31Af 28/2010-70 ČESKÁ REPUBLIKA ROZS UDEK JMÉNEM REP UB LIKY  Krajský so ud v Hradci Králové rozhodl v se nátě slo že ném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a so udc ů JUDr. Magdaleny Je žko vé a Mgr. Heleny Koneč né ve věci žalobkyně obchodní společnosti HOFFMANN spol. s r.o., IČ O 15052192, se síd lem C hrudim I, Štěpá nko va 97, zas to upené Ing. Radkem La nč íkem, da ňo vým poradcem se sídlem Brno, Divadelní 4, proti ža lova nému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se síd lem Hradec Krá lo vé, Horo va 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalo va né ho ze dne 21. prosince 2009, č.j. 9579/09-1300-607589, t a k t o : I . Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í :  Včas podanou ža lobo u se žalobkyně domáhala pře zko umá ní zákonnosti shora uvedené ho ro zhod nutí, jímž žalo va ný zamítl její odvo lá ní do dodatečného platebního výměru na daň z přidané hod noty za zdaňo vac í období dube n 2004, když namítala, že b yla výše uvedeným ro zhod nutím zkrácena na svých prá vec h.  V ža lobě konstatovala, že správce da ně i žalova ný nesprávně dospěli k zá vě ru, že ze strany ma nže lů Š. došlo k poskytnutí služby a k následně nepříp us tné kompenzaci dvo u různých plnění, přičemž zd ůvodně ní s níže ní ceny nepo va žova la z hlediska daně z přidané hod noty za relevantní. Napadené rozhodnutí postrádalo d le jejího ná zoru úva hu a právní hod noce ní, na základě jak ých pokračování 31Af 28/2010 -2- konkrétních d ůka zů ža lova ný k tako vé mu zá věru dospěl. Ro zhod nutí tak žalobkyně označila za nepře zko umate lné, neboť bylo v ro zporu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 337/19912 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění po zdějš íc h předpisů (dále jen „daňový řád“) a s judikaturou Ne jvyšš ího správního soud u obsaže no u v ro zs udk u ze dne 5. 2. 2004, sp. zn. 3 Afs 21/2003 a judikaturu Ús ta vního soudu obsaže no u v ná le zu ze dne 4. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 173/01.  Dále vyslo vila přesvědčení, že na ni nedopadá stano ve ní základu da ně na úro vni ceny zjiště né podle zna lecké ho posudku. Cenu na úrovni vynalo že nýc h nákladů, jak ji zvolil správce daně a žalo va ný, ne zná dle jejího ná zoru ani ust. § 14 záko na č. 588/1992 Sb., o da ni z přidané hodno ty, ve zně ní po zdě jších předpisů, (dále je n „zákon o DPH“) ani ust. § 36 záko na č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hod noty, ve zně ní po zdě jších předpisů, proto po va žo vala za zřejmé, že základem daně je ce na s jedna ná na úro vni ceny sníže né .  Na zá věr ještě žalobkyně vznesla ná mitk u prekluze. Při za há jení da ňo vé kontroly jí totiž Fina nč ní úřad v Chrudimi nesdělil d ůvod, proč kontrolu zahajuje. Tako vá daňo vá kontrola tak ne ní dle ná le zu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1835/07 úko nem, je ž by přerušil běh p rekluzi vní lhůty uvedené v § 47 da ňové ho řád u. Z toho to důvod u tak dle ža lobk yně byla daň dodatečně pra vomoc ně vyměřena až po uplynutí prekluzivní lhůty.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí ža lova ný uved l, že v daňo vé m řízení neb yl vede n spor o to, že se na základě smlouvy uza vře né s ma nže ly Š. usk uteč nilo zda nitelné plnění. Spor byl vede n o sta no ve ní základu da ně. Po va žo val za nepoc hybné , že žalobkyně účto va la manže lům Š. výra zně sníženou cenu za d ílo vzhledem k tomu, že v její prospěch usk uteč nili službu, za kterou jí nepochybně nále ží úplata. Došlo tak k započtení vzá jemnýc h plateb me zi ní a zákazníkem - manžely Š. Ža lo va ný dále uvedl, že v rámci da ňo vé ho řízení vyc há ze l správce da ně ze dvou zna leck ýc h posudků a to pos udk u, který si nec ha l sám vypracovat (ohodnocení na částku 4,500.000,- Kč) a