Předběžným opatřením nelze nařídit účastníku řízení, aby povinnosti k peněžitému plnění, která mu byla uložena dosud nevykonatelným rozhodnutím, fakticky splnil tak, že finanční prostředky složí do úschovy soudu.

26Co 586/2012 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Martiny Nyplové ve věci žalobců: a) MP, nar. xxx, b) ZP, nar. xxx, obou bytem xxx, c) TP, nar. xxx, bytem xxx, d) MP, nar. xxx, bytem xxx, všech zastoupených prof. JUDr. Zbyňkem Kiesewetterem, Dr.Sc., advokátem se sídlem Praha 6, Zavadilova 1888/22, proti žalované: OREGON CZ s. r. o., se sídlem Hradec Králové, Bratří Štefanů 902/71, IČ 25937383, zastoupené JUDr. Zdeňkem Kadlečkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Karla IV. 502, o zaplacení 1.260.000 Kč, o návrhu žalobců na nařízení předběžného opatření, k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 12. července 2012, č. j. 16C 268/2008-265, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření, kterým bude žalované uloženo složit do úschovy soudu 3.250.000 Kč, z a m í t á. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud podle § 102 odst. 1 o. s. ř. nařídil předběžné opatření, jímž žalované uložil, aby složila na účet soudu 3.250.000 Kč. Okresní soud uzavřel, že 29. 6. 2012 byl vydán rozsudek, kterým bylo žalované společnosti uloženo zaplatit žalobcům 1.260.000 Kč s úrokem z prodlení a nahradit jim náklady řízení 119.840 Kč. Žalobci osvědčili, že ve společnostech DOOREG, s. r. o., alfadiz, s. r. o, a u žalované společnosti „figurují stejné osoby ve vztahu osob blízkých“. Firmy mají stejné sídlo (DOOREG, s. r. o. a žalovaná) a společný telefonní kontakt (alfadiz, s. r. o. a žalovaná). Rovněž tak mají shodnou náplň činnosti, jak je patrno z webových stránek společností. Okresní soud uzavřel, že bylo osvědčeno, že vyvstává obava, že by výkon rozhodnutí mohl být ohrožen, tak jak žalobci uvádějí. Návrhu na vydání předběžného opatření proto vyhověl. Proti usnesení podala žalovaná včas odvolání. Namítla, že není pravdivé tvrzení žalobců, že nejsou jediní, kdo jsou žalovanou společností postiženi a poškozeni. Uváděla, že na trhu společnost funguje od roku 2000 a neměla nikdy s klientem konflikt obdobného rázu. Popírala, že mezi žalovanou společností a společnostmi DOOREG, s. r. o. a alfadiz, s. r. o. dochází k přebírání činnosti žalované. Nesouhlasila s uloženou povinností, v důsledku které by došlo k blokaci velké finanční částky na dobu, jejíž délku nelze odhadnout. Odvolání žalované je přípustné a je rovněž důvodné. Odvolací soud o něm rozhodl, aniž musel nařídit odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Věc byla odvolacímu soudu předložena k rozhodnutí až dne 7. 11. 2012. Předběžné opatření bylo vydáno v rámci řízení o zaplacení 1.260.000 Kč. Žalobci se domáhali nařízení předběžného opatření s tím, že by výkon rozhodnutí, které bylo již vydáno, ale dosud není vykonatelné, mohl být ohrožen, protože žalovaná společnost začala převádět veškerou svou činnost na shora označené obchodní společnosti. Nařízení předběžného opatření se domáhali s odkazem na ust. § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. Podle tohoto ustanovení předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu. Nařízení předběžného opatření pro obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vyžaduje, aby oprávněnému svědčilo rozhodnutí, které by mohlo být titulem pro výkon rozhodnutí, které se však dosud nestalo vykonatelným, event. jsou zde vážné důvody, pro které oprávněný nemůže k vymáhání plnění přistoupit. V souzené věci je nesporné, že okresní soud vydal dne 29. června 2012 rozsudek č. j. 16 C 268/2008-277, kterým uložil žalované společnosti zaplatit žalobcům 1.260.000 Kč s úrokem z prodlení, rozhodnutí dosud nenabylo právní moci a není vykonatelné. Žalobci se však domáhali nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalované uloženo složit do úschovy soudu 3.250.000 Kč, tj. částku podstatně vyšší, než o které bylo soudem rozhodnuto. Rozhodnutí soudu 1.stupně přiznává žalobcům právo na jistinu 1.260.000 Kč, náhradu nákladů řízení 119.840 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1.260.000 Kč od 10. 