Odůvodnění
30A 109/2012-25
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatele B. H., za účasti 1) Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, 2) volební strany Česká strana sociálně demokratická, zast. zmocněncem Jiřím Martincem, adresa pro doručování : Střelecká 45, 500 02 Hradec Králové, 3) volební strany Koalice pro Královéhradecký kraj – KDU-ČSL – HDK - VPM, zast. zmocněncem Mgr. Lukášem Janečkem, adresa pro doručování : Jana Koziny 560, 500 03 Hradec Králové, 4) volební strany Komunistická strana Čech a Moravy, zast. zmocněncem Milanem Špásem, adresa pro doručování : Káranice 9, 503 66 Káranice, 5) volební strany Občanská demokratická strana, zast. zmocněnkyní Bc. Věrou Šenkovou, adresa pro doručování : Vančurovo náměstí 663, 500 02 Hradec Králové, 6) volební strany Top 09 a Starostové pro Královéhradecký kraj, zastoupené zmocněnkyní Ing. Romanou Putnovou, DiS., adresa pro doručování : Akademika Bedrny 89, 500 03 Hradec Králové a 7) volební strany VÝCHODOČEŠI, zast. zmocněnkyní Jaroslavou Vydarenou, adresa pro doručování : U Jednoty 234, 500 03 Hradec Králové, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012, takto :
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel se včas podaným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové dne 24. října 2012, domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012.
Navrhovatel napadl platnost uvedených voleb z několika důvodů. V prvé řadě si stěžoval na to, že mu nebyl vydán voličský průkaz, ačkoliv o něj opakovaně žádal na Obecním úřadu Ostroměř. Naposledy se tak mělo stát v úterý 25. září 2012. Jakým přesným způsobem o voličský průkaz žádal, navrhovatel neuvedl. Tato
pokračování 30A 109/2012
-2-
nejasnost však z důvodů níže uvedených nebyla rozhodující pro posouzení důvodnosti uvedené námitky, a proto nebylo třeba ji odstraňovat.
Dále navrhovatel napadal skutečnost, že mu okrsková volební komise neumožnila hlasovat, protože nebyl schopen prokázat ve volební místnosti svoji totožnost občanským průkazem, přestože jej členové okrskové volební komise dobře znají.
Navrhovatel rovněž namítal, že v sobotu 13. 10. 2012 (v době od 12. 30 do 14.00 hod.) nebyla volební místnost řádně označena. Navíc jediný vchod do volební místnosti a tedy do celé budovy Obecního úřadu Ostroměř se nachází na jiné adrese (ulice prof. Vojtíška čp. 103), než se nacházet měl (oficiálně byla uvedena sousední ulice T. G. Masaryka). Kritizoval rovněž to, že do doby podání jeho návrhu na neplatnost voleb nebyl na úřední desce Obecního úřadu Ostroměř zveřejněn protokol z voleb a zveřejněny jejich výsledky pro obec Ostroměř. V návaznosti na to navrhovatel zpochybňoval zákonnost přeměny názvu ulice, kde je budova obecního úřadu, v níž se nacházela volební místnost, a to z „Leninovy“ na „T.G. Masaryka“. V souvislosti s tvrzenou neplatností voleb poukazoval dále na skutečnost, že s ním okrsková volební komise nesepsala protokol o tom, že mu nebylo umožněno volit, ačkoliv o to žádal. Upozornil také na údajnou nečinnost správních orgánů v souvislosti s vydáním mu nového občanského průkazu.
Součástí návrhu byly rovněž „žaloby na podjatost“ a to jak Krajského soudu v Hradci Králové, tak Nejvyššího správního soudu, jejichž obsahem byly v podstatě navrhovatelovy stížnosti na to, že nebylo rozhodnuto o podjatosti těchto institucí, respektive jejich funkcionářů a soudců, rozhodujících o navrhovatelových volebních podáních při volbách v minulých letech do různých zastupitelských sborů (například při volbách v roce 2006). Již v tomto podání naznačil námitku podjatosti soudců, kterým byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena k vyřízení, kterou pak k výzvě krajského soudu rozvinul ve svém podání ze dne 31. 12. 2012. O této námitce podjatosti rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 6. 11. 2012, č.j. Nao 80/2012-18, tak, že soudci JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht a Mgr. Helena Konečná nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci.
K návrhu podal vyjádření Krajský úřad Královéhradeckého kraje. K nevydání voličského průkazu navrhovateli uvedl s odkazem na § 26a odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), že je zřejmé, že každý ze způsobů podání žádosti o vydání voličského průkazu předpokládá, že žadatel o voličský průkaz disponuje platným občanským průkazem. Krajskému úřadu je z úřední činnosti známo, že navrhovatel platný občanský průkaz (ani cestovní pas) nemá, neboť o skončení platnosti jeho občanského průkazu z důvodu, že obsahoval nesprávné údaje, rozhodl Okresní úřad Jičín, referát vnitřních věcí, pod č.j. RVV/St-67/02 dne 14.10.2002. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 11. 2002. Navrhovateli doposud nebyl, resp. nemohl být vydán nový občanský průkaz, neboť navrhovatel odmítá akceptovat změnu názvu ulice, v níž je umístěn objekt, jehož adresa je
pokračování 30A 109/2012
-3-
zapsána jako adresa jeho trvalého pobytu, z „Leninova“ na „T. G. Masaryka“, neboť je přesvědčen, že změna proběhla nezákonně. V návaznosti na to krajský úřad podrobně popsal způsob, jakým došlo k citované změně názvu této ulice v lednu roku 1990. Dále podrobně rozebral, proč u navrhovatele nejsou dány zákonné předpoklady ani pro zapsání adresy ohlašovny Obecního úřadu Ostroměř jako místa jeho trvalého pobytu.