posudku p ředlo že ného žalobkyní (ohodnocení na částku 3,800.000,- Kč). Po zvá že ní všec h okolností přistoupil správce daně ke sta no ve ní základu da ně ve výši prokazatelně vynalo že nýc h nákladů, které v první etapě ( hr ubá stavba) činily 1,204.505,50 Kč a ve druhé etapě (dokončení domu) či nily částku 2,307.361,76 Kč. Součet těchto částek vzal správce daně za zák lad daně. Jednalo se přitom o částku výra zně ni žší než uváděné katalogo vé ceny obdobných domů a nedosaho va la ani výše oce ně ní uvedené v jed notlivýc h znaleck ýc h pos udc íc h. Žalo va ný po va žo val za nepochybné, že žalobkyně by svo je d ílo neprodá va la se znač no u ztrátou, když ji tržní prostředí k takovému ne výhod nému prodeji nenutilo. Upo zornil ro vně ž, že správce daně vyc há zel při sta no ve ní základu daně s čl. 72 Směrnice Rad y 2006/112/ES. Dle toho to us ta no vení m ůže b ýt základem da ně výše celkových nákladů. Uved l ro vně ž, že tyto předpisy byly vza ty do úvahy po uze info rmati vně, neboť na předmětné zda ňo vac í období (d ube n 2004) ještě ne mo hly být aplikovány. Ža lo vaný vyslo vil přesvědčení, že správce da ně postupoval v souladu s ust. § 2 odst. 3 a § 31 daňo vého řád u. pokračování 31Af 28/2010 -3-  V píse mném vyjádření k žalobě ža lo vaný uvedl, že žalobkyni byl na výše n základ daně a daň u dodání hrubé sta vb y a dokončení no vosta vb y ukázko vé ho rodinné ho domu NIKÉ. Příjemci těchto plnění b yli Ing. D. a Ing. R. Š. Cena byla stano ve na jako pe vná a mě la obsa hova t veškeré náklady a zisk zhoto vite le. Ze strany žalobkyně byla poskytnuta „sle va“ , neboť dům byl využíván jako vzorový. Ve výsledné ce ně tedy b yla zo hled ně na dohoda obou smluvních stra n, ve které se objednatel (manželé Š.) za va zují k využití své ho rodinného domu jako ukázko vé ho domu za úče lem propagace sta veb ního s ys tému VELOX a také, že umožní ve s vém domě ná vště vu zájemců o te nto s taveb ní s ys tém. Žalobkyně odvedla daň ze zaplacené ce ny, tj. z ceny výrazně snížené, která b yla pod úro vní vynalo že nýc h nákladů. Tak to sta no ve ný základ da ně byl sprá vce m daně na výše n na částku vynalo že nýc h nákladů. Žalo va ný zd ůra znil, že s níže ná cena b yla manže lům Š. účto vá na vzhledem k tomu, že oni uskutečnili s lužb u, za kterou jim nepochybně nále ží úplata. Došlo tedy k započtení vzá jemnýc h plateb. Takovýto zápočet je samozřejmě mo žný, nicmé ně daň z přidané hod noty musí být od vede na z plné ceny za zda nitelné plnění. V da ném p řípadě se ne jedna lo o sle vu na základě změ ny dodacíc h, kvantitativních, kva litati vníc h či jinýc h podmínek. Ža lo va ný zd ůra znil, že podstatou žalob y je tvrze ní, že základem daně musí být ce na sjednaná a to na úro vni ceny sníže né . Přitom skutečnost, že b ylo poskytnuto protiplnění, je v žalobě zcela pominuta.  V dalš ím p ísemné m podání upozo rni la žalobkyně na ná zor Ús ta vního soud u týka jíc í se sdělení důvod ů pro za háje ní da ňo vé ko ntro ly vys lo ve ný v je ho us nese ní ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. ÚS 378/10. Dovodila z ně ho, že dle sta no viska Ústavního soud u důvod y v protokolu o za há jení daňo vé ko ntro ly uvedeny být mus í, ale již nemus í b ýt ko nkreti zo vá ny pochybnosti.  Při nař íze ném jednání s hrnul zás tupce ža lobk yně ža lob ní námitky a zno vu poukázal na usnesení Ústavního soud u ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 1 ÚS 378/10. Statutární zástupce žalobkyně pak k věci uved l, že dům pro manžele Š. byl posta ve n jako vzoro vý, proto b yla jeho ce na sjed ná na nižš í, na víc oni i jejich příbuzní při výsta vbě pomáhali a jejich práce b yla značně ro zsá hlá . Statutární zástupce žalobkyně ro vně ž poukázal na rozd ílné znalecké posudky za lo žené ve správním spise, kdy jeden si nec hali vyho to vit manželé Š. pro poskytnutí úvě ru, druhý pak fina nč ní úřad. Posudek vyžádaný sp rá vcem da ně však v žád ném případě ne hod notil práce, které na domě vyko nali sami manželé a na víc dům vůbec ne viděl.  