28Ad 15/2012-19                 USNESENÍ   Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobce J. B., zast. JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem v Malé Skále č.p. 397, PSČ 468 31 proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, o odnětí plného invalidního důchodu, k žalobě žalobce do rozhodnutí žalované ze dne 22.5.2012 č. X, t a k t o :     I. Žaloba  se odmítá.     II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :       Předmětem žaloby projednané soudem učinil žalobce rozhodnutí správního orgánu (žalované) označené ve výroku. Uvedeným rozhodnutím zamítla žalovaná námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 22.5.2012. Ta svým rozhodnutím přiznala žalobci od 26. 1. 2012 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 38 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).   Žalovaná, která s průvodním dopisem datovaným dnem 24. 7. 2012, žalobu krajskému soudu předložila, upozornila, že žaloba byla namísto krajskému soudu doručena právě žalované a to i přes řádné poučení připojeném k napadenému rozhodnutí o možnosti podat žalobu do dvou měsíců od doručení u věcně a místně příslušného soudu.   Základním předpokladem pro věcné přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalované je zejména včasné podání žaloby proti tomuto rozhodnutí u příslušného orgánu. Předmětem žaloby bylo učiněno rozhodnutí žalované, jehož projednání spadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. a) zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s.ř.s.), kdy s ohledem na bydliště žalobce je příslušným pro projednání žaloby Krajský soud v Hradci Králové (§ 7 odst. 1 a 3 s.ř.s.).     pokračování             28Ad 15/2012     -2-     Soud tedy ověřil otázku doručení žaloby a od tohoto se odvíjející posouzení její včasnosti a ze správního spisu žalované a její reakce ověřil následující skutečnosti:   napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno ve čtvrtek dne 24. 5. 2012, jak dotvrdil vlastnoručním podpisem na kopii dodejky. Poslední den dvouměsíční lhůty pro včasné podání žaloby tak připadl na úterý 24. 7. 2012 (§ 40 odst. 2 a 3 s.ř.s.), a tedy nejpozději tento den by muselo být podání předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence (§ 40 odst. 4 s.ř.s.). V závěru napadeného rozhodnutí byla připojena „Informace o možnosti soudního přezkumu“, ve které je uveden tento text: Proti tomuto rozhodnutí lze podat do dvou měsíců od jeho doručení žalobu u věcně a místně příslušného soudu podle § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů.   Z údaji na žalobě ze dne 16. 7. 2012 vyplývá, že tato byla dne 17. 7. 2012 doručena přímo žalované. Ta ji s průvodním dopisem s datem 24. 7. 2012 předala následujícího dne, tedy 25. 7. 2012 poště k přepravě (údaj pracovníka manipulačního oddělení na spisovém obalu vedeném k osobě žalobce), jak na výzvu soudu potvrdila žalovaná ve svém písemném stanovisku ze dne 5. 9. 2012.   Na daný případ se vztahuje lhůta pro podání žaloby upravena v ust. § 72 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále s.ř.s.), kdy lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zde krajský soud připomíná pro úplnost a přehlednost obsah § 72 odst. 1 s.ř.s. ve znění do 31. 12. 2012, kdy lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. S ohledem na aktuální znění § 72 odst. 1 s.ř.s. si tak žalobce „nepodržel lhůtu“ pro včasné podání žaloby. Ta by mohla býti zachována pouze v případě, že by správní orgán žalobu stihnul předat poště k přepravě či jiným způsobem doručit zdejšímu soudu nejpozději do 24. 7. 2012 (poslední den dvouměsíční lhůty pro včasné podání žaloby). Pro svůj postup nalezl krajský soud oporu např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 26. 3. 2008, čj. 2 Azs 71/2006-82, kde se uvádí: „Žalobu lze odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., je-li jisté, že nastaly skutečnosti rozhodné pro právní závěr o opožděnosti. Tak tomu není, jsou-li skutečnosti tvrzené účastníkem řízení, které jsou v rozporu s obsahem spisu, na němž spočívá závěr o opožděnosti žaloby, možné a pravděpodobné.“       pokračování             28Ad 15/2012     -3-     Z výše uvedených časových  důvodů je zřejmé, že tato byla krajskému soudu předložena po marném uplynutí lhůty pro včasné podání žaloby, byť pouze o jeden den. Podle § 72 odst. 4 s.ř.s. však zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Krajský soud se proto nemohl zabývat věcnou správností a zákonností rozhodnutí samotného a opožděnou žalobu odmítl v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., když žalobce byl v napadeném rozhodnutí řádně poučen o místu a lhůtě pro včasné podání žaloby.   Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 věta první s.a.s., kdy pro případ zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 31. října 2012 JUDr. Marcela Sedmíková, v.r.         samosoudkyně