Jmenovaný účastník řízení dále s odkazem na znění § 31 zákona o volbách vyslovil názor, že pokud navrhovatel neprokázal svoji totožnost zákonem stanoveným způsobem, postupovala okrsková volební komise správně, pokud mu volit neumožnila. Povinnost okrskové volební komise sepsat v případě, kdy není umožněno voliči hlasovat z důvodu, že neprokázal svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem, protokol, nelze z platné právní úpravy dovodit.
Dle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje nelze přisvědčit ani námitce navrhovatele, že na úřední desce Obecního úřadu Ostroměř nebyl v rozporu se zákonem zveřejněn „úplný protokol z voleb do Parlamentu ČR“. V případě voleb do zastupitelstev krajů výsledky voleb do zastupitelstva kraje podle § 44 odst. 1 zákona o volbách vyhlašuje a uveřejňuje krajský úřad vyvěšením zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje na své úřední desce neprodleně po jeho podepsání. Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje byl podepsán dne 13. 10. 2012 v 19:46 hodin. Vzápětí byl zveřejněn na úřední desce Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup).
Krajský úřad Královéhradeckého kraje tedy neshledal návrh důvodným, a proto navrhl, aby jej krajský soud zamítnul.
Ostatní účastníci řízení vyjádření k návrhu nepodali.
Krajský soud věc přezkoumal podle § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s.”), bez jednání, které není třeba dle citovaného ustanovení nařizovat, a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.
Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. V daném případě je tím zvláštním zákonem již shora citovaný zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 53 odst. 1 tohoto zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje zvolen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla pokračování
pokračování 30A 109/2012
-4-
zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Dle odst. 3 téže normy může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
Navrhovatel se domáhá z důvodů shora uvedených vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012.
Dle § 26a odst. 1 zákona o volbách vydá obecní úřad voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu a do jeho výpisu pro okrskovou volební komisi. Voličský průkaz se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu v územním obvodu kraje, kde jsou vyhlášeny volby. Dle odst. 2 téže normy může volič požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to osobně u obecního úřadu do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo podáním doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb obecnímu úřadu; toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem voliče nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky; o osobně učiněné žádosti se sepíše úřední záznam.
Z tvrzení navrhovatele lze dovodit, že svoji žádost příslušnému obecnímu úřadu podal sice včas (25. 9. 2012), ale bezpochyby tak neučinil a učinit ani nemohl žádným ze shora citovaných kvalifikovaných způsobů předvídaných zákonem o volbách. Krajský soud totiž musí přisvědčit shora citovanému právnímu názoru krajského úřadu, že každý z uvedených způsobů podání žádosti o vydání voličského průkazu předpokládá, že žadatel o voličský průkaz disponuje platným občanským průkazem nebo cestovním pasem (ať již pro přímé ověření jeho totožnosti při osobním podání žádosti o vydání voličského průkazu na obecním úřadu, či pro prokázání totožnosti při ověření jeho podpisu na plné moci nebo při podání žádosti o zřízení datové schránky fyzické osoby). Jinými slovy, žadatel o vydání voličského průkazu se nemůže tímto úkonem zprostit povinnosti, kterou má každý volič, tedy povinnosti prokázat svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Tato povinnost je zakotvena v § 31 odst. 3 zákona o volbách, podle něhož volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Stejně jako krajskému úřadu, je rovněž krajskému soudu z úřední činnosti známo, že navrhovatel platný občanský průkaz (ani cestovní pas) nemá. Nemohl tedy s úspěchem dosáhnout ani vydání voličského průkazu.
Krajský soud navíc uvádí, že k vystavení voličského průkazu navrhovateli nebyl dán ani faktický důvod. Jak totiž vyplývá ze shora uvedené zákonné citace, voličský průkaz se vydává voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán. Z obsahu návrhu je však zřejmé, že navrhovatel ve volebním
pokračování 30A 109/2012
-5-
okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, volit mohl, neboť se volby pokračování domáhal právě ve volební místnosti „svého“ volebního okrsku. Nebyla to tedy skutečnost nevydání voličského průkazu, která by navrhovateli znemožnila zúčastnit se voleb. Navrhovatelovu žádost o vydání voličského průkazu tak lze naopak vnímat jako snahu obejít zákonnou povinnost prokázat před volební okrskovou komisí svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.
