28Az 12/2012-13             USNESENÍ       Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobce: K. A. Y.,  proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 4. 2012, č.j. MV-124980-7/OAM-2011, t a k t o :   I. Žaloba se odmítá. II. Žádost o ustanovení zástupce se zamítá. III.       Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým správní orgán zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí ICP letiště Praha-Ruzyně č. j. CPR-3503-22/PŘ-2011-004112 ze dne 26. 10. 2011. Tímto rozhodnutí bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) pod 2 a § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen zákon o pobytu cizinců). Doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena na dobu 4 let a je shodná s dobou vykonatelnosti rozhodnutí. Současně byla cizinci podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona o pobytu cizinců stanovena doba k vycestování z území České republiky. Spolu se žalobou požádal žalobce o ustanovení zástupce pro řízení před soudem.   Základním předpokladem pro věcné přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalované je zejména včasné podání žaloby proti tomuto rozhodnutí u příslušného orgánu. Předmětem žaloby bylo v dané věci učiněno rozhodnutí žalovaného, jehož projednání spadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s.ř.s.), pokračování             28Az 12/2012   -2-     kdy je místně příslušným pro projednání žaloby Krajský soud v Hradci Králové a to s ohledem na skutečnost, že žalobce byl v den podání žaloby hlášen k pobytu v obvodu zdejšího soudu § 172 odst. 6 zák. č. 325/1999 Sb., v platném znění, o azylu.   Na daný případ se vztahuje lhůta pro podání žaloby upravena v § 172 odst. 2 téhož zákona, kdy žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána od 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.   S ohledem na výše uvedená ustanovení učinil krajský soud následující zjištění: z odpovědi správního orgánu na dotaz ohledně doručení napadeného rozhodnutí a jeho právní moci ze dne 21. 5. 2012 zjistil, že rozhodnutí ve věci správního vyhoštění ze dne 10. 4. 2012 bylo žalobci doručeno a současně nabylo právní moci dne 24. 4. 2012, poslední den lhůty pro včasné podání žaloby tak připadl na pátek 4. 5. 2012. Podaná žaloba byla sepsána dne 9. 5. 2012 a držiteli poštovní licence byla žalobcem podána k přepravě dne 11. 5. 2012, jak lze ověřit z připojené obálky a razítka.   Z popsaných okolností vyplývá, že žaloba byla podána po marném uplynutí lhůty. Skutečnosti, které by umožnily přijmout jiný závěr, krajský soud nezjistil. Pro svůj postup nalezl rovněž oporu např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2008, čj. 2 Azs 71/2006-82, kde se uvádí: „Žalobu lze odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., je-li jisté, že nastaly skutečnosti rozhodné pro právní závěr o opožděnosti. Tak tomu není, jsou-li skutečnosti tvrzené účastníkem řízení, které jsou v rozporu s obsahem spisu, na němž spočívá závěr o opožděnosti žaloby, možné a pravděpodobné.“   Krajský soud se proto nezabýval věcnou správností a zákonností rozhodnutí samotného a opožděnou žalobu odmítl v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s..   Jak již bylo výše uvedeno, žalobce učinil součástí žaloby rovněž žádost o ustanovení zástupce pro řízení před soudem. Podle ust. § 35 odst. 8 s.ř.s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; podle ust. § 36 odst. 3 věta prvá a druhá s.ř.s. ) účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.   Jelikož krajský soud vyhodnotil žalobu jako opožděnou a důvody svého rozhodnutí objasnil v tomto odůvodnění, postupoval v intencích ustanovení předchozího odstavce a žádost o ustanovení zástupce zamítl.     pokračování             28Az 12/2012   -3-   Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 věta první s.a.s., kdy pro případ zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 1. srpna 2012        JUDr. Marcela Sedmíková, v.r.                     samosoudkyně