Za situace, kdy dítěti nevznikne nárok na příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního právního předpisu (§ 37 zák. č. 117/1995 Sb.), nárok na výživné nepřechází na stát.

Číslo jednací: 26Co 327/2011-280 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Martiny Nyplové ve věci péče o nezl. NB, nar. xxx, zast. Městským úřadem města Trutnov jako kolizním opatrovníkem, dceru RB, nar. xxx, trvale bytem xxx, adresa pro doručování: xxx, u pí. EP a LB, zemřelé xxx, za účasti pěstounky LŠ, nar. xxx, bytem xxx, o stanovení výživného otci pro dítě v pěstounské péči, k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. května 2011 č.j. 12P 355/2000-258, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud určil otci povinnost platit na výživu nezletilé N částku 1.500 Kč měsíčně splatnou k rukám pěstounky LŠ počínaje dnem 20.7.2010 (výrok I) s tím, že dlužné výživné za období od 20.7.2010 do 31.5.2011 ve výši 15.550 Kč je otec povinen zaplatit k rukám pěstounky do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok II). Tím byl změněn rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 12.2.2010 č.j. 12 P 355/2000-172 ve výroku o výživném pro nezletilou N (výrok III). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI). Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nezletilá je svěřena do pěstounské péče a nárok na výživné na stát nepřešel, neboť nezletilé je vyplácen sirotčí důchod ve výši 5.300 Kč a příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči vyplácen není. Výživné je tedy třeba hradit k rukám osoby, která o nezletilou pečuje, tj. k rukám pěstounky. Při stanovení výše výživného vycházel soud z úvahy, že majetkové poměry otce se oproti době minulého rozhodování o výživném (od roku 2010 - tehdy měl plnit k rukám matky) nijak nezměnily a výživné proto zůstalo zachováno ve stejné výši. Otec má nadále tři vyživovací povinnosti, není nijak zdravotně omezen a žije z příležitostných neoficiálních příjmů. Okresní soud dovodil, že je v jeho možnostech a schopnostech dosahovat takových příjmů, které mu stanovené výživné umožní hradit. Sám se bez důležitého důvodu vzdal příjmu kolem 13.000 Kč měsíčně (když ukončil svůj pracovní poměr dohodou), není evidován na úřadu práce a nepobírá dávky státní sociální pomoci ani hmotné nouze. Je tedy evidentní, že nějaké příjmy mít musí. Povinnost hradit výživné byla otci uložena od 20.7.2010, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byla nezletilá N svěřena do pěstounské péče své sestry. Proti tomuto rozsudku se otec v zákonné lhůtě odvolal. Namítl, že není pravdou, že by dobrovolně ukončil zaměstnání, v uvedenou dobu pracoval jako řidič a byl mu odebrán řidičský průkaz, tudíž nemohl práci nadále vykonávat. V současné době je nezaměstnán a pracuje pouze příležitostně, což mu vystačí pouze na vyžití. Tvrdil, že je schopen měsíčně si vydělat asi 3.000 Kč a z toho tedy může platit pro nezletilou N ve výši 500 Kč měsíčně. Opatrovník nezletilé navrhl potvrzení rozsudku z jeho správných důvodů. Připomněl, že po smrti matky byla nezletilá N svěřena do pěstounské péče starší polorodé sestře L Š, což bylo jediné možné řešení vzhledem k tomu, že nezletilá neměla s otcem po dlouhou dobu prakticky žádný kontakt a on se na její výchově nepodílel. Pěstounka pracuje na směny ve firmě Takata - Petri Parts Rtyně v Podkrkonoší a její příjem stačí pokrýt výdaje spojené s bydlením a její osobní potřeby. Sestry žijí v obecním bytě o velikosti 1+2, kde se náklady pohybují kolem 7.500 Kč měsíčně. Nezletilá N je žákyní sedmé třídy Základní škody Lány Úpice. Dosahuje průměrných výsledků, je zdravá, nekonfliktní. V březnu jí bylo 13 let, po zemřelé matce pobírá sirotčí důchod ve výši 5.300 Kč měsíčně. Otec se o dceru nadále nezajímá, nenavštěvuje ji, neposílá dárky. Některé otcovy kroky se zdají být jako účelové a z obsahu odvolání je zřejmé, že z jeho strany není žádná ochota zlepšit alespoň finanční situaci osiřelé dcery, když není schopen se podílet na její výchově. Pěstounka rovněž navrhla potvrzení rozsudku. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že rozsudek Okresního soudu v Trutnově z 29. listopadu 2010 č.j. 12P 355/2000-228, jímž byl zamítnut návrh na stanovení výživného pro nezletilou N Úřadu práce v Trutnově nabyl právní moci dne 29.12.2010. Tehdy dospěl okresní soud k závěru, že v září 2010 byl nezletilé přiznán sirotčí důchod, který činil 5.300 Kč měsíčně a jelikož sirotčí důchod je vyšší než vyplácený příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, byl tento příspěvek od října 2010 zrušen. Soud tehdy dovodil, že nejsou splněny podmínky § 45d zákona o rodině pro stanovení výživného rodičů dítěte svěřeného do pěstounské péče, když nárok na výživné na stát nepřešel, a proto návrh zamítl. Městský úřad v Trutnově jakožto opatrovník nezletilé podal dne 10.1.2011 podnět na zahájení řízení o stanovení výživného otci, když uvedl, že Úřad práce, odbor státní sociální podpory v Trutnov vyplácí na základě správního rozhodnutí Městského úřadu v Trutnově o svěření dítěte do předpěstounské péče odměnu pěstouna ve výši 3.126 Kč měsíčně počínaje dnem 22.6.2010. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči pro nezletilou N ve výši 4.508 Kč není vyplácen, protože přiznaný sirotčí důchod po zemřelé matce v částce 5.300 Kč tuto státní dávku převyšuje. Nevznikl tedy nárok, neexistuje souběh těchto dávek a je možné vyplácet vždy pouze jednu dávku, kdy přednost má důchod. Jelikož nárok na výživné na stát nepřešel, dovodil opatrovník nezletilé, že je třeba, aby otci bylo stanoveno výživné, které bude platit k rukám pěstounky LŠ. Usnesením ze 17. ledna 2011, které nabylo právní moci dne 28. ledna 2011 č.j. 12P 355/2000-234 Okresní soud v Trutnově zahájil řízení o stanovení výživného otci dítěte svěřeného do pěstounské péče. Podle § 45d odst. 1 zákona o rodině nárok na výživné určené rozhodnutím soudu na dítě, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního předpisu (§ 37 a 38 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) přechází na stát. Je-li výživné vyšší než příspěvek uvedený ve větě první, náleží dítěti rozdíl mezi výživným a příspěvkem; tento rozdíl se vyplácí pěstounovi. Z uvedeného tedy podle přesvědčení odvolacího soudu a contrario vyplývá, že za situace, kdy dítěti nevznikne nárok na příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního právního předpisu (tak jako v tomto případě, když sirotčí důchod převyšuje dávku dle § 37 zákona číslo 117/1995 Sb.), pak nárok na výživné nepřechází na stát. V takovém případě je však třeba zabezpečit, aby i nadále rodič plnil svoji zákonnou vyživovací povinnost, avšak nikoli státu (úřadu práce), na něhož nárok na výživné nepřešel, ale přímo pěstounovi. A právě tato situace nastala v souzené věci. Z toho důvodu tedy bylo rozhodnuto tak, že otec je povinen je platit výživné pro nezl. N k rukám pěstounky. Pokud jde o výši výživného, zde odvolací soud shodně s okresním soudem dospěl k závěru, že otec se vlastním jednáním vzdal zaměstnání, v němž mohl vydělávat 13.500 Kč, bylo tedy v jeho možnostech a schopnostech (a je i nadále) tohoto příjmu dosahovat (§ 96 odst. 1 zákona o rodině). S ohledem na otcovy tři vyživovací povinnosti pak je částka 1.500 Kč na třináctiletou dívku, která má potřeby dospělé ženy, adekvátní (§ 85 odst. 2 zákona o rodině). Rozsudek okresního soudu byl proto jako věcně správný potvrzen dle § 219 o.s.ř. (výrok I). Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř., když nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by přiznání práva na náhradu nákladů odůvodňovaly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í přípustné dovolání. V Hradci Králové dne 22. září 2011 předsedkyně senátu