Rozhodnutí ve věcech manželských vydané v některém státě Evropské unie je uznáváno v celé Evropské unii.

26Co 532/2010 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. DM a soudkyň Mgr. MN a JUDr. AS ve věci žalobce RP, nar. xxx, bytem xxx, proti žalované AP, nar. xxx, bytem xxx, Polská republika, o rozvod manželství, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v T č.j. 6C 108/2009-14 ze dne 8. září 2010, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud zastavil řízení o rozvod manželství účastníků s tím, že zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Oblastního soudu v JH v Polské republice ze dne 22.2.2007 č.j. 1C 1101/05. Proti usnesení podal žalobce včas odvolání. V něm uvedl, že rozhodnutí o rozvodu manželství mu nebylo doručeno. Dále vznášel pouze námitku proti výši výživného určeného pro nezl. P rozsudkem polského soudu. Odvolání žalobce je přípustné (§ 201 o.s.ř.) a včasné (§ 204 o.s.ř.), ale není důvodné. Předně je nutno uvést, že odvolací soud mohl přezkoumat usnesení okresního soudu jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení (§ 212a odst. 6 o.s.ř.) a nemá pravomoc přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí vydaného soudem v Polské republice. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce zahájil řízení dne 21.10.2009 a domáhal se rozvodu manželství s žalovanou. Žalovaná se dostavila na soud a předložila rozsudek vydaný v Polské republice, ze kterého okresní soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno 22.2.2007 s tím, že soud, který rozsudek vydal, zároveň potvrdil, že rozhodnutí je v právní moci. Poté okresní soud odkázal na ust. § 159 odst. 3 a řízení dle § 104 o.s.ř. zastavil. Je třeba uvést, že okresní soud měl správně odkázat na ust. § 159a odst. 5 o.s.ř., neboť toto ustanovení (nikoli ust. § 159 odst. 3 o.s.ř.) uvádí, že o věci pravomocně rozhodnuté nemůže být znovu vedeno soudní řízení, jinak je však rozhodnutí okresního soudu správné. Okresní soud správně poté, kdy zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno v Polské republice, vyšel z nařízení Rady č. 2201/2003, dle kterého jsou rozhodnutí ve věcech manželských vydaná v některém členském státě Evropské unie uznávána v celé Evropské unii. Uznávání rozhodnutí vydaných v členských státech jsou založena na zásadě vzájemné důvěry (nařízení Rady č. 1347/2000) a potvrdil-li proto polský soud, že jeho rozhodnutí je pravomocné, neměl okresní soud důvod o této skutečnosti pochybovat. I podle občanského soudního řádu je totiž možné, že rozhodnutí jsou doručena účastníkům náhradním způsobem a nabudou právní moci, bez ohledu na to, že se nedostanou do faktické moci účastníka. V souzené věci je navíc nutno vyjít z nesporné skutečnosti, že k zahájení řízení o rozvod manželství účastníků došlo v Polsku dříve než v České republice a v souzené věci proto i další, tzv. překážka litispendence, brání v pokračování řízení (§ 83 o.s.ř.). Z obsahu odvolání žalobce navíc vyplývá, že brojí zejména proti rozhodnutí o výši výživného, nikoli proti tomu, že manželství bylo již rozvedeno. Jak bylo uvedeno shora, soud nemá pravomoc přezkoumat věcnou správnost rozhodnutí polského soudu a bude proto na žalobci, aby své námitky proti výši určeného výživného vznesl u polského soudu, který rozhodnutí o výši výživného vydal. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání do 2 měsíců od jeho doručení u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Rozhoduje o něm Nejvyšší soud v B (§ 239 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). V HK dne 3. ledna 2011 předsedkyně senátu