Krajský so ud pře zko uma l napadené ro zhod nutí v me zích ža lobníc h bodů v říze ní podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního záko na č. 150/2002 Sb., so ud ního řádu správního, ve zně ní po zdě jších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) a dospěl k zá věru, že žaloba není d ůvod ná.  Ze správního spisu krajský so ud zjistil, a tato skutečnost ani neb yla me zi účastníky říze ní sporná, že žalobkyně uza vřela dne 20. 3. 2003 s manžely Š. smlouvu o d ílo na dodání a mo ntá ž hrubé stavby uká zkové ho rodinného domu NIKÉ v Marko vic íc h. Cena za zhoto ve ní d íla byla sjednána ve výši 435.377,- Kč s dodatkem, že v této ceně je zohled ně na dohoda obou smluvníc h s tra n, ve které se pokračování 31Af 28/2010 -4- manželé Š. za vá zali k využití své ho rodinného domu jako uká zko vého za úče lem propagace stavebního systému VELOX a to formou umo žně ní ná vště v dalším záje mc ům žalobkyně o uvedený sta veb ní systém. Termíny ná vště v b yly přitom ve smlouvě b líže vymezeny.  Uvedené smluvní ujed ná ní posuzo va l krajský so ud z po hled u ust. § 14 záko na o DPH stano víc ího , že základem pro výpočet da ně je ce na zda nitelné ho plnění. Posuzo va l ted y, co v dané m smluvním ujednání takové zda nitelné plnění představuje. L ze připustit, že v pře vá žné větši ně případů představuje základ da ně cena, která je ve smlo uvě jako cena za d ílo sjed ná na. V pos uzo va né věci však nelze přehlédnout, že ce na za d ílo představovala jed nak fi nanční částku a jednak zá va zek objednatelů, poskytnout s vůj rodinný dům žalobkyni za úče lem reklamy jejich služeb a používa né ho sta veb ního s ys tému. Ce na za d ílo tak předs tavo va la nepochybně součet těchto d vou veličin, přičemž druhá ve ličina neb yla konkrétně vyč ísle na.  Krajský so ud se tedy nemohl ztotožnit s žalobní námitkou zpoc hyb ňujíc í postup žalo va né ho při daňo vém poso uze ní s hora uvede né smlouvy o dílo. Za ne záko nný po va žo val naopak postup ža lobkyně , která odvedla daň z přidané hod noty z čás tk y, která odpo vída la po uze výši kupní ce ny. Krajský so ud se přiklonil k ná zoru ža lo va ného , že v kupní ce ně byla zo hled ně na do hoda obou smluvníc h stra n, v níž se manželé Š. za vá zali k využití s vého rodinného domu jako ukázko vé ho za účele m propagace stavebního systému VELOX. Žalobkyni tak nepochybně poskytli službu.  Dále se krajský so ud zab ýva l otá zko u přesného vyme ze ní základu daně , tedy otázkou, v jaké výši měla b ýt služba poskytnutá manžely Š. vyč ís le na. Hodnotil tedy postup žalo va né ho a potažmo správce da ně, kteří při sta no ve ní základu vyc há ze li z výše nákladů žalobkyní na hrubo u s ta vbu rodinného domu vyna lo že ných. Pro porovnání jim přitom sloužily d va znalecké posudky a katalogové ceny. K tomu lze uvést, že hodno ta služb y poskytnuté manžely neb yla nikde vyč ísle na, neboť nedošlo k jejímu smluvnímu jednání. Správce daně přitom při daňo vé kontrole zjistil, že náklady na zakázku ma nže lů Š. činily 1,204.505,50 Kč. Pokud tedy žalobkyně účto va la za dodání hrubé sta vb y částku 435.377,- Kč, lze mít za to, že hod notu služeb poskytnutých manžely Š. si tak ocenila ro zd ílem do výše vynalo že nýc h nákladů, tedy částkou 769.128,50 Kč. Jestli že správce daně ža lobk yni daň ve výši toho to základu vyměřil, splnil tak po žadavk y us t. § 14 záko na o DPH. Tato skutečnost nemůže být vyvrácena ani námitkou žalobkyně vznese no u při na říze ném jednání, dle níž manželé Š. i jejich příb uzní prováděli některé práce na sta vbě svépomocí. Hodnota