9. 2008 do budoucna. Žalobci ani soud 1.stupně neuvedli, jak k částce 3.250.000 Kč dospěli. Odvolací soud uvažuje při výpočtu úroku z prodlení o výši úroku v průměru asi 10 % p.a. (ve skutečnosti se pohybuje od 10,75 % do 7,5 % za jednotlivá kalendářní pololetí), z přiznané jistiny za dobu 4,5 roku pak činí kapitalizovaný úrok z prodlení maximálně 45 % z 1.260.000 Kč, tj. asi 570.000 Kč. Rozhodnutí soudu 1.stupně, u kterého se tvrdí, že je ohrožen jeho výkon, tedy přiznává žalobcům celkem pouze asi 1.950.000 Kč nikoli 3.250.000 Kč. Vedle existence rozhodnutí musí být současně prokázány skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen. Obvykle je nařízení předběžného opatření navrhováno s tvrzením, že v důsledku chování dlužníka hrozí, že dojde ke snížení hodnoty jeho majetku a že nebude možno realizací majetku dlužníka soudní rozhodnutí vykonat. Smyslem a účelem předběžného opatření nařízeného pro obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, je zajištění předpokládaného budoucího výkonu soudního rozhodnutí, tj. zajištění majetku, u kterého lze předpokládat, že proti němu bude výkon rozhodnutí veden, tj. smyslem a účelem takového předběžného opatření je zabránit tomu, aby se majetek dlužníka zmenšil. Tak tomu například bude, jestliže dlužník zcizuje věci, až to není ekonomicky zdůvodnitelné, zadlužuje se atd. Oprávněný se tak obvykle domáhá toho, aby dlužník nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř.). V souzené věci žalobci tvrdili, že žalovaná převádí svou podnikatelskou činnost na jiné subjekty, ale netvrdili, že se žalovaná zbavuje majetku, jehož realizací by mohlo při následném výkonu rozhodnutí, event. exekuci, dojít k uspokojení jejich nároku. Netvrdili například, že žalovaná společnost má 3.250.000 Kč k dispozici a nedomáhali se zákazu dispozice s touto částkou, naopak navrhovali, aby žalovaná 3.250.000 Kč složila do úschovy u soudu (aniž by bylo tvrzeno, že tyto peníze žalovaná společnost vlastní a úschovou by mělo být zabráněno, aby s penězi disponovala). Smyslem a účelem předběžného opatření je poskytnout předběžnou ochranu právům, nikoli je fakticky vykonat. Předběžné opatření proto nelze vydat tak, že by jím došlo k faktické nikoliv právní úpravě vztahů mezi účastníky. Odvolací soud je přesvědčen, že předběžným opatřením nelze nařídit účastníku řízení, aby povinnost k peněžitému plnění, která mu byla uložena dosud nevykonatelným rozhodnutím, fakticky splnil tak, že finanční prostředky složí do úschovy soudu. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. totiž lze nařídit předběžné opatření pouze ve spojení s ust. § 352 o. s. ř. Podle § 352 o. s. ř. soud přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci pouze v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením, nikoli v souvislosti se splněním dluhu, tak jak je tento způsob upraven v ust. § 185a a násl. o. s. ř. Odvolací soud dospěl k závěru, že návrhu na vydání předběžného opatření nelze vyhovět, protože žádaným předběžným opatřením by došlo k faktickému splnění povinnosti uložené dosud nevykonatelným rozhodnutím, a proto rozhodnutí okresního soudu změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání. V Hradci Králové dne 19. listopadu 2012 předsedkyně senátu