30A 25/2011-65                 USNESENÍ     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, krajské pobočky pro Královéhradecký kraj, Hořická 1710/19a, Hradec Králové 500 02, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské nám. 1245, Hradec Králové 3, PSČ 500 03, za účasti MUDr. P. R.,  zast. Mgr. Vladimírem Kolářem, se sídlem AK v Plzni, Goethova 5, PSČ 301 00, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2010, č.j.: 20228/SV/2009,  takto:       I. Žaloba se o d m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Zúčastněná osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Žalobkyni vrátí Krajský soud v Hradci Králové po právní moci tohoto usnesení zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,-- Kč.     Odůvodnění:     Dne 1. 6. 2011 podala žalobkyně u nadepsaného krajského soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2010, č.j.: 20228/SV/2009, jímž byl vydán „souhlas s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované nestátním zdravotnickým zařízením“, jehož provozovatelem je MUDr. P. R.,. Místo provozování tohoto nestátního zdravotnického zařízení je podle uvedeného rozhodnutí v J., M. Žalované rozhodnutí nabylo podle žalobkyně právní moci dne 2. 2. 2010, což odpovídá doložce o právní moci na něm. Žalobkyně uvedla v žalobě celou řadu námitek, jimiž se však krajský soud nemusel zabývat z dále uvedených důvodů. Totéž platí i pokud jde o vyjádření osoby zúčastněné na   pokračování                                                                                                30A 25/2011 -2-     řízení k žalobě ze dne 21. 6. 2011, v němž se podrobně vyjádřila k žalobním námitkám. Neexistuje-li důvod zabývat se věcně samotnou žalobou, pak je zcela nadbytečné, respektive neodůvodněné, zaujímat stanovisko i k obsahu tohoto vyjádření.   Krajský soud předně zkoumal, zda jsou dány podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení) a zjistil, že tomu tak není. Žalobce totiž podal v přezkoumávané věci nepřípustnou žalobu ve smyslu § 68 písmeno a) a písmeno e) a § 70 písmeno a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen “s.ř.s.”). V uvedených ustanoveních se totiž předně stanoví, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, což v tomto případě připouští (viz možnost podat proti prvoinstančnímu správnímu rozhodnutí, které je předmětem tohoto soudního přezkumného řízení, odvolání). A dále je žaloba nepřípustná proto, že se jí žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumávání podle tohoto (s.ř.s. ) nebo zvláštního zákona vyloučeno, což je mimo jiné právě i v případě, jedná-li se o rozhodnutí, které není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky vyjádřené v § 65 odst. 1 s.ř.s. Podle citovaného ustanovení je totiž dána žalobní legitimace domáhat se zrušení rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li zákon jinak, jen tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Takovýmto rozhodnutím však žalované rozhodnutí není, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. jeho rozsudek ze dne 24. 3. 2010, č.j. 3 Ads 144/2009 dostupný na www.nssoud.cz).   Žalobkyně totiž napadla rozhodnutí o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované nestátním zařízením ve smyslu § 10 odst. 3 písm. b) zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějším předpisů. A právě k tomuto druhu rozhodnutí Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku uvedl, že nejde o rozhodnutí z hlediska materiálního, a tedy z hlediska zákonného ustanovení § 65 s. ř. s., tedy o rozhodnutí, které by bylo možno přezkoumat ve správním soudnictví. A to vzdor tomu, že je formálně označeno jako rozhodnutí a je vydáváno v samostatném správním řízení. Odůvodnil to tím, že samo o sobě nezasahuje do právní sféry účastníka správního řízení, neboť nezakládá, nemění, neruší, ani závazně neurčuje jeho práva nebo povinnosti, a jeho obsah vnějších účinků nabývá, až je–li pojato do finálního správního aktu, tedy do rozhodnutí o registraci. Podle Nejvyššího správního soudu se jedná o tzv. subsumovaný správní akt (tj. správní akt podmiňující vydání, resp. obsah finálního správního aktu), nikoliv o akt řetězící se, popřípadě zcela samostatný.   Právní sféra žalobců tak může být v takových případech dotčena až rozhodnutím, jímž bude rozhodnuto o samotné registraci (včetně její změny), ale nikoli správním aktem, jímž orgán příslušný k registraci vysloví nesouhlas (nebo   pokračování                                                                                                30A 25/2011 -3-     souhlas) s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované nestátním zařízením.   Vzhledem k tomu musel krajský soud konstatovat, že žaloba dále směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, jež po materiální stránce „rozhodnutím“ schopným soudního přezkumu nebylo. Dlužno přitom poznamenat, že i kdyby se o rozhodnutí ve smyslu § 65 s.ř.s. jednalo, tak žalobu proti němu by bylo možno úspěšně podat pouze do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo oznámeno příslušným subjektům. Uvádí-li sama žalobkyně, že žalované rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 2. 2010 a žalobu přitom podala až dne 1. 6. 2011, tak v tom případě se zřejmě jedná i o žalobu podanou opožděně (viz § 72 odst. 1 s.ř.s.). Přitom podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byla podána opožděně.   Bylo tak možno uzavřít, že v dané věci existují hned dva prokázané důvody pro odmítnutí žaloby, a to pro nepřípustnost (nevyčerpání řádných opravných prostředků a jde o rozhodnutí, které je z přezkumu vyloučeno), jakož zřejmě i pro opožděnost. Proto krajskému soudu nezbylo, než usnesením podle § 46 odst. 1 písmeno d) s.ř.s. žalobu odmítnout pro nepřípustnost, a to ve spojení s § 68 písm. a) a e) a § 70 písm. a) s. ř. s.   Podle § 60 odst. 3 s.ř.s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta. Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s.ř.s. právo na náhradu jen těch nákladů, které by ji vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Žádné takové náklady MUDr. P. R. jako osobě zúčastněné na řízení nevznikly, neboť krajský soud mu žádnou povinnost neuložil.   Protože byla žaloba před prvním jednáním odmítnuta, vrátí krajský soud žalobkyni podle výroku IV. dle ust. § 10 odst. 3 poslední věty zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, již zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,--Kč.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem   pokračování                                                                                                30A 25/2011 -4-     lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Hradci Králové 26. dubna 2012 Mgr. Marie Kocourková, v.r.                                                                                                  předsedkyně senátu