těchto prací se nemohla totiž ob je vit v nákladech žalobkyně a tud íž ani výši základu da ně z přidané hodno ty nemo hla ovlivnit. Lze ro vně ž souhlasit s ža lo va ným, že takto sta no ve ný základ da ně na víc nepřesa ho val katalogovou cenu obdobných domů a ani nedosa ho val výše ceny sta no ve né jednotlivými znaleckými posudky v daňo vém řízení p ředlo že nými. pokračování 31Af 28/2010 -5-  Lze rovněž ko nsta tova t, že ža lo vaný své právní úva hy v napadeném rozhodnutí řádně odůvodnil, ne lze se tud íž p řiklo nit ani k žalobní námitce, že je napadené ro zhod nutí pro nedostatek d ůvod ů nepře zko uma telné.  Za nedůvod no u muse l krajský so ud po važo va t ro vně ž námitku prekluze prá va daň vyměřit žalobkyní od ůvodně no u ná le zem Ús ta vního soud u ze dne 18. 11. 2008 vede ným pod sp. zn. I. ÚS 1835/07. K tomu krajský so ud uvád í, že byl při svém rozhodování vá zán ná zorem Ne jvyšš ího správního soud u (ro zs udek NSS ze dne 24. 3. 2010, čj. 8 Afs 7/2010-70), dle něho ž po žada vek, aby správce daně disponoval při za háje ní daňo vé kontroly konkrétním podezřením či pochybnostmi o řádném plnění daňo vé povinnosti, nemá opodstatnění a je v ro zporu s pojmovým chápáním kontroly ve sprá vním právu jako takové. Vázá n takto vyslo ve ným zá va zným právním ná zorem Nejvyššího správního soudu hod notil krajský soud námitku žalobkyně o hled ně ne záko nné ho za há jení da ňo vé ko ntro ly jako be zdůvod no u. Tímto úkone m tedy správce daně zákonně přerušil běh prekluzívní lhůty pro vyměření da ně ve s myslu ust. § 47 odst. 2 daňové ho řád u. Dle dané ho usta no ve ní běží tříletá lhůta k vyměření daně zno vu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úko nu zpra ve n. V projed náva né věci se jednalo o zda ňo vac í období d uben roku 2004, daňo vá kontrola byl protokolárně za háje na dne 9. 3. 2007. Od ko nce roku 2007 tedy ve smys lu sho ra vzpom ína né ho usta no ve ní daňo vé ho řádu počala běžet no vá tříletá lhůta pro vymě ře ní da ně, jejíž běh byl uko nče n ke ko nci roku 2010. Daň za uvedená zda ňo vac í období b yla pra vomoc ně vyměřena k datu 4. 1. 2010, tedy před uplynutím prekluzívní lhůty. Krajský so ud při vys lo vení to hoto ná zo ru nemohl přihlížet ani k další námitce ža lobk yně odkazující na novou judikaturu Ústavního soudu (us nese ní ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 1 ÚS 378/10), neboť je vázán zá va zným stanoviskem Nejvyššího správního soudu vys lo ve ným ve věci vede né pod sp. zn. 8Afs 7/2010. Krajský so ud proto musel ža lobu jako ned ůvod no u ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zam ítno ut.  Výrok o nákladech řízení se op írá o us tano ve ní § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně ve věci nebyla úspěšná, so ud jí proto prá vo na ná hrad u nákladů říze ní nepřiznal. Ze správního spisu ne vyp lynulo, že by ža lo va nému v souvislosti s tímto říze ním nějaké náklady vznikly. Proto krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. P o u č e n í : Toto rozhodnutí nabývá právní moci d nem doručení účas tník ům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.)  Proti pravomocnému rozhodnutí je p říp ustná kasační stížnost, kterou lze podat z d ůvod ů uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvo u týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ke Krajskému soud u v Hradci Králové. O kasační stížnosti ro zhod uje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí pokračování 31Af 28/2010 -6- být stě žo vate l zasto upe n advokátem. To nepla tí, má-li stě žo vate l, je ho zaměstnanec nebo čle n, který za něj jedná nebo jej zastup uje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výko n advokacie. V Hradci Králo vé dne 13. led na 2011 Mgr. Marie Kocourková, v.r. předsedkyně senátu