Nebyl-li exekuční titul potvrzen v zemi původu jako evropský exekuční titul, je třeba postupovat dle § 68c odst. 1 zák. č. 97/1963 Sb. Soud rozhodne o návrhu na prohlášení vykonatelnosti i o návrhu na nařízení exekuce v jediném usnesení samostatnými výroky, které musí být odůvodněny. Usnesení musí být odůvodněno, i když soud rozhoduje jen o jednom z těchto návrhů.

24Co 531/2010 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věnceslavy Hotařové a soudců JUDr. Jana Čipery a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněného: IRR Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością, se sídlem na adrese Warszawa 03-938, ul.Zwycięzców 28, Polská republika, zastoupeného Mgr. Piotrem Adamczykem, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Havlíčkova čp. 190/12, proti povinnému: AŘ, podnikateli s místem podnikání na adrese xxx, IČO: xxx, zastoupenému JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 67, o vymožení 33.721,39 PLN (polských zlotých) se zákonnými úroky z prodlení podle polských právních předpisů, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 9. 3. 2009 č. j. 18 Nc 4801/2009-18, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se okresnímu soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Okresní soud výše uvedeným usnesením jednak rozhodl, že rozsudek pro zmeškání vydaný a vykonatelný v Polské republice, Krajského (Okręgowego) soudu v Łodzi ze dne 20. 6. 2005, č. j. X GC 153/04, je v y k o n a t e l n ý na území České republiky (výrok I) a nařídil exekuci na majetek povinného podle vykonatelného rozsudku pro zmeškání Krajského (Okręgowego) soudu v Łodzi ze dne 20. 6. 2005, č. j. X GC 153/04, a to k vymožení pohledávky oprávněného 33.721,39 PLN (polských zlotých) se zákonnými úroky z prodlení podle právních předpisů, a to se zákonnými úroky z prodlení dle polských právních předpisů, a to: - z částky 14.163,26 PLN od dne 23.11.2001 do zaplacení, - z částky 1.963,44 PLN od dne 29.12.2001 do zaplacení, - z částky 7.701,26 PLN od dne 01.01.2002 do zaplacení, - z částky 5.741,04 PLN od dne 11.03.2002 do zaplacení, - z částky 4.152,39 PLN od dne 19.03.2002 do zaplacení, přičemž v období od 23. 11. 2001 do 14. 12. 2001 dle nařízení vlády č. 90/2000 Dz.U., poz. 996, je sazba úroků z prodlení ve výši 30 % ročně, od 15. 12. 2001 do 24. 7. 2002 dle nařízení vlády č. 143/2001 Dz.U., poz. 1612, je sazba úroků z prodlení ve výši 20 % ročně, od 25. 7. 2002 do 31. 1. 2003 dle nařízení vlády č. 117/2002 Dz.U., poz. 1009, je sazba úroků z prodlení ve výši 16 % ročně, od 1. 2. 2003 do 24. 9. 2003 dle nařízení vlády č. 14/2003 Dz.U., poz. 137, je sazba úroků z prodlení ve výši 13 % ročně, od 25. 9. 2003 do 9. 1. 2005 dle nařízení vlády č. 166/2003 Dz.U., poz. 1613, je sazba úroků z prodlení ve výši 12,25 % ročně, od 10. 1. 2005 do 14. 10. 2005 dle nařízení vlády č. 3/2005 Dz.U., poz. 16, je sazba úroků z prodlení ve výši 13,5 % ročně, od 15.10.2005 do 14. 12. 2008 dle nařízení vlády č. 201/2005 Dz.U., poz. 1662, je sazba úroků z prodlení ve výši 11,5 % ročně, od 15. 12. 