceny dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 18.11.2005. Žalovaná však navrhovanou kupní smlouvu nepodepsala, uhrazenou kupní cenu žalobci nevrátila a nijak předmětnou záležitost neřeší. Žalobci tak nezbývá, než se domáhat zákonným způsobem svého práva na realizaci předkupního práva nahrazením vůle, resp. uložením povinnosti žalované uzavřít kupní smlouvu. Dále je pro řešení tohoto sporu významné to, že podle usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze 7.4.2010, č.j. 16E 194/2009-270 byl na tytéž nemovitosti k návrhu oprávněného Ing. PT proti povinné LB nařízen výkon rozhodnutí prodejem těchto nemovitostí a současně povinné bylo zakázáno, aby označené nemovitosti se všemi jejími součástmi a příslušenstvím převedla na někoho jiného nebo je zatížila. Z obsahu spisu nevyplývá, že by toto vykonávací řízení bylo skončeno; naopak právě pro toto běžící řízení došlo k přerušení řízení usnesením Okresního soudu v Pardubicích z 11.5.2010, č.j. 11C 22/2009-95. Z hlediska trvání překážky v postupu soudu v řízení o požadavku žalobce na nahrazení projevu vůle žalované, resp. uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, je rozhodující to, zda vykonávací řízení je či není překážkou pro projednání nároku žalobce z toho pohledu, zda je či není žalovaná omezena v dispozičním oprávnění, resp. zda toto omezení dispozičního oprávnění má význam pro posuzovanou věc. Ke shora uvedené otázce se zdejší odvolací soud již v minulosti vyjadřoval, a to ve svém usnesení z 2.6.2011, č.j. 23Co 471/2009-224, v němž dospěl k následujícím závěrům. Pokud osoba oprávněná z předkupního práva přijala nabídku na přednostní odkup nemovitosti a řádně a včas vyplatila kupní cenu, tak i přesto tímto nedošlo ke konsensu ohledně převodu nemovitostí a musí být uzavřena písemná smlouva. Osoba oprávněná se domáhá žalobou na hrazení projevu vůle zavázané osoby k uzavření smlouvy o převodu nemovitostí (smluvního přímusu). Žaloba o uložení povinnosti uzavřít smlouvu je žalobou na plnění podle § 80 písm. b/ o.s.ř. (srov. Drápal, Bureš a kol., Občanský soudní řád I., Komentář, první vydání Praha, C.H.BECK 2009, strana 526). K nahrazení projevu vůle dochází ale až okamžikem právní moci rozsudku podle § 161 odst. 3 o.s.ř., neboť rozsudek nahrazující projev vůle je konstitutivním rozhodnutím a nedeklaruje v minulosti nastalé právní vztahy. Již tehdy se odvolací soud tak neztotožňoval s právním názorem Krajského soudu v Českých Budějovicích, že by bylo možné projev vůle zavázané osoby nahradit zpětně. Odvolací soud v současné situaci za obdobných skutkových okolností, jako ve shora projednávané věci sp.zn. 23Co 471/2009, nemá žádný důvod měnit svůj dříve vyjádřený právní názor a setrvává tedy na tom, že běžící vykonávací řízení, jež omezuje žalovanou ve smluvní volnosti nakládat s předmětnými pozemky, představuje i nadále překážku pro rozhodování o nároku žalobce na nahrazení projevu vůle při realizaci jeho předkupního práva a důvody pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c/ o.s.ř. i nadále trvají. Odvolací soud tak dochází k odlišným závěrům než soud prvého stupně, a proto podle § 220 o.s.ř. změnil usnesení okresního soudu a návrh žalobce na pokračování v řízení zamítl. Takové rozhodnutí tu je namístě proto, že rozhodnutí soudu prvého stupně není věcně správné a nelze je tak potvrdit a současně tu nejsou ani důvody pro to, aby odvolací soud mohl usnesení okresního soudu z důvodů uvedeným v § 219 o.s.ř. zrušit. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Pardubicích dne 29. září 2011 předseda senátu