Rozhodování o odmítnutí pozdě podaného odvolání nepatří mezi úkony, kterými může předseda senátu pověřit justičního čekatele v občanském soudním řízení.

25Co 505/2011 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudců Mgr. Miroslavy Lanžhotské a JUDr. Jana Fifky ve věci žalobce České kanceláře pojistitelů, identifikační číslo 70099618, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/29, zastoupeného Mgr. Jiřím Gregůrkem, advokátem se sídlem v Berouně, Na Kaplance 491/8, proti žalovaným: 1/ JK, narozenému xxx, bytem v xxx, pošta xxx, zastoupenému Mgr. Ladislavou Kolínovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Pardubická 298, 2/ RP, narozenému xxx, bytem v xxx, pošta xxx, zastoupenému Mgr. Ondřejem Filipem, advokátem se sídlem v Ústí nad Orlicí, Komenského 156, o náhradu škody ve výši 314.729,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. října 2011, č.j. 7C 28/2009-182, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným usnesením odmítl odvolání žalobce podané dne 28. 4. 2011 proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 4. 2011, č. j. 7C 28/2009-149. Své rozhodnutí odůvodnil ustanoveními § 204 odst. 1 a § 208 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“). Vyšel z toho, že zmíněný rozsudek byl žalobci doručen dne 12. 4. 2011, běh odvolací lhůty skončil dne 27. 4. 2011, žalobce však své odvolání podal až dne 28. 4. 2011. Proti tomuto usnesení okresního soudu se odvolal žalobce. Namítal, že odvolání podal prostřednictvím systému datových schránek dne 27. 4. 2011, přičemž odvolání bylo do datové schránky okresního soudu dodáno téhož dne ve 21:48:59 hod. Nepodstatné je, že soud se do systému datových schránek přihlásil a datovou zprávu si vyzvedl až následujícího dne. Rozhodný je okamžik doručení odvolání soudu prvního stupně, tedy okamžik dodání do datované schránky příjemce – orgánu veřejné moci. Tuto svou argumentaci žalobce podpořil citací části rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010-79. Poukázal přitom na údaje uvedené v jím předložené doručence odeslané datové zprávy, obsahující odvolání. Dále žalobce namítl, že napadené usnesení bylo nesprávně vydáno justičním čekatelem, který k takovému rozhodnutí není oprávněn. Žalobce ze všech shora popsaných důvodů navrhl usnesení okresního soudu změnit tak, že se jeho odvolání proti shora uvedenému rozsudku neodmítá. K odvolání žalobce nebylo podáno vyjádření. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 OSŘ), přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a OSŘ), bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ OSŘ) a dospěl k závěru, že je zde dán důvod pro zrušení napadeného usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a/ OSŘ, neboť soud nebyl správně obsazen, a pro vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a/ OSŘ. Odvoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno justičním čekatelem. Ustanovení § 374 odst. 1 písm. a/ OSŘ stanoví, že ministerstvo je zmocněno vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád, ve kterém může stanovit, které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu (samosoudci) mohou vykonávat justiční čekatelé. I zákon o soudech a soudcích č. 6/2002 Sb. ve svém § 34 odst. 3 a § 113 odst. 1 předpokládá, že oprávnění justičního čekatele podílet se na rozhodovací činnosti soudu bude vymezeno zvláštním právním předpisem. Takovým předpisem je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, která ve svém § 6 odst. 2 stanoví, jakými jednoduchými úkony může předseda senátu pověřit justiční čekatele v občanském soudním řízení. Mezi těmito úkony však není zmíněno rozhodování o odmítnutí pozdě podaného odvolání podle § 208 odst. 1 OSŘ. Z povahy věci vyplývá, že rozhodování v odvolacím řízení lze stěží považovat za jednoduchý úkon, jehož provedením by mohl být pověřen justiční čekatel. Dané rozhodnutí přísluší výlučně předsedovi senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1 OSŘ. Bylo-li vydáno jinou osobou, pak nelze učinit jiný závěr než ten, že soud nebyl při svém rozhodování správně obsazen. Jedná se o zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 1 písm. f/ OSŘ, která nemůže mít za následek podle § 219a odst. 1 písm. a/ OSŘ jiné rozhodnutí odvolacího soudu, než zrušení přezkoumávaného rozhodnutí. V důsledku této vady pak nemohl odvolací soud zaujmout stanovisko ke zbývající části odvolací argumentace žalobce. V dalším řízení bude soud prvního stupně postupovat podle pokynů odvolacího soudu ze dne 26. 9. 2011 na č. l. 181. Posoudí tedy, zda žalobcem podané odvolání proti výše uvedenému rozsudku bylo podáno včas. Bude přitom zvažovat žalobcem zmiňovanou argumentaci v jeho odvolání, výše citovanou. Při posuzování včasnosti žalobcova odvolání proti rozsudku bude vycházet z judikatury Nejvyššího správního soudu; v případě pochybností o údajích obsažených v doručence předložené samotným odvolatelem provede okresní soud potřebné šetření stran dodání datové zprávy. Dospěje-li okresní soud k závěru o opožděnosti žalobcova odvolání, pak bude rozhodovat podle § 208 odst. 1 OSŘ předsedou senátu. Uzavře-li, že zmíněné žalobcovo odvolání bylo podáno v odvolací lhůtě, potom opraví způsobem tomu odpovídajícím údaj na předkládací zprávě a spis opětovně předloží odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku výše označenému. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 19. prosince 2011 předseda senátu