2008 dosud dle nařízení vlády č. 220/2008 Dz.U., poz. 1434, je sazba úroků z prodlení ve výši 13 % ročně, a dále ve výši stanovené aktuálními právními předpisy Polské republiky až do zaplacení, na nákladech nalézacího řízení částku ve výši celkem 6.141,- PLN. Exekuci nařídil i pro náklady spojené s právním zastupováním advokátem v souladu s ustanoveními § 3 odst. 1 a § 12 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v celkové výši 24.653,- Kč (tj. 20.717,- Kč + 19% daň z přidané hodnoty, osvědčení o registraci plátce přiloženo), a paušální částku ve výši 714,- Kč (v souladu s § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 2 x režijní paušál po 300,- Kč + 19% daň z přidané hodnoty), to vše na bankovní účet právního zástupce žalobce, číslo účtu: xxx, vedený u Komerční banky, a.s., variabilní symbol: 13720001 a k vymožení povinnosti uhradit soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce náklady exekuce (výrok II). Provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu z Exekutorského úřadu v Přerově, se sídlem Přerov, Komenského 38, PSČ 750 02 (výrok III). Povinnému uložil nahradit náklady exekuce a náklady oprávněného, jak budou určeny pověřeným soudním exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce (výrok IV). Povinnému zakázal nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetkem patřícím do společného jmění manželů, vyjma výkonu běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku s poučením o neplatnosti právního úkonu, kterým by povinný tento zákaz porušil (výrok V – nesprávně označený opět jako výrok IV). Proti usnesení podal povinný odvolání. Namítal, že polský soud neměl pravomoc v nalézacím řízení o sporu rozhodovat, protože Nařízení Rady ES č.44/2001 (Brusel I) ze dne 22. 12. 2000 vstoupilo v platnost 1. března 2002. Povinnému nebyl rovněž doručen vykonávaný rozsudek, exekuční titul. Na výzvu oprávněným označeného polského soudu převzal dne 2. 3. 2005 pod sp. zn. Cd 21/2005 svazek listin s průvodním dopisem ze 4. 11. 2004 a s poučením, opisem žaloby s přílohami. Všechny listiny byly opatřeny překladem do českého jazyka. Předmětem sporu byla shodná částka s částkou, pro níž byla v tomto řízení nařízena exekuce, oprávněný, v tamním řízení žalobce, však byl označen: “Zaktady Przemyslu Dziewiarskego SIGMATEX Spotka Akcyjna“ z siedzibq w Piotrkowie Trybunalskim 97-300, Piotrków Trybunalski ul. Sulejowska 45. Naproti tomu povinný, v tamním řízení žalovaný byl v nalézacím řízení označen Veronika Ales-Rehak podnikající pod obchodní firmou „VERONIKA – Ales Rehak“ se sídlem Kostelec nad Orlicí, pod adresou sídla 51741 Kostelec nad Orlicí, Na Lávkách 81, Česká republika. Prostřednictvím svého zástupce povinný doporučeným dopisem 15. 3. 2005 sdělil polskému soudu, že není ve sporu pasivně legitimován, že žaloba proti němu nesměřuje a odmítl se přes žádost polského soudu k věci v nalézacím řízení vyjádřit. Zdůraznil, že v žalobě označil žalobce žalovaného způsobem, který neodpovídá jeho skutečnému a správnému označení, označil jej tedy nesprávně. Tím také korespondence polského soudu s povinným, tehdy žalovaným, skončila. V r.2005 obdržel od Krajského soudu v Hradci Králové předkládací zprávu z 5. 5. 2006 pod sp. zn. 2 Nc 448/2006, z níž bylo patrno, že proti povinnému byla u soudu v České republice podána žaloba dnešním oprávněným a předmětem řízení bylo zaplacení téže částky, která je v tomto řízení vymáhána. Dále povinný uvedl, že s oprávněným v tomto exekučním řízení nikdy nepřišel do styku a rozsudek neobdržel. Navrhl, aby bylo napadené usnesení změněno ve všech výrocích a návrh oprávněného byl zamítnut. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.), bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 201, § 204 o.s.ř.), přezkoumal bez nařízení jednání (§ 254 odst.8 o.s.ř.) usnesení okresního soudu spolu s řízením, které mu předcházelo v mezích, ve kterých se povinný domáhal jeho přezkumu (§ 212 o.s.ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání povinného shledal opodstatněným, byť z jiných, než v něm uvedených důvodů. V posuzovaném případě je předmětem řízení jednak 1/ návrh na uznání vykonatelnosti rozsudku pro zmeškání Krajského (Okręgowego) soudu v Łodzi ze dne 20. 6. 2005, č. j. X GC 153/04, v Polské republice a jednak 2/ návrh na nařízení exekuce podle téhož rozsudku proti povinnému AŘ, podnikajícímu pod dodatkem obchodního jména „VERONIKA“ Z obsahu spisu se podává, že oprávněným označený exekuční titul, rozsudek pro zmeškání, nebyl potvrzen v zemi původu (v Polské republice) jako evropský exekuční titul, proto se na něj nevztahuje postup podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 805/2004, (kterým byl zaveden evropský exekuční titul pro nesporné nároky), které dovoluje (vide čl.5), aby rozhodnutí členského státu původu, bylo-li potvrzeno jako evropský exekuční titul, bylo bez dalšího uznáno a vykonáno v ostatních členských státech, aniž by muselo být rozhodnuto o uznání jeho vykonatelnosti. To ovšem současně znamená, že je třeba postupovat podle § 68c odst.1 zák.č. 97/1963 Sb., podle něhož, současně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti může být podán i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 8). V takovém případě rozhodne soud v jediném usnesení o obou návrzích samostatnými výroky, které musí být odůvodněny. Usnesení musí být odůvodněno, i když se rozhoduje jen o jednom z těchto návrhů. Číselné označení v právě citovaném zákonnému ustanovení odkazuje pod čarou na Nařízení Rady č. 44/2001 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Jestliže nebylo napadené usnesení odůvodněno, okresní soud nejenže porušil zákon č.97/1963 Sb., ale pro nedostatek důvodů (usnesení nezdůvodnil) učinil napadené usnesení v obou jeho výrocích nepřezkoumatelným (§ 219a odst.1 písm.b/ o.s.ř.) a již z tohoto důvodu muselo být zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst.1 písm.a/ o.s.ř.). K námitkám povinného uplatněným v odvolání krajský soud uvádí, že nesdílí jeho názor na nesprávnost v označení povinného v exekučním titulu. Podle názoru krajského soudu byl povinný označen přesně i správně. Nesprávnost v označení nezakládá to, že dodatek obchodního jména „VERONIKA“ byl použit v exekučním titulu před jménem a příjmením povinného, místo aby byl uveden až za jeho jménem a příjmením. Krajský soud nesdílí ani další námitky povinného týkající se formální vykonatelnosti exekučního titulu. Obecně vzato platí, že byl-li exekuční titul, rozsudek pro zmeškání, uznán vykonatelným v zemi původu tedy soudem jiného členského státu a jestliže byly splněny formální náležitosti uvedené v čl.41 Nařízení Rady č.44/2001, třeba prohlásit rozsudek za vykonatelný na území České republiky a soud již není oprávněn přezkoumávat, zda byl skutečně (reálně) doručen povinnému a zda je formálně vykonatelný. Zpochybnit vykonatelnost takového rozsudku může povinný pouze u soudu, který exekuční titul vydal, a to při využití opravných prostředků, které mu národní právo v zemi původu umožňuje (vide Usnesení NS ČR ze 7. 2. 2011 sp. zn. 20 Cdo 4154/2008). Tím, zda jsou splněny předpoklady pro vyhovění oběma návrhům oprávněného se bude muset okresní soud zabývat v dalším řízení a své rozhodnutí musí rovněž řádně odůvodnit, a to i s přihlédnutím k ostatním námitkám povinného uplatněným v odvolání. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné odvolání ani dovolání. V Hradci Králové dne 20. října 2011 předsedkyně senátu