30A 42/2011-19     USNESENÍ     Krajský soud v Hradci Králové  rozhodl v senátě složeném  z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce : M. T., proti žalovanému : Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové,  v řízení o žalobě  proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. června 2011, č.j. 8049/DS/2011/SR,  t a k t o :   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Žalobce podal žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti usnesení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. SZ MMHK/067827/2011 OD2/Kos, MMHK/067833/2011, a uvedené rozhodnutí potvrdil. Prvoinstanční správní orgán jím přerušil správní řízení zahájené dne 12. 4. 2011 na základě žalobcovy žádosti o vydání průkazu profesní způsobilosti pro skupiny řidičských oprávnění D1,D1+E,D a D+E. Řízení přerušil s odkazem na § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) s odůvodněním, že žalobce nesplnil zákonem stanovené podmínky pro vydání dotčeného průkazu, jelikož nedoložil, že úspěšně vykonal zkoušku v období 6 měsíců před podáním žádosti.   Žalobce v žalobě brojil proti zákonnosti napadeného rozhodnutí. Podstata žaloby spočívala v tom, že dle žalobce požadují správní orgány předložení shora označeného dokladu v rozporu se zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhoval proto, aby krajský soud zrušil jak žalobou napadené rozhodnutí, tak jemu předcházejí rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu o přerušení řízení. Podrobnější popis obsahu žaloby považuje krajský soud za nadbytečný a to z níže uvedených důvodů.   Totéž platí i o vyjádření žalovaného k žalobě, které lze stručně shrnout tak, že žalovaný naopak shledal svůj postup a postup správního orgánu prvního stupně   Pokračování                                                                                          30A 42/2011 -2-   v souladu se shora citovaným zákonem.  Navrhoval proto zamítnutí žaloby jako nedůvodné.      O věci usoudil krajský soud následovně.   V dané věci je nepochybné, že žalobce napadl žalobou rozhodnutí o přerušení správního řízení. Touto problematikou se však již v minulosti opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud a to s jasným závěrem. Že přerušení řízení je v praxi správních soudů jednoznačně považováno za úkon správního orgánu, jímž se upravuje vedení správního řízení,  a že usnesení o přerušení řízení dle § 64 odst. 1 správního řádu je tak vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 70 písm. c) s. ř. s. (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č.j. 3 As 64/2007-62; dostupný na www.nssoud.cz).    Dle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou totiž ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.   Dle § 68 písm. e) s. ř. s. je pak žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.   Obdobně judikoval Nejvyšší správní soud rovněž ve svém rozsudku ze dne 30. 1. 2009, č.j. 4 As 48/2008-23; dostupný na www.nssoud.cz.  Z obsahu tohoto rozhodnutí považuje krajský soud za vhodné ocitovat následující pasáže :   „….. Rozhodnutím o přerušení řízení se správní řízení nekončí, ani tímto rozhodnutím není nijak zasaženo hmotněprávní postavení účastníka správního řízení. Důvodem přerušení řízení je překážka, která brání pokračování v řízení či vydání meritorního rozhodnutí; po odpadnutí této překážky správní orgán v řízení pokračuje a teprve tehdy vydá rozhodnutí o věci samé, kterým již může zasáhnout do právní sféry účastníka řízení.   ….. To však nic nemění na závěru, že rozhodnutím správního orgánu o přerušení řízení se toliko upravuje vedení řízení [§ 70 písm. c) s. ř. s.], a žaloba proti takovému rozhodnutí je nepřípustná ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s.   ….. Shora uvedený nedostatek podmínek řízení nemůže zhojit ani stěžovatelem tvrzená nezákonnost přerušení správního řízení, neboť posouzení zákonnosti rozhodnutí o přerušení řízení je otázkou meritorního přezkumu, který je v případě nepřípustného návrhu vyloučen.“   Se shora uvedenými právními závěry krajský soud plně souhlasí a nemá co by k nim dodal. Snad jenom to, že za této situace se již samozřejmě nemusel (a ani nemohl) vyjadřovat k důvodnosti žalobní námitky, tedy k meritu věci. Nezbylo mu totiž nic jiného, než žalobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť dle tohoto ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.  Pokračování                                                                                          30A 42/2011 -3-   Ohledně nákladů řízení  postupoval krajský soud s odkazem na § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   Poučení :                      Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům  (§ 54 odst. 5 s.ř.s.) Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Hradci Králové dne  16. srpna 2012                  JUDr. Jan Rutsch, v. r.                                                                                předseda senátu