O návrhu na odklad provedení nařízené exekuce podle pravidel z. č. 120/2001 Sb., musí rozhodovat soudce.

23Co 423/2012 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Lukáše Páchy ve věci exekuce oprávněného Na Čtvrtích, a.s., se sídlem v Praze 5 – Velké Chuchli, Radotínská 41, IČ 27123308, zast. JUDr. Ondřejem Vodákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Školská 694/32, proti povinnému FK, nar. xxx, bytem v xxx, zast. JUDr. Jaroslavou Ježkovou, advokátkou se sídlem v Nové Pace, K.J.Erbena 1266, pro vymožení částky 2.950.810,- Kč s příslušenstvím, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19.6.2012, č.j. 39EXE 220/2012-31, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se soudu prvého stupně v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora uvedeným usnesením rozhodl o tom, že provedení exekuce nařízené usnesením téhož soudu z 5.3.2012, č.j. 39EXE 220/2012-14 se odkládá do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 16Cm 14/2012. Proti tomuto usnesení si podal včasné odvolání oprávněný a namítá, že usnesení okresního soudu je nepřezkoumatelné pro absenci důvodů. Současně namítá, že tu ostatně žádné důvody pro odložení provedení exekuce nejsou. Oprávněný naopak považoval usnesení okresního soudu za správné a navrhoval jeho potvrzení. Setrval na svém tvrzení, že v řízení zahájeném k jeho návrhu na zrušení rozhodčího nálezu došlo usnesením Městského soudu v Praze ze 4.4.2012, č.j. 16Cm 14/2012-25 k odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu, podle něhož exekuce v této věci byla nařízena, a to až do právní moci rozhodnutí o návrhu na zrušení tohoto rozhodčího nálezu. Oprávněný přitom netvrdí žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že by byl oprávněný vážně poškozen povolením odkladu provedení exekuce. I ve vztahu k namítané nepřezkoumatelnosti usnesení soudu prvého stupně povinný neshledával odvolání opodstatněným. Vzhledem k nemeritornímu rozhodnutí stručné sdělení důvodů bylo pro danou věc dostačující. Odvolací soud usnesení soudu prvého stupně přezkoumal a dospěl k názoru, že okresní soud při rozhodování o návrhu povinného na odklad provedení exekuce byl nesprávně obsazen. Odvoláním napadené usnesení o odložení provedení exekuce totiž učinila vyšší soudní úřednice. A právě v tom odvolací soud spatřuje vadu řízení. Rozsah činnosti vyšších soudních úředníků je upraven v zákoně č. 121/2008 Sb., kdy podle § 10 odst. 1 písm. j/ je vyšší soudní úředník oprávněn provádět úkony soudu prvého stupně ve věci řízení o nařízení exekuce k vymožení peněžitého plnění, není-li exekučním titulem exekutorský či notářský zápis, a to včetně rozhodování o návrhu na zastavení exekuce podaném oprávněným nebo exekutorem, pokud návrhu žádný z účastníků neodporoval. Z tohoto ustanovení podle přesvědčení odvolacího soudu vyplývá, že k rozhodování o odkladu provedení exekuce, ať už z jakéhokoliv důvodu, s jednáním či bez jednání, není vyšší soudní úředník oprávněn. Důvodnost tohoto názoru vyplývá i z porovnání s ust. § 10 odst. 1 písm. g/ tohoto zákona, kdy vyšší soudní úřadník je pro případ výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodeje movitých věcí či příkazu k výplatě z účtu peněžního ústavu k rozhodnutí o odkladu provedení výkonu rozhodnutí podle pravidel občanského soudního řádu oprávněn. Rozdílnost v oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodnout o odkladu provedení výkonu rozhodnutí oproti nemožnosti obdobně rozhodnout v exekučním řízení je dána tím, že exekuce podle pravidel z.č. 120/2001 Sb. může být provedena jakýmkoliv vhodným způsobem, když je to soudní exekutor, který podle § 47 odst. 1 a násl. ex.ř. volí způsob provedení exekuce, ale způsob výkonu rozhodnutí je omezen jen na návrh oprávněného. Z uvedeného vyplývá závěr, že o návrhu na odložení provedení nařízené exekuce podle pravidel z.č. 120/2001Sb. musí rozhodovat soudce. Nestalo-li se tak, byl soud nesprávně obsazen vyšším soudním úředníkem a došlo tak ke zmatečnostní vadě ve smyslu § 229 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., k níž odvolací soud musí přihlížet i bez návrhu účastníků. To ve výsledku vedlo k tomu, že odvolací soud musel usnesení soudu prvého stupně podle § 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. zrušit a věc vrátit k soudu prvého stupně k dalšímu řízení. To aniž by se mohl vypořádat s věcnými argumenty odvolatele proti usnesení vyššího soudního úřadníka. V dalším průběhu řízení návrh povinného na povolení odkladu provedení exekuce posoudí soudce a opětovně o návrhu povinného rozhodne. Vypořádá se přitom současně i s námitkami odvolatele směřujícími proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka, jež bylo zrušeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Pardubicích dne 29. srpna 2012 předseda senátu