Pravým důvodem, pro který navrhovatel nebyl okrskovou volební komisí připuštěn k volbám a pro který nemohl volit, byla tedy skutečnost, kterou navrhovatel ani nezpochybňuje, tedy že se po vstupu do volební místnosti neprokázal platným občanským průkazem či cestovním pasem. Sám navrhovatel výslovně uváděl, že mu nový občanský průkaz nebyl dosud vydán. Pokud tedy okrsková volební komise navrhovateli hlasování neumožnila, krajský soud konstatuje, že se tak stalo zcela v souladu se zákonem, neboť dle § 31 odst. 5 zákona o volbách neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude mu hlasování umožněno. Zákon o volbách v souvislosti s tím nestanoví okrskové volební komisi povinnost sepisovat o takovém postupu protokol, jak se dožadoval navrhovatel.
Dalšími námitkami bylo uvedení nesprávné adresy volební místnosti a její nesprávné označení. Dle § 15 zákona o volbách starosta zajišťuje informování voličů o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje v obci, městě, městské části nebo městském obvodu. Dle § 27 odst. 1 starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva kraje, oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta v oznámení uvede adresy volebních místností. Krajský soud neprováděl ohledně zjištění, jaká adresa volební místnosti byla uvedena na oznámení starosty obce, žádné dokazování, neboť se tato otázka nejeví jako podstatná. Navrhovatel totiž sám ve svém návrhu uvádí, že jako místo voleb byla uvedena budova obecního úřadu. Ta z jedné strany přiléhá k ulici T. G. Masaryka, která měla být dle tvrzení navrhovatele uvedena v oznámení starosty, z druhé strany přiléhá k ulici prof. Vojtíška. Navrhovatel uvádí, že budova obecního úřadu již nemá v důsledku přestavby vchod z ulice T. G. Masaryka, ale jen z ulice prof. Vojtíška, proto měla být uvedena jako správná adresa budovy obecního úřadu ulice prof. Vojtíška. Navrhovatel tak ve svém návrhu netvrdí, že z oznámení starosty nebylo zřejmé, kde se volební místnost nachází, toliko polemizuje s tím, na jaké adrese se nachází obecní úřad. Smyslem oznámení starosty o adrese volební místnosti je, aby voliči věděli, kam se mají dostavit za účelem vykonání svého aktivního volebního práva. Pokud i přes případné nepřesnosti v adrese budovy, v níž se nachází volební místnost, je zcela zřejmé, kde je volební místnost situována, nelze hovořit o porušení volebního zákona. Ostatně i navrhovatel vchod do volební místnosti nalezl.
Navrhovatel zmiňoval, že volební místnost nebyla řádně označena, avšak neuvádí v tomto směru žádné konkrétní skutečnosti. Krajský soud z důvodu neurčitosti námitky navrhovatele jen obecně konstatuje, že dle § 29 odst. 5 zákona o
pokračování 30A 109/2012
-6-
volbách má být na objektu, v němž se nachází volební místnost, vyvěšena státní vlajka a ve volební místnosti na důstojném místě umístěn velký státní znak. O žádném jiném označování volební místnosti či budovy zákon nehovoří.
Nedůvodnou zůstala rovněž námitka navrhovatele, kterou vytýkal Obecnímu úřadu Ostroměř, že na jeho úřední desce nebyl zveřejněn protokol z voleb a jejich výsledky pro obec Ostroměř. Krajskému soudu nezbývá, něž odkázat na shora citované vyjádření žalovaného k této problematice. V případě voleb do zastupitelstev krajů totiž výsledky voleb do zastupitelstva kraje podle § 44 odst. 1 zákona o volbách skutečně vyhlašuje a uveřejňuje krajský úřad vyvěšením zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje na své úřední desce neprodleně po jeho podepsání. Celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů podle § 44 odst. 2 zákona o volbách vyhlašuje a uveřejňuje Státní volební komise sdělením ve Sbírce zákonů. U voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 se tak stalo sdělením ve Sbírce zákonů pod č. 337/2012 Sb., s datem rozeslání dne 15. října 2012. Pochybení Obecního úřadu Ostroměř v tomto směru tedy krajský soud neshledal.
Pokud jde o další tvrzení v návrhu uvedená (porušení zákona při předchozích volbách, nezákonný postup při změně názvu ulice, nečinnost orgánů státní správy při vystavování nového občanského průkazu, výtky na adresu policistů přítomných navrhovatelově návštěvě volební místnosti, neřešené námitky podjatosti v řízeních týkajících se předchozích voleb), pak ty nejsou pro posouzení jeho důvodnosti rozhodná, neboť ze své podstaty nemohou mít na platnost dotčených voleb žádný vliv, a soud se jimi z toho důvodu nezabýval.
Krajský soud tak neshledal ve skutečnostech uváděných navrhovatelem porušení zákona o volbách způsobem, který by mohl ovlivnit výsledky voleb. Proto návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 jako nedůvodný zamítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Kasační stížnost ve věcech volebních je nepřípustná ( § 104 odst. 1 s. ř. s. ).
V Hradci Králové dne 8. listopadu 2012 JUDr. Jan Rutsch, v. r.
